KOMENTÁŘ | Cesta na dovolenou, anebo do pasti? Češi si na léto dál vesele půjčují

Pravdou je, jak šlo zjistit v online prostoru z různých zdrojů, že i v letošním roce, stejně jako vloni, si na „dovču“ půjčilo pět procent tuzemských domácností. A prý polovina z těchto půjček představuje menší částky do deseti tisíce korun. Úvaha je pak jednoduchá. Kdo si půjčí na dovolenou? A proč? S trochou zjednodušení se pak dá konstatovat, že k takovému kroku se uchýlí hlavně lidé s příjmem, který jim nedovolí pokrýt náklady spojené s letním odpočinkem z práce z vlastních zdrojů. A jsme u toho. Vyšší náklady domácnosti, rozumějte splátky půjček, pak mohou rychle vést, vzhledem k reálné možnosti, že si právě tito lidé nepůjčují u banky, ale někde jinde, k dosti vážným potížím. Možná, že to znáte taky. Končí to pak většinou předlužením, exekucemi a podobně.

Pořád můžete namítnout: No a co? Ať se lidé starají sami o sebe. Jenže to máte v televizi, novinách, na internetu každý rok několikrát dokola. Téměř s jistotou totiž vždy nejen v průběhu léta, ale i před ním a po něm zazní kvanta rad, varování odborníků a doporučení, jak se vyvarovat zbytečným problémům ze zadlužení a zbytečných dluhů. Samy finanční instituce mají propracované credit scoringové dotazníky k prověření toho, zda je žadatel o úvěr schopný splácet nebo ne. Je tu však velké ale.

Jak totiž ukazují statistiky, je to marné, je to marné, je to marné. Zdá se pak, že více než nepodlehnout finanční zkáze tu platí: „Co by řekli sousedi, že jsme letos nepřijeli opálení s plnou pamětí fotek z pláže a od moře v mobilním telefonu?“ Jsme opravdu tak nepoučitelní, že kvůli nějakým bezcenným důvodům sami sebe vystavujeme zbytečnému riziku a daleko většímu stresu z problémů, než jsou jen pomluvy sousedů z toho, že jsme letos nejeli k moři? Doslova alarmující pak je, že si na dovolenou půjčují lidé, kteří už mají nějaké finanční závazky po splatnosti, a navíc jsou často bez práce. 

Opravdu si všichni myslí, že se zrovna jim podaří vyhnout se vážným potížím kvůli neschopnosti splácet? A pak se mohou objevit třeba u veřejnosti pochyby o tom, zda dělají nejen finanční instituce, ale i poradny, ale hlavně úřady dost, aby varovaly před podobnými nástrahami. Jenže mají to vůbec dělat? A kdo teda konkrétně? A proč jsou lidé právě ve finančních záležitostech v Česku nepoučitelní? Možná, že i vás, milí čtenáři, napadne nejedna další vážná otázka právě k tomuto problému. 

Naštěstí jsou tu ale i příznivější zprávy. Češi se prý kvůli dovolené (většinově) neradi zadlužují. Možná, že ve víru veder a dlouhých letních dní poučení o tom, že okamžikem, kdy začnete být přesvědčeni o tom, že se neobejdete bez dovolené, anebo třeba velké televize, auta nebo něčeho jiného, co má ten váš soused a vy ne, jste na nejlepší cestě do finanční pasti, nebudