V Česku přibývá pěstounů, kteří se starají o ohrožené děti

V Česku přibývá pěstounů, kteří se dlouhodobě starají o opuštěné či ohrožené děti. O aspoň jednoho chlapce či děvče pečovalo na konci loňska 11.529 lidí. Za čtyři roky se počet zvedl téměř o 1300. Vyplývá to z ročních výkazů ministerstva práce o ochraně dětí. Poslední dostupné údaje jsou za rok 2018.

Ministerstvo chystá změny v podpoře pěstounů. Iniciativa Dobrý start zahájila roční osvětový projekt, který má přispět k nalezení nových pěstounských rodin a omezení péče v ústavech.

Na konci loňska u dlouhodobých pěstounů pobývalo 11.643 dětí. Úřady evidovaly 11.529 lidí, kteří měli v péči aspoň jedno dítě. O rok dřív bylo v evidenci 11.451 pěstounů a v roce 2014 celkem 10.244. Na konci roku 2005 existovalo 4720 pěstounských rodin.

Postupně přibývá i dětí, o které se pěstouni starají. Na konci roku 2014 v pěstounské rodině dlouhodobě pobývalo 9771 dětí, předloni 11.362 a loni téměř o tři stovky víc. Téměř tři čtvrtiny dlouhodobých pěstounů tvoří prarodiče a jiní příbuzní, zbytek jsou cizí lidé.

Náhradní péči upravuje zákon o ochraně dětí. Jeho novelu mělo ministerstvo práce podle vládního legislativního plánu předložit letos v září a v praxi měly změny začít platit v červnu příštího roku. Přípravy se o čtvrt roku protáhly, pravidla by se tak měla upravit od roku 2021 a část až od roku 2027.

Na zasedání sněmovního sociálního výboru se už dřív mluvilo o tom, že by příbuzní pěstouni mohli o peníze od státu přijít. S tím někteří zákonodárci souhlasí. Podle novely by odměnu nemuseli už dostávat pěstouni z řad prarodičů. O pěstounských odměnách jednala i komise, která do konce listopadu pracovala na revizi dávek a opatřeních proti chudobě. Pět nevládních organizací po ukončení prací uvedlo, že "se ostře vymezují vůči krácení nároku na odměny některých pěstounů".

Odměna pro dlouhodobého pěstouna za péči o jedno dítě činí teď podle webu úřadu práce 12.000 korun měsíčně, o dvě děti 18.000 korun, nejméně o tři děti či vážně postižené dítě pak 30.000 korun měsíčně. Vyplácejí se i příspěvky na potřeby dítěte a další pěstounské dávky.

Případným zájemcům o pěstounství má v rozhodování pomoci roční projekt Díky pěstounství iniciativy Dobrý start, kterou tvoří experti z různých oborů. Poskytnout má informace o postupu i pomoc při vyřizování formalit a přibližuje také život pěstounských rodin. Poukazuje i na vysoký počet dětí v takzvaných kojeneckých ústavech a na potřebu usnadnit umísťování ohrožených chlapců a děvčat do rodinného prostředí.

"Chceme nadchnout pro pomoc ohroženým dětem veřejnost a nasměrovat legislativu tam, kam by měla vždy směřovat. Domů. Ať už to znamená usnadnění celého procesu náhradní péče, nebo podporu biologických rodin tak, aby své děti nemusely opouštět," uvedla Julie Kochová z iniciativy Dobrý start.

Podle organizátorů je vedle nalezení nových pěstounských rodin cílem projektu i podpora přijetí zákona, který by umisťování dětí do tří let do ústavů omezil. Česko za vysoký počet dětí v ústavní péči sklízí dlouhodobě kritiku domácích organizací i mezinárodních institucí. "České děti na tento zákon stále čekají, přitom ve všech sousedních zemích už malé děti v ústavní péči dávno nekončí," dodala Kochová.

Související

Tomio Okamura Komentář

Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa

Výroky Tomia Okamury k ukrajinské vlajce na Karlově mostě znovu otevírají otázku, kde končí legitimní politický názor a začíná zneužívání ústavní funkce k polarizaci společnosti. Předseda Poslanecké sněmovny se stylizuje do role mluvčího „našich občanů“, ačkoli reprezentuje jen úzký segment voličů. Kritika symbolických projevů solidarity s napadenou Ukrajinou tak neslouží ochraně veřejného zájmu, ale udržování konfliktu jako základního politického nástroje.
Adam Vojtěch přichází na zasedání nové vlády

Co lidé čekají od Babišovy vlády? Nic se nezmění, myslí si polovina z nich. Další se bojí zdražování

Vztah české veřejnosti k nové vládě je v úvodu roku 2026 definován realismem a zaměřením na praktické stránky života. Podle aktuálního průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News se ukazuje, že lidé od kabinetu očekávají především zajištění základních životních jistot. Na vrcholu žebříčku priorit se stabilně drží dostupnost zdravotní péče a bydlení, doprovázené otázkami bezpečnosti a celkovou kondicí ekonomiky. Tématům, která se týkají dlouhodobého chodu státu, jako je modernizace úřadů či mezinárodní postavení, přisuzují občané v tuto chvíli menší naléhavost.

