Policie letos pátrala už po 1300 dětech, aktuálně jich hledá 11

Novinářům to dnes řekl vedoucí odboru pátrání policejního prezidia Jan Rybár při zahájení mezinárodní konference, jež se problematice pátrání po dětech věnuje.

Konferenci neziskové organizace Amber Alert Europe (AAE), která vytvořila síť policejních pátračů po pohřešovaných dětech, hostí Praha už podruhé. Cílem akce je, aby policisté navázali kontakty, které mohou později využít k rychlé, efektivní a neformální komunikaci v případech zmizení dítěte. Organizace sdružuje 21 převážně evropských států a Česku svěřila čestné předsednictví.

Zakladatel a předseda AAE Frank Hoen dnes uvedl, že česká policie patří v pátrání po dětech k nejlepším v Evropě. Podle něj nikdo nezná konkrétní číslo vypovídající o tom, kolik je na evropském kontinentu ztracených dětí - jednotlivé státy totiž do statistik zahrnují různá kritéria. "To číslo je každopádně vysoké," řekl s tím, že například jen Británie eviduje 225.000 ztracených dětí ročně.

"České děti mohou být uneseny do zahraničí nebo tam cestují. Nejlepší cesta, jak ochránit české dítě v cizině, je vědět, komu můžete zavolat ve tři hodiny ráno na Maltě nebo třeba ve Španělsku. Znát mého kolegu v sousední zemi, vyměňovat si s ním zkušenosti a vědět, že se na něj mohu obrátit," popsal Hoen smysl spolupráce.

Rybár doplnil, že na základě důvěry a osobních vazeb získaných na minulé konferenci pomohla českým kolegům slovinská i španělská policie. "Kolega ze Slovinska reagoval na náš telefonát a jel provádět šetření do místa vzdáleného 300 kilometrů od jeho kanceláře, což není standardní," podotkl.

Jedním z témat letošního setkání jsou důvody, proč děti utíkají z domova, tedy ze zázemí, kde by se správně měly cítit nejvíce v bezpečí. Podle Rybára by se policie neměla zaměřovat jen na vypátrání dítěte, ale právě i na motivaci jeho útěku, aby dítě případně nevracela "do jámy lvové", kde je týráno, zneužíváno, nebo se mu děje jiné příkoří v rodině či ve škole.

"Je to téma, kterým se policie zabývá čerstvě, dříve se na to nebral zřetel. Po vypátrání každého pohřešovaného dítěte s ním policie provede pohovor. Zeptá se ho, kde byl, jak se choval, z čeho se stravoval, jestli nepáchal trestnou činnost. Z toho výslechu, u kterého samozřejmě je pedagogický pracovník nebo psycholog, se pak dají dedukovat další věci," řekl policista. "Při pátrání se také spolupracuje s kamarády, se školou, se sousedy. Z těchto informací se sesbírá příběh, na základě kterého zjistíme, že se něco děje, a oslovíme orgán sociálně-právní ochrany dětí," dodal.

Další diskutovanou problematikou bude právě spolupráce s orgány sociálně-právní ochrany dětí, a to i s ohledem na možné předcházení útěkům dětí z domova. Experti se chtějí zabývat i smíšenými manželstvími a únosy potomků do země původu jednoho z rodičů.

Ministerstvo vnitra spustilo před deseti lety projekt Národního koordinačního mechanismu pátrání po pohřešovaných dětech. Spočívá v zařazení pohřešovaného dítěte, které je v ohrožení života či zdraví, do režimu "dítě v ohrožení". Policie pak takto prostřednictvím médií zapojuje do pátrání veřejnost, a to například v případě, kdy je dítě handicapované nebo u sebe nemá potřebné léky. Letos takto pátrala zatím po 17 dětech, doplnil Rybár.

Policista upozornil, že české statistiky pátrání po dětech do jisté míry zkresluje fakt, že legislativa nutí policii vyhlašovat pátrání i v případech, kdy dospívající mládež uteče ze školských zařízení.

Informace k problematice pohřešovaných dětí lze nalézt na webu pomoztemenajit.cz, který provozuje ministerstvo vnitra.