Mění se mapa cestovatele. Při návratu z těchto zemí musíte mít negativní covid test

Kromě avizovaných Německa, Švédska a Kypru budou na takzvaném cestovatelském semaforu od pondělí červené též Litva a Lotyšsko. Znamená to nutnost testu na koronavirus při návratu do České republiky i pro přijíždějící cizince.

Dosud byly tyto země značeny oranžovou barvou upozorňující na střední míru rizika, při níž musí při cestování do ČR předložit negativní test na covid-19 pouze dlouhodobí zahraniční pracovníci. Do této kategorie se z červené přesune nově Irsko. Na twitteru to dnes uvedlo ministerstvo zahraničí.

⚠️ Od zítřka se mezi červené země ? na cestovním semaforu zařadí Kypr, Litva, Lotyšsko, Německo a Švédsko. Nově bude oranžové ? Irsko. ℹ️ Ochranné opatření Ministerstva zdravotnictví ➡ https://t.co/0eDoK4uZp3 pic.twitter.com/jxHciPpVcD

— MZV ČR (@mzvcr) November 15, 2020

Zelené jsou v semaforu země, které dostatečně testují a za poslední dva týdny v nich přibylo na 100.000 obyvatel méně než 25 nových případů covidu-19 a pozitivní byla méně než čtyři procenta testů. Z evropských zemí se to týká jen Vatikánu.

Střední míru rizika nákazy mají státy, kde je podíl pozitivních testů nad čtyři procenta a méně než 250 případů koronaviru na 100.000 obyvatel za poslední dva týdny. Při cestování do ČR z těchto zemí musí předložit negativní test na covid-19 pouze dlouhodobí zahraniční pracovníci, ne však pendleři. Od pondělí budou do této skupiny řazeny Estonsko, Finsko, Norsko, Island, Dánsko, Řecko a Irsko.

Vysokou míru rizika nákazy mají země, které mají podíl pozitivních testů nad čtyři procenta a víc než 250 případů koronaviru na 100.000 obyvatel za poslední dva týdny. U "červených" států platí povinnost nechat se otestovat při cestě zpět do Česka, testy musejí mít i cizinci přijíždějící do ČR. Nutné je též vyplnit formulář pro hygienickou stanici. Výjimku mají pendleři nebo žáci a studenti při pravidelném pohybu do určité země.

Bez nutnosti testu na nový koronavirus jsou nadále možné cesty do zahraničí maximálně na 12 hodin, cestující se musejí řídit vnitrostátními protikoronavirovými opatřeními. Podle pátečního vyjádření ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) by se od úterý mohla lhůta zvýšit na 24 hodin pro nejnutnější cesty, musí to ale schválit vláda.

Související

Dovolená, ilustrační foto

Americký fenomén „pomstychtivého cestování“ skončil. Nejistota a strach brzdí zájem o dovolené

Během uplynulých čtyř let zaznamenal svět prudký nárůst cestování, když lidé po pandemii horečně doháněli ztracené zážitky. Tento fenomén, známý jako „revenge travel“ neboli pomstychtivé cestování, se však nyní náhle zadrhl. Podle cestovních expertů je hlavní příčinou kombinace ekonomické nejistoty, geopolitických obav a rostoucí nervozity z bezpečnosti.
Letadla, ilustrační foto

Trump znepokojuje Evropu. Počet zemí, které varují před cestou do USA, přibývá

Vzhledem ke zrušení některých ochran pro sexuální menšiny v USA nyní Nizozemsko zpřísňuje cestovní doporučení do USA pro osoby identifikující se jako LGBTQ+. Nizozemsko však není jediné. Podobné kroky podnikly i německé, francouzské, dánské a finské úřady. Belgie je také znepokojena kroky administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa a podobné kroky plánuje.

Více souvisejících

cestování ministerstvo zahraničí češi irsko Litva lotyšsko Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy