Změny klimatu považují v Česku za závažný problém více než čtyři pětiny lidí ve věku od 15 do 20 let. Dvě třetiny mladých pokládají za důležité, aby Česká republika snižovala své emise skleníkových plynů bez ohledu na postup jiných zemí.
Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků průzkumu, který připravila katedra environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a organizace Green Dock ve spolupráci s organizací Člověk v tísni.
Řešení klimatických změn považuje za extrémně nebo vysoce naléhavé téměř 46 procent mladých ve věku 15 až 20 let. Pro další třetinu má tento problém střední naléhavost.
O tom, že se globální změna klimatu projevuje již v současnosti, je přesvědčeno 83,6 procenta respondentů. Podle dalších téměř deseti procent se změna projeví v budoucnu. Zhruba sedm z deseti dotázaných uvedlo, že hlavní přičinou změn je lidstvo a jeho činnost.
Nějaký projev změn klimatu kolem sebe pozorovalo sedm z deseti mladých lidí. Nejčastěji zmiňovali vlny veder, sucho nebo naopak přívalové deště a povodně.
Obavy ze změn klimatu v průzkumu projevily tři čtvrtiny mladých. Výrazně víc je trápilo, jak změna uškodí budoucím generacím, než jim samotným. Podle dvou třetin dotázaných budou děti, které se rodí v těchto letech, žít v horším světě, než je ten současný.
"Mladí lidé prožívají tváří v tvář změně klimatu silněji než starší generace pocity bezmoci, strachu nebo smutku,” uvedl vedoucí výzkumného týmu Jan Krajhanzl. Tyto pocity podle jeho zjištění extrémně prožívá zhruba každý desátý mladý člověk.
Mladí ve věku 15 až 20 let podle Krajhanzla ve srovnání se staršími lidmi podporují různé klimatické protesty a sami se častěji občansky angažují. "Na druhou stranu se méně zapojují do ochrany klimatu ve svých domácnostech a méně než ostatní se považují za ochránce přírody a ekology,“ dodal Krajhanzl.
Přestože se příslušníci nejmladší generace sami tolik neztotožňují s rolí ochránců přírody, považují za důležité, aby Česká republika snižovala své emise skleníkových plynů bez ohledu na jiné země. Je o tom více či méně přesvědčeno zhruba sedm z deseti dotázaných. Opačný názor zastávalo devět procent respondentů průzkumu.
Průzkum se konal od prosince loňského roku do letošního února. Na otázky odpovídalo 218 respondentů ve věku 15 až 20 let.
Související
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
Trump těžce nese výsledky průzkumů. Realita je prý jiná
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Trump neuspěl ani letos. Nobelovu cenu za mír obdržela bývalá vysoká komisařka OSN
před 57 minutami
Politico: EU čelí před zimou hrozbě nedostatku zemního plynu. Může docházet k omezení spotřeby
před 58 minutami
Za smrt muže ve Dvoře Králové může dítě. Přiznalo se policistům
před 1 hodinou
Hurikán Isaias ohrožuje klíčová centra ropného průmyslu v USA
před 2 hodinami
Nepokoje ve Francii nepolevují. Tisíce studentů dál vyráží do ulic, ministr slibuje řešení
před 3 hodinami
Agent ICE střílel na auto, otec v něm vezl malého syna
před 4 hodinami
Poprava bývalého majora americké armády bude přenášena živě, oznámil Hegseth
před 5 hodinami
Počasí: Babí léto o víkendu končí, přijde déšť a ochlazení
včera
Přežila smrtící injekci, co ale bude s Pikeovou dál? Ve hře je elektrické křeslo i oběšení
včera
Záhadné úmrtí laborantky v Rusku: Úřadům nevěří místní ani odborníci, nemají ale na výběr
včera
USA před kongresovými volbami nepodniknou žádný úder proti Íránu, oznámil Trump
včera
MANUÁL: Komunální volby 2026 se blíží. Jak, kdy a kde volit?
včera
Sněmovna schválila kontroverzní reformu volebního systému, kterou prosadila vláda Meloniové
včera
Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová
včera
Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí
včera
Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.
včera
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
včera
Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes
včera
Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů
včera
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.
Zdroj: Libor Novák