Sazka má další pohledávku. Teď přesahující 413 milionů

Firma poukazuje na úvěrovou smlouvu z 30. října 2009 s výší jistiny 400 milionů korun, kterou se Sazkou podepsala Raiffeisenbank. Banka měla pohledávku firmě Sidereus Holdings postoupit v prosinci 2010. Úroky z úvěru a úroky z prodlení mají dosáhnout dalších více než 13 milionů korun, firma tak chce po Sazce více než 413 milionů korun.

Svoji pohledávku do řízení před dvěma dny přihlásila i Le Cheque Déjeuner, ta chce po Sazce zhruba 4,4 milionu korun. Její pohledávka je ale splatná až 24. února.

Insolvenční návrh podal na Sazku v pondělí 17. ledna podle očekávání hlavní věřitel firmy, realitní magnát Radovan Vítek, a to prostřednictvím společnosti Moranda. Ta odkoupila část pohledávek Sazky od Komerční banky. Za společností Sidereus Holdings Limited má stát také právě Vítek. Podnikatel údajně vlastní pohledávky za Sazkou za zhruba 1,5 miliardy korun. Z toho 950 milionů korun je výrazně po splatnosti.

Během insolvenčního řízení smí dlužník nakládat se svým majetkem jen ve velmi omezené míře a nesmí majetek spravovat tak, aby se snížila jeho hodnota. Dojde také k zablokování věřitelů, kteří nemohou vůči dlužníkovi vymáhat své pohledávky např. exekucí.

Vyhlášení insolvenčního řízení automaticky neznamená, že firma musí být ve finančních problémech. Podávání návrhů na úpadek firmy se totiž stalo, zejména ve stavebnictví, součástí "obchodní politiky". Postižené firmy mluví o tzv. insolvenční šikaně. Insolvenční řízení totiž soud zahajuje v případě nesplacených závazků, u nichž lhůta po datu splatnosti přesáhne 30 dnů. Bez ohledu na to, zda se třeba jedná o spornou fakturu za špatně odvedenou práci nebo spornou pohledávku. Ve většině takových případů soud sice řízení po několika týdnech zastaví, pověst firem ale insolvenční řízení poškozuje. Na vlastní kůži to kupříkladu zažily i velké stavební firmy Strabag či OHL ŽS.