Soud: Odškodnění za Vrbětice získají i lidé bez trvalého bydliště v obcích

Ústavní soud (ÚS) zrušil část zákona o odškodnění lidí z okolí Vrbětic na Zlínsku, kde v roce 2014 explodovaly muniční sklady. Nárok na odškodnění nově získají lidé, kteří v obcích sice prokazatelně žili, ale neměli tam trvalý pobyt. Soud zároveň otevřel cestu k odškodnění lidí, kteří měli pobyt zapsaný na ohlašovně obecních úřadů. Úspěšný návrh na zrušení výjimek v zákoně podávala skupina 19 senátorů z klubu Starostů a nezávislých.

Podle soudce zpravodaje Radovana Suchánka je podstatné to, zda konkrétní lidé v obcích skutečně žili, a nikoli to, zda tam měli zapsanou adresu trvalého pobytu. "Trvalý pobyt má toliko evidenční funkci, nevypovídá o faktickém pobytu v obci," řekl Suchánek.

Zákon o jednorázovém odškodnění měl pomoci samosprávám i lidem, kteří pocítili negativní dopady explozí a následná mnohaletá omezení plynoucí z likvidace následků. Senátoři se domnívali, že část zákona je v rozporu s ústavním pořádkem a má diskriminační dopady. Ústavní soudci rozhodovali zrychleně, protože 30. června končí lhůta pro uplatnění nároku vůči státu. Dnešní nález vstupuje v platnost bez odkladu.

Lidé, kteří dosud nárok neměli, se mohou od čtvrtka obracet na ministerstvo vnitra, a to alespoň prostřednictvím takzvané blanketní žádosti, kterou později doplní konkrétnějším odůvodněním. Jak se bude faktický vztah k obcím kolem muničních skladů dokládat úřadům, nechtěl Suchánek předjímat.

"To bude věcí orgánů, které budou rozhodovat o daných žádostech, to znamená ministerstva vnitra. Ale naše zákony běžně znají institut faktického bydliště, pracují s ním, takže není to žádné novum, s nímž by si nedokázal příslušný správní orgán poradit," řekl Suchánek. Zdůraznil, že nález nemá žádný negativní dopad na lidi, kteří už nárok uplatnili, případně odškodnění získali.

Zákon rozděluje odškodnění mezi Zlínský kraj, Bohuslavice nad Vláří, Haluzice, Lipovou, Vlachovice a Slavičín a také mezi obyvatele zasažených obcí. Norma vymezuje tři období mezi 16. říjnem 2014, tedy dnem exploze prvního skladu, a 13. říjnem 2020 jako dnem ukončení zásahu. Za každý den mají lidé nárok na 300 korun, 100 korun, respektive 20 korun. V případě města Slavičín zákon částky krátí na 20 procent, ovšem s výjimkou lidí z místní části Divnice.

Při výbuchu prvního ze skladů v říjnu 2014 zemřeli dva lidé, druhý explodoval v prosinci téhož roku. Obě budovy si pronajímala ostravská firma Imex Group. V době explozí areál spravoval státní podnik Vojenský technický ústav. Loni v dubnu tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) oznámili, že české orgány činné v trestním řízení podezírají pracovníky ruské vojenské zpravodajské služby, že v muničních skladech umístili nástražné zařízení, které způsobilo výbuch. Rusko účast svých agentů na explozích popírá. Kauza vedla k vážné diplomatické roztržce mezi Českou republikou a Ruskem a ke vzájemnému vypovídání diplomatů.

Senátoři STAN ocenili rychlost rozhodnutí ÚS k Vrběticím, zastali se Polčáka

Rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) ohledně odškodnění za Vrbětice bylo podle předsedy senátorského klubu Starostů a nezávislých (STAN) Petra Holečka nebývale rychlé a ruší diskriminaci některých občanů. Řekl to na dnešní tiskové konferenci. Senátoři STAN se také zastali europoslance a advokáta Stanislava Polčáka, který byl kritizován za informace o odměně za prosazení zákona o odškodnění.

"Je to pro ně (občany) dobrá zpráva. Je to zároveň rozhodnutí soudu, které je nebývale rychlé, ale pravděpodobně si ústavní soudci byli vědomi termínu, do kterého se musí občané v této oblasti ke svému odškodnění hlásit," řekl Holeček. Lhůta pro uplatnění nároku vůči státu končí 30. června. Dnešní nález vstupuje v platnost bez odkladu.