Více souvisejících

Lidé děti

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek vystoupil na tiskové konferenci, kde shrnul dosavadní úspěchy vojenského tažení proti Íránu. V úvodu svého projevu v hebrejštině prohlásil, že se Izraeli podařilo dosáhnout strategického průlomu, který zásadně mění bezpečnostní architekturu Blízkého východu. Podle jeho slov Írán již není schopen obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel

Prezident Petr Pavel zakončil svou dvoudenní návštěvu Středočeského kraje, během které se věnoval nejen regionálním tématům, ale také aktuálním sporům s vládou premiéra Andreje Babiše. Na závěrečné tiskové konferenci se prezident vyjádřil k napjaté situaci ohledně zastupování České republiky na mezinárodní scéně a ke kontroverzím provázejícím jmenování nových velvyslanců.

před 4 hodinami

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.

před 5 hodinami

Kuba

Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu

Kuba se ocitá na hraně úplného kolapsu. Poté, co Spojené státy před téměř třemi měsíci zavedly efektivní ropnou blokádu ostrova, se kubánská společnost propadla do nejhlubší krize za poslední desetiletí. V ulicích Havany se hromadí odpadky, nemocnice odkládají tisíce operací a lidé si kvůli nedostatku elektřiny a plynu musí ohřívat vodu na ohništích z dřevěného uhlí.

před 6 hodinami

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek potvrdilo, že vojenské operace v Íránu probíhají přesně podle stanoveného plánu. Ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu uvedl, že Spojené státy úspěšně plní své strategické cíle. Zároveň však odmítl upřesnit jakýkoli časový harmonogram pro ukončení konfliktu s tím, že o konečném výsledku a délce bojů rozhodne prezident Donald Trump.

před 7 hodinami

South Pars

Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN

Americký prezident Donald Trump čelí vážným rozporům ohledně informovanosti své administrativy o izraelském útoku na íránské ložisko South Pars. Zatímco šéf Bílého domu veřejně prohlásil, že Spojené státy o operaci „vůbec nic nevěděly“, zdroje z Izraele i z řad amerických úředníků jeho tvrzení přímo popírají. Podle informací CNN byl úder na největší světové zásoby zemního plynu s Washingtonem koordinován.

před 9 hodinami

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi

Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.

před 10 hodinami

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

Válka s Íránem stojí USA astronomické částky

Válka s Íránem, která nebyla nikdy oficiálně vyhlášena, s sebou nese astronomické finanční náklady, které podle nových analýz rostou tempem zhruba půl miliardy dolarů denně. Jen za prvních šest dní bojů utratily Spojené státy neuvěřitelných 12,7 miliardy dolarů. Aktuální odhady naznačují, že celkový účet již pravděpodobně překročil hranici 18 miliard dolarů a vteřinová ručička válečných výdajů se nezastavuje.

před 11 hodinami

Donald Trump

Trump hrozí Íránu zničením největšího pole zemního plynu na světě

Během posledních hodin došlo k výraznému vyostření konfliktu na Blízkém východě, který trvá již téměř tři týdny. Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu, že Spojené státy jsou připraveny zcela zničit ložisko South Pars, což je největší pole zemního plynu na světě. Tato hrozba přišla v reakci na íránské útoky cílící na energetickou infrastrukturu v Kataru.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Joe Kent

Trump podlehl lobbistům, Írán nechystal 11. září ani Pearl Harbor, říká končící šéf protiteroristického oddělení

Bývalý šéf protiteroristického oddělení v administrativě Donalda Trumpa Joe Kent vystoupil ve středu s prohlášením týkajícím se zpravodajských informací o Íránu. Učinil tak pouze jeden den poté, co se rozhodl na svou funkci v rámci vládního aparátu rezignovat. Podle jeho slov neexistovaly žádné indicie, které by naznačovaly, že se Teherán chystá k masivnímu úderu.

před 12 hodinami

Ilustrační fotografie.

Koubek zveřejnil svoji první nominaci. Na baráž s Irskem se Šulcem, Daridou i Klimentem

Jeho nominace patřila mezi ty dlouho očekávané. Aby také ne, když byla jeho první a zrovna na tak důležité souboje, jakými bude baráž o fotbalové mistrovství světa. Řeč je o novém trenérovi české fotbalové reprezentace Miroslavu Koubkovi, který v úterý oznámil, koho nominoval na barážový zápas s Irskem a na případné barážové finále. Podle očekávání v týmu nalezneme opory Pavla Šulce, Tomáše Součka či Patrika Schicka. Stejně tak nikoho nepřekvapí povolání velezkušeného záložníka Vladimíra Daridy, jenž se tak vrací do reprezentace po téměř pěti letech. Překvapivějším návratem do národního týmu je ten v podání útočníka Jana Klimenta, který bude v reprezentačním dresu k vidění po roce.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 15 hodinami

včera

včera

O2 arena

Za dva roky bude v Praze k vidění velký hokejový svátek. Světový pohár s hvězdami NHL

Už dříve bylo známo, že v roce 2028 se po 12 letech uskuteční Světový pohár, hokejový turnaj s nejlepšími hokejisty světa organizovaný kanadsko-americkou NHL. Nyní přišli zástupci nejslavnější hokejové soutěže na světě s velice zajímavou informací pro české hokejové fanoušky. Kromě dvou kanadských měst Calgary a Edmontonu se očekávaný hokejový svátek uskuteční i v Praze. Rozhodnutí o tom padlo na zasedání generálních manažerů v Palm Beach na Floridě.

včera

Trump v neomalenosti vůči spojencům překonal Brežněva

Donald Trump verbálně zaútočil na americké spojence, kteří odmítli jeho apely, aby se dodatečně zapojili do Spojenými státy a Izraelem rozpoutané války proti Íránu. Členové NATO podle šéfa Bílého domu pouze požívají amerických bezpečnostních garancí, avšak „v případě nouze“ pro svého patrona „nic neudělají“. Vzhledem ke způsobu, jakým Trumpova administrativa současný konflikt na Blízkém východě zahájila, jde o prohlášení, které v míře neomalenosti převyšuje přístup Brežněvova vedení k členským státům Varšavské smlouvy po sovětské invazi do Afghánistánu v roce 1979.

Zdroj: Matěj Bílý

Další zprávy