Kolik dluží Češi a jak jsou na tom se splácením? Ekonomka zmiňuje dva pozitivní trendy

Objem ohroženého dluhu, tedy dluhu, u kterého nebyly zaplaceny alespoň tři po sobě následující splátky nebo byl zesplatněn, klesá 16 čtvrtletí v řadě a snižuje se nepřetržitě čtyři roky. "V rámci dlouhodobého poklesu celkového objemu nespláceného dluhu jsou zřejmé dva pozitivní trendy, které oba souvisí s ekonomickou situací v ČR. Na jedné straně klesá počet lidí, kteří mají problémy se splácením úvěrů na bydlení, a zároveň se snižuje průměrná nesplácená částka," uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná.

Počet klientů s ohroženým dlouhodobým dluhem, tedy s nespláceným dluhem na bydlení, činil téměř 24.000. Za tři roky se počet těchto klientů snížil téměř o třetinu. Objem nespláceného dlouhodobého dluhu se ve stejném období snížil o 40 procent. Jeho pokles doprovázelo snížení průměrného nespláceného dluhu připadajícího na klienta z 556.000 na 475.000 Kč.

V prvním čtvrtletí tak byly nesplácením ohroženy dluhy ve výši 11,3 miliardy korun poskytnutých na bydlení. "Ve srovnání s celkovým objemem poskytnutého dlouhodobého dluhu jde o malou část. Téměř všechny úvěry, které lidem banky na bydlení půjčily, jsou řádně spláceny. To mimo jiné ukazuje, že se banky při úvěrování chovají zodpovědně," dodala Novotná. Aktuálně je nesplácením ohroženo 0,65 procenta dlouhodobého dluhu.

Během prvního čtvrtletí se také snížil počet lidí, kteří měli problémy se splácením krátkodobých úvěrů. Ty nejsou určeny na bydlení, ale primárně na spotřebu. Objem krátkodobého dluhu ohroženého nesplácením klesl na 25,2 miliardy Kč, meziročně klesl o téměř dvě miliardy korun. Díky tomu podíl nespláceného dluhu klesl u krátkodobých úvěrů na 5,7 procenta.

Koncem března mělo se splácením krátkodobých úvěrů problém 281.000 lidí, tedy o 10.000 méně než o rok dříve a o 16.000 méně než na konci roku 2017. Podíl klientů, který řádně nespláceli své krátkodobé úvěry, činil 11,6 procenta, a byl tak nejnižší od konce roku 2015. U ohroženého krátkodobého dluhu se průměrná nesplácená částka za poslední tři roky snížila o čtvrtinu na 90.000 Kč.

Objem celkového dluhu obyvatel naopak stále roste, zvedla se i průměrná částka, kterou si lidé půjčují. Zatímco se počet klientů meziročně nezměnil, průměrná částka na klienta vzrostla o devět procent v případě dlouhodobého dluhu a o osm procent u krátkodobého dluhu. Každý klient s hypotečním úvěrem nebo úvěrem ze stavebního spoření tak v prvním čtvrtletí dlužil v průměru 1,55 milionu korun, zatímco průměrná částka krátkodobého dluhu dosáhla v průměru 183.000 korun.

"Nízká nezaměstnanost a rostoucí reálné mzdy vedou mimo jiné k tomu, že roste schopnost spotřebitelů splácet své úvěry. Lidé si uvědomují, že zvládnou splácet vyšší měsíční částky, než jak tomu bylo dříve, a proto jsou také ochotní půjčovat si více peněz," shrnul ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl důvody rostoucí průměrné částky krátkodobého dluhu.