EGAP začal posuzovat nové obchodní případy do Íránu

Podle generálního ředitele EGAP Jana Procházky pojišťovna reaguje na aktuální vývoj mezinárodně politické situace, kdy se očekává v horizontu půl roku zrušení sankcí vůči Íránu. "Chceme tím pomoci zajistit konkurenceschopnost českých vývozců a umožnit přípravu nových obchodních případů tak, abychom po zrušení sankcí byli schopni rychle reagovat a začít pojišťovat nový export," uvedl Procházka.

Írán slibuje budoucí silné obchodní příležitosti. Do země v září zamíří 30členná podnikatelská mise Hospodářské komory s náměstkem ministra zahraničí Martinem Tlapou. Na podzim by měl Írán navštívit také ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). V Teheránu by měla být v budoucnu otevřena zahraniční kancelář agentury CzechTrade.

Český vývoz do Íránu dosáhl loni 564 milionů korun. Dovezlo se naopak zboží v hodnotě 163 milionů korun. Před deseti lety přitom byla roční hodnota vývozu čtyřnásobná. České firmy v posledních letech vyvážely do Íránu hlavně sklo, kuchyňské zboží či léky. Opačný směrem mířily vinné hrozny, ovoce, ořechy či koberce.

Ředitel Svazu průmyslu a dopravy Lukáš Martin upozornil, že vzhledem k současné velmi nízké ceně ropy, hlavního zdroje příjmů íránské ekonomiky, se nedá očekávat rychlý návrat exportu na úroveň roků 2010/2011. "Nicméně, íránský trh má vzhledem k historicky dobrému jménu ČR, ale i dřívějšího Československa, pro naše firmy značný potenciál," dodal.

Z pohledu EGAP byl v minulosti Írán pro exportéry spolehlivá destinace, do roku 2010 pojišťovna eviduje takřka bezproblémovou platební historii íránských subjektů. Před zavedením sankcí pojistil EGAP vývoz do země v hodnotě téměř 13 miliard korun.

Do roku 2010 české firmy s podporou EGAP vyvezly do Íránu technologické zařízení pro elektrárnu, linky pro výrobu dieselových čerpadel, parní turbogenerátory, cukrovar, cementárnu, čističku odpadních vod a další dodávky za celkem více než deset miliard korun.

Světové mocnosti uzavřely 14. července s Íránem dohodu, která blokuje přístup Teheránu k vývoji jaderných zbraní výměnou za zrušení mezinárodních hospodářských sankcí. Uzavřena byla po mnohaletém úsilí vyjednávačů z USA, Británie, Francie, Ruska, Německa, Číny, Íránu a EU."Zrušení části proti-íránských sankcí je podmíněno souhlasem amerického Kongresu, který i když pravděpodobný, není v tomto republikány kontrolovaném nejvyšším zákonodárném orgánu USA plně zaručen. Případný americký nesouhlas se zrušením sankcí může samozřejmě celou situaci ještě značně zkomplikovat," dodal Lukáš Martin.