Senátor Michael Canov (STAN) ocenil, že ÚS rozhodl jednomyslně. Poděkoval mimo jiné Polčákovi a řekl, že bez něj by možná odškodnění nedostal nikdo. "V médiích byla kauza prezentována spíše hanlivě a i osoba doktora Polčáka byla v tomto případě kritizována zcela neoprávněně," doplnil Holeček.

Polčák koncem března rezignoval na funkci místopředsedy STAN, reagoval tak na informace o své odměně za prosazení zákona o odškodnění. Tvrzení, že je odměna provizí za prosazení zákona, bylo podle něj ale nepravdivé a poškozovalo hnutí STAN.

Související

Více souvisejících

výbuch ve Vrběticích na Zlínsku soudy

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

Michel Barnier

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO: Putin zneužívá zimu jako zbraň a Ukrajinu jako testovací pole. Nikdo nevěří, že Putin Kyjevu vrátí území

Odcházející americký ministr zahraničí Antony Blinken na tiskové konferenci v Bruselu zdůraznil, že administrativa Joea Bidena bude stát pevně za Ukrajinou až do konce svého mandátu. Blinken na setkání ministrů zahraničí NATO uvedl, že cílem je zajistit, aby Ukrajina měla vše potřebné nejen na bojišti, ale také pro zvládnutí útoků na svou energetickou infrastrukturu.

včera

Letadla, ilustrační foto

Rusko použilo k deportaci dětí z Ukrajiny Putinova letadla. Zbavilo je identity a rozmístilo do rodin

Podle výzkumu podpořeného americkou vládou bylo prezidentské letadlo Vladimira Putina využito k deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Tento výzkum, zpracovaný Yaleovou školou veřejného zdraví a financovaný americkým ministerstvem zahraničí, tvrdí, že ruský prezidentský letecký park a státní finance byly zapojeny do programu, který přemisťoval děti z okupovaných ukrajinských území do Ruska.

včera

včera

Izraelská armáda

Libanon není jen Hizballáh? Pokud příměří padne, bude nám to jedno, varuje Izrael

Izraelský ministr obrany Izrael Katz varoval, že pokud dojde ke zhroucení příměří v Libanonu, izraelské síly přestanou rozlišovat mezi Libanonem jako státem a militantní skupinou Hizballáh. Toto prohlášení přichází uprostřed stále napjatější situace na severní izraelské hranici, kde konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem pokračuje od 7. října 2023. Uvedl to server The Guardian.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Proč Biden omilostnil syna? Bílý dům odráží rostoucí kritiku

Prezident Joe Biden čelí ostré kritice za rozhodnutí omilostnit svého syna Huntera Bidena, které přichází krátce před jeho plánovaným odsouzením ve dvou federálních případech. Bílý dům toto rozhodnutí hájí s tím, že bylo nezbytné k ochraně Huntera před politicky motivovanými útoky, které mohly být podněcovány odcházející administrativou a jejími spojenci, uvedl server BBC.

včera

včera

Praha

Doprava v Praze zkolabovala. Policie řeší desítky nehod a přejetých chodců

Pražskou dopravu dnes ráno ochromilo více než 20 dopravních nehod, přičemž dvě z nich byly vážné a zahrnovaly srážky s chodci. Situaci navíc komplikoval silný déšť, který přispěl k četným nehodám na klíčových komunikacích. Policie i záchranné složky apelují na řidiče, aby zvážili použití hromadné dopravy, pokud směřují do hlavního města.

včera

Angela Merkelová

Merkelová: Trumpa fascinuje Putin a Kim. Chtěl po jejich vzoru vládnout sám

Angela Merkelová, bývalá německá kancléřka, ve svých pamětech přiblížila svůj pohled na Donalda Trumpa, Vladimira Putina a výzvy, kterým čelila během svého šestnáctiletého působení ve funkci. Rozhovor s CNN a její nová memoárová kniha "Svoboda" otevírají téma vztahů mezi západními lídry a autoritářskými režimy, stejně jako dilemata, která se Merkelová snažila řešit.

včera

včera

včera

včera

včera

Trump přiletí do Evropy. Zúčastní se otevření katedrály Notre-Dame

Nově zvolený prezident Spojených států amerických se chystá na svou první zahraniční cestu od prezidentských voleb, a to do Paříže. V sobotu se zde zúčastní slavnostní ceremonie při příležitosti znovuotevření katedrály Notre-Dame, která byla vážně poškozena požárem v roce 2019.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy