Hospodaření ČNB spadlo loni do ztráty 468 milionů korun

"Vliv na výsledek hospodaření v loňském roce měly kurzové rozdíly, zejména meziroční posílení koruny vůči hlavní rezervní měně euru o 0,7 Kč na 27,025 Kč/EUR," řekl šéf komunikace ČNB Marek Zeman.

"Současný režim měnové politiky, kdy v rámci kurzového závazku ČNB intervenuje na devizovém trhu proti posílení koruny, vede k růstu jejích devizových rezerv. Pokud koruna vůči cizím měnám posílí, tak korunová hodnota devizových rezerv klesá, což je pro hospodaření ČNB ztrátový faktor," vysvětlil analytik Generali Investment Radomír Jáč. Připomněl ale, že koruna loni oslabila například vůči americkému dolaru či švýcarskému franku, což mělo pro její hospodaření naopak ziskový efekt.

Hospodaření ČNB v roce 2015 skončilo ztrátou, která je ovšem mírná, takže nemůže sloužit jako záminka k politické kritice centrální banky, míní analytik skupiny Roklen Lukáš Kovanda. Takováto kritika by se podle něj velmi pravděpodobně objevila, pokud by se ztráta pohybovala v řádech miliard nebo i jejich desítek. "Výsledek tedy pomůže centrální bance v letošním roce, kdy lze čekat její zostřenou kritiku z politických kruhů," dodal.

Psali jsme: Konec intervencí se oddálí? Inflace je výrazně nižší, než odhadovala ČNB  

S nemalou pravděpodobností totiž bude ČNB muset podle Kovandy vydat na uhájení svého intervenčního závazku větší objem peněz než loni, kdy v souvislosti s intervencí akumulovala devizové rezervy v přepočtu za více než 200 miliard korun. Jedním z argumentů kritiků intervence je právě hrozící enormní ztráta, která by mohla vzniknout po opuštění závazku. Jde však tak jako tak o politicky, nikoli věcně motivovanou kritiku, protože primární rolí centrální banky je péče o cenovou stabilitu, řekl.

Centrální banka využila většinu zisku za rok 2014 k uhrazení kumulované ztráty z předchozích let a zbytek převedla do rezervního fondu.