Sucho bude v budoucnu delší, varuje expert. Řekl, o kolik se v Česku oteplí

Česko trápí sucho už od roku 2015. Zažíváme jedno z nejhorších za posledních 500 let. Za padesát let bude na našem území o dva až tři stupně tepleji. Sucho bude v budoucnu delší a bude docházet k extrémním srážkám, tvrdí expert.

Lidé v Česku podle hydrobiologa Jindřicha Durase neumí s vodou zacházet. „Místo toho abychom s ní nějak zacházeli, hodíme ji do kanálu a ona odteče pryč,“ komentuje pro Česky rozhlas Duras. Podle něj hrozí pro naše území i méně dešťů. „Množství vody v atmosféře roste, ale problém je ten, že neprší u nás,“ uvádí. Martin Hanel z České zemědělské univerzity varuje před déle trvajícím suchem a velkým množstvím spadených srážek za krátký čas.

Hanel pro Český rozhlas uvádí, že se v průběhu padesáti let zvedne teplota o dva až tři stupně. „Musíme být schopni s vodou lépe hospodařit. Přemýšlet o tom, odkud se voda bere a jestli jí využíváme efektivně,“ varuje. Zároveň ale Čechy chválí, protože v EU jsou se spotřebou vody jedni z nejlepších.

Vývoj sucha a srážek se podle Hanela předpovídá jen velmi těžce. „Při předpovědi budoucí hydrologické bilance se modely začínají rozcházet a zvyšuje se nejistota, se kterou to můžeme předpovídat,“ konstatuje. Například u srážek modely předpovídají vždy něco jiného. Dále doplňuje, že záleží i na socioekonomických faktorech, které mohou ovlivnit skleníkové plyny.

Pokud už sucho nastalo, poskytuje Hanel několik rad. „Jediné co můžeme dělat, je nějakým způsobem se adaptovat, abychom ty podmínky přečkali,“ prozrazuje. Jednotlivcům potom doporučuje šetřit vodou a přemýšlet o tom, jak s vodou nakládat.

V tuzemsku se rozbíhá i několik projektů, které by příští sucha pomohly zvládnout. Jedním z nich je vybudování umělé břehové infiltrace. Ta již funguje v Káraném a zásobuje vodou třetinu Prahy. Technologie využívá prosakování vody v meandrech řek, odkud se následně jímá hlubinnými vrty. Vědci z Výzkumného ústavu vodohospodářského chtějí zkusit vybudovat další takovou vodárnu na řece Moravě u Kojetína.

Další experiment připravují vědci v Meziboří v Krušných Horách. Chystají se tam vybudovat podzemní rybník. „Pomocí injektáže a v délce zhruba sto metrů vybudujeme velmi hustou síť vrtů. Do nich pak bude pod tlakem injektována cementová směs, takže se vytvoří jakási podzemní hráz,“ popisuje Zbyněk Hrkal z Výzkumného ústavu vodohospodářského pro Český rozhlas. Stavba má být hotova do konce tohoto roku. „V podzemí nebude docházet k odpařování a zabrání se výskytu řas,“ zmiňuje Hrkal výhody.

Výzkumníci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT se nechali inspirovat Izraelí. Vytváří zařízení, které umožňuje chytat vodu ze vzduchu. Zařízení je podle Tomáše Matušky určeno hlavně pro pouštní oblasti a v České republice by nenašlo uplatnění.

Související

Sucho, ilustrační fotografie

Jak klimatická krize mění počasí? Chaos v koloběhu vody dopadá na miliardy lidí

Klimatická krize „způsobuje chaos“ v koloběhu vody na Zemi, což má devastující dopady na celé ekosystémy a miliardy lidí. Podle nové zprávy globální oteplování výrazně zesiluje bouře, povodně a sucha, která v roce 2024 – nejteplejším roce v historii – zabila minimálně 8 700 lidí, přinutila 40 milionů opustit své domovy a způsobila ekonomické škody přesahující 550 miliard dolarů. 
Ilustrační foto

Svět vysychá. Počasí mění Zemi k nepoznání, zjistili vědci

Zpráva vědců pod záštitou OSN varuje, že suché oblasti nyní tvoří 40 % povrchu Země (s výjimkou Antarktidy). Tento alarmující trend se odráží v trvalé přeměně rozsáhlých území – velikostí odpovídajících oblasti o třetinu větší než Indie – z vlhkého klimatu na suché. Výsledkem je dramatický pokles zemědělské produktivity a ohrožení milionů lidí po celém světě.

Více souvisejících

Sucho Počasí Teplotní rekordy Česká republika

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

před 1 hodinou

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

před 2 hodinami

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

před 3 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

před 5 hodinami

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

před 10 hodinami

včera

včera

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Hrozí největší narušení dodávek ropy v historii, varuje IEA. Je důležitější, že Írán nebude mít jaderné zbraně, míní Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na své sociální síti Truth Social prohlásil, že zabránění Íránu v získání jaderných zbraní je pro něj mnohem důležitější prioritou než stabilita cen ropy. Reagoval tak na rostoucí volatilitu na energetických trzích, kterou vyvolal prohlubující se válečný konflikt v Perském zálivu a útoky na klíčové námořní trasy.

včera

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

První prohlášení íránského vůdce: Chámeneí požaduje od USA kompenzace, nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí prolomil mlčení a vydal své první oficiální prohlášení od nástupu do úřadu. Sdělení však nebylo proneseno osobně; text přečetl moderátor ve vysílání státní televize, zatímco se na obrazovce objevovaly statické záběry. Tato forma komunikace jen prohlubuje spekulace o jeho zdravotním stavu po zprávách, že byl zraněn při zahajovacích útocích probíhajícího válečného konfliktu.

včera

Válka v Íránu nahrává Putinovi. Pomáhá financovat jeho invazi na Ukrajinu

Válečný konflikt s Íránem, který rozpoutala administrativa Donalda Trumpa, začíná přinášet nečekané ovoce ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podle analýz webu CNN se zdá, že šéf Kremlu doslova vyhrál v loterii. Zatímco se pozornost Washingtonu upírá k Perskému zálivu, Rusko těží z prudkého nárůstu cen ropy a postupného uvolňování sankcí, což přímo financuje jeho pokračující agresi na Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy