Po ukončení intervencí jsme čekali větší výkyvy koruny, přiznává Rusnok

"Množství korun, které nakoupili hráči na trhu, je obrovské a je jasné, že hledání dlouhodobější rovnováhy kurzu bude trvat déle a může dojít k silnějším výkyvům," uvedl Rusnok v pořadu portálu idnes.tv Rozstřel. Dále řekl, že současná úroveň kurzu koruny je potvrzením toho, že intervence zafungovaly.

"Vlastně se zdá, že intervence nejen pomohly oživení ekonomiky, ale pomohly i přiblížit se z hlediska ostatních ukazatelů stavu, kdy se koruna blíží nějakému rovnovážnému kurzu. Tedy kurzu, který nebude prohlubovat nerovnováhy v ekonomice," uvedl guvernér ČNB.

Upozornil, že podle řady výpočtů byla koruna před intervencemi v listopadu 2013 nadhodnocená. "A nedávné výpočty ukazují, že rovnovážná úroveň koruny není příliš vzdálená tomu intervenčnímu kurzu," dodal.

Kritiku devizových intervencí Rusnok odmítl. Řekl, že sám by v té době pro ně zřejmě hlasoval. Kritiky intervencí jsou například prezident Miloš Zeman i bývalý prezident Václav Klaus.

Od zahájení intervencí do konce února ČNB intervenovala na devizovém trhu v objemu zhruba 1,5 bilionu korun, celkové odhady hovoří o dvou bilionech korun. Devizové rezervy jsou tak aktuálně zhruba 70 procent HDP. Rusnok k tomu podotkl, že ČR patří k zemím, které mají velké devizové rezervy. Ty podle něj nyní mimo jiné pomáhají chránit korunu před spekulativními útoky. "Dává nám to větší bezpečí," uvedl.

Podle včera zveřejněných údajů vzrostla cenová hladina v březnu 2017 meziročně o 2,6 %. Inflace se tak od začátku letošního roku nachází nad 2% cílem ČNB, avšak v rámci jeho tolerančního pásma. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní se spotřebitelské ceny v březnu meziročně zvýšily o 2,7 %.

Celková meziroční inflace byla v březnu o 0,3 procentního bodu nad prognózou ČNB. Dominantním důvodem byla – podobně jako v předchozích dvou měsících – vyšší než očekávaná korigovaná inflace bez cen pohonných hmot. V tomto ukazateli jádrové inflace se již delší dobu pozitivně projevuje pokračující růst domácí ekonomiky a zvyšující se dynamika mezd.

"Na jádrovou inflaci v poslední době působí i obnovený růst výrobních cen v eurozóně a též cenové dopady zavedení elektronické evidence tržeb v odvětví stravování a ubytování. Již podstatně menší měrou než zkraje roku se na vyšší než prognózované inflaci v březnu podílely i ceny potravin poté, co došlo ke korekci předchozího skokového zvýšení tradičně kolísavých cen zeleniny. V opačném směru působil na odchylku skutečnosti od prognózy ČNB mírnější než očekávaný meziroční růst cen pohonných hmot a o něco výraznější pokles regulovaných cen. Prognóza dopadu změn nepřímých daní se naplnila," uvedla centrální banka na svém webu.