Sebevražda je druhá nejčastější příčina smrti mladých Čechů, experti navrhují několik opatření

Světová zdravotnická organizace (WHO) v pondělí zveřejnila novou statistiku, podle níž každých 40 vteřin na světě někdo zemře vlastní rukou. Ročně je to asi 800.000 případů. Na dnešek připadá Světový den prevence sebevražd.

"Devadesát procent sebevražd je způsobeno přítomností nějaké psychické choroby," řekl místopředseda Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Martin Anders. Dá se jim proto předcházet a nemocné vyléčit. Sebevraždy se podle něj vyskytují u většiny psychiatrických diagnóz. Odborníkům chybí přesná data o sebevražedných pokusech. "Udává se, že je to asi desetkrát až dvacetkrát vyšší počet než těch, kteří kvůli ní zemřou," dodal.

Se třemi až pěti sebevraždami denně se Česko podle člena výkonného výboru Reformy psychiatrické péče Petra Winklera řadí mezi země spíše s vyšší sebevražedností. Ve středním či vyšším riziku je asi 0,7 procenta populace. Na 100.000 obyvatel jsou nejohroženější muži nad 75 let. Muži obecně páchají sebevraždy asi čtyřikrát častěji než ženy. Mezi mladými jde o druhou nejčastější příčinu smrti.

"Mladí lidé mají menší míru životních zkušeností, roli hraje i zvýšená konzumace psychoaktivních látek a zvýšená impulzivita," dodal Anders. Nejčastějším způsobem u mužů je oběšení, následované zastřelením, skokem z výšky, otravou a skokem před pohyblivý předmět. U žen je nejčastější oběšení, následované otravou a skokem z výšky.

ČR se podle ministerstva na národní úrovni věnuje tématu sebevražd jako jedna z prvních ve střední a východní Evropě. Národní akční plán prevence sebevražd pro roky 2020 až 2030 je součástí velkého dokumentu Zdraví 2030. Do prevence by psychiatři chtěli zapojit také například praktické lékaře. Měli by se naučit rozpoznat varovné příznaky. "Ukazuje se, že řada lidí, kteří spáchají sebevraždu, několik týdnů nebo měsíců předem navštíví praktického lékaře s nějakým problémem," uvedl Andres.

Odborníci je proto chtějí vzdělávat. Problematika sebepoškozování, sebevražednosti a jejich prevence by měla být součástí vzdělávání zdravotníků. Dostupné by také měly být služby v oblasti duševního zdraví a sociální péče, určené pro člověka procházejícího krizí.

Mezi další dílčí cíle patří podle Winklera například analýza způsobu výdeje léků, protože předávkování volně dostupnými léky je jednou z častých způsobů sebevraždy. Odborníci chtějí také analyzovat místa, kde se sebevraždy páchají, například na železnici. Například po úpravě Nuselského mostu v Praze tak, aby nebylo možné přelézat zábradlí, počet sebevražd obecně pokles. Zaměří se také na vězení a psychiatrické nemocnice, kde se lidé pokoušejí zabít častěji.

Roli hrají podle odborníků také média. "Když ve Vídni zakázali informovat o sebevraždách v metru, tak jejich počet klesl na nulu," doplnil Winkler. Neměla by také podle nich informovat o sebevraždách celebrit.

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) byl nejnižší počet sebevražd v ČR v letech 1995 a 1996. Míra úmrtnosti na 100.000 obyvatel byla nejvyšší na přelomu 60. a 70. let, naopak nejnižší statistici zaznamenali v roce 2016, ze kterého jsou poslední údaje. Tehdy sebevražda tvořila čtvrtinu úmrtí z vnějších příčin.