ČNB v červenci intervenovala, koupila přes miliardu eur

Centrální banka zasáhla v červenci poprvé od zahájení intervencí v listopadu 2013, tehdy nakoupila eura za zhruba 200 miliard korun. Cílem intervencí je držet kurz koruny poblíž 27 Kč/EUR, v červenci se koruna k této hranici přiblížila. Samotná ČNB v červenci uvedla, že v pátek 17. července byla na trhu poprvé od listopadu 2013 aktivní. Objem obchodů tehdy neuvedla.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments Radomíra Jáče je objem červencových intervencí překvapivý. Údaj podle něj navíc podporuje názor, že ČNB vstupuje na devizový trh poměrně často.

Centrální banka také zveřejnila stav devizových rezerv ke konci srpna. Rezervy v eurech za měsíc vzrostly o nebývalých 3,6 miliardy eur (97 miliard korun). Naposledy se takto výrazný růst objevil ve statistice za listopad 2013. Podle Jáče data naznačují, že ČNB zřejmě hodně intervenovala i v srpnu. "Vzhledem k pozitivním datům, jež přicházejí z české ekonomiky a jež by sama o sobě vedla k posílení koruny, lze čekat, že ČNB bude muset devizovými intervencemi bránit hladinu 27 korun za euro i v dalších týdnech a měsících," upozornil Jáč. Informace o srpnových obchodech a případných intervencích ČNB oznámí 7. října.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka se zatím nedá říct, kolik ze srpnového nárůstu jde na vrub intervencí a kolik připadá na peníze přicházející do Česka z evropských fondů. "Není ovšem vyloučeno, že nadpoloviční část šla přímo na vrub intervencím namířeným proti posilování koruny," odhadl Dufek.

Psali jsme: Singer: 27 korun za euro nejméně do poloviny roku 2016. Babišův poradce oponuje  

Tuto neděli guvernér Miroslav Singer zopakoval, že ČNB bude držet kurz koruny nad hranicí 27 Kč/EUR nejméně do druhé poloviny příštího roku. Viceguvernér ČNB Miroslav Tomšík minulý týden dokonce uvedl, že ČNB může udržovat uvolněnou měnovou politiku, tedy i režim devizových intervencí, déle, než předpokládá její srpnová prognóza vývoje ekonomiky.

"Argument, že s kurzovým závazkem můžeme z důvodu otevřenosti české ekonomiky dosáhnout jen takové inflace, jaká je ve zbytku Evropy, je lichý. Ceny mezinárodně obchodovatelných statků nejsou dány pouze vývojem eurových či dolarových cen v zahraničí, ale i vývojem kurzu koruny k oběma světovým měnám. Z tohoto pohledu je kurzový závazek ČNB nezbytným minimem pro to, abychom ze zahraničí nedováželi více deflačních tlaků, než je nutné. Navíc domácnosti a firmy nespotřebovávají pouze obchodovatelné, tj. dovezené statky," uvedl minulý týden na svém blogu Tomšík.

"Služby a například bydlení jsou neobchodovatelné a představují významnou část spotřeby, mezi 30 až 50 procenty. Rychlejší růst cen neobchodovatelných statků oproti obchodovatelným pak charakterizuje rychle rostoucí ekonomiky a je nutný k zachování srovnatelného růstu mezd v obou sektorech. Ve výsledku tak mají tyto země vyšší inflaci, než odpovídá růstu dovozních cen. Měnová politika tedy má nástroje, jak domácí inflaci cílovat bez ohledu na to, jaký je cenový vývoj v zahraničí," dodal.