Podnikatel Zadeh nevzdává boj o odškodnění za vazbu, podal ústavní stížnost

Zadeh žádal po ministerstvu spravedlnosti 2,8 milionu korun jako náhradu nemajetkové újmy. Konkrétně si nárokoval 1,5 milionu za údajnou nezákonnost vazby, jeden milion za její nepřiměřenou délku a dalších 300.000 korun za neúměrnou délku vazebních řízení. Svůj pobyt v cele už dříve označil za "protiprávní dvouletý únos".

Neuspěl ani u Obvodního soudu pro Prahu 2, ani u Městského soudu v Praze. Podle justice by bylo předčasné zkoumat v civilním řízení, zda vazba byla zákonná a zda při ní Zadeh utrpěl nějakou újmu. Stejný názor měl i Nejvyšší soud. "Vzhledem k nutnosti posuzovat přiměřenost odškodnění jako celek komplexně a integrovaně, je třeba trvat na tom, aby byl kompenzační prostředek nápravy uplatněn nejprve v dosud probíhajícím trestním řízení," stojí v rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Íránský podnikatel s českým občanstvím byl ve vazbě nejprve od března 2014 kvůli podezření z miliardových daňových úniků při dovozu pohonných hmot, což je kauza, která stále pokračuje u Krajského soudu v Brně. Na svobodu se dostal díky kauci začátkem roku 2016. V prosinci téhož roku však putoval do cely znovu, tentokrát kvůli obvinění z ovlivňování svědků v daňové kauze.

Brněnský krajský soud Zadeha loni v září poslal za ovlivňování svědků na osm let za mříže, rozhodnutí je pravomocné. Podnikatel označil obžalobu za nesmysl, trestní řízení za komedii a soud za brněnskou justiční mafii.

Stížnost pro porušení zákona v kauze ovlivňování svědků podala ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Zpochybňuje závěr, že šlo o organizovanou zločineckou skupinu, což bylo důvodem pro zpřísnění trestů pro Zadeha i další obžalované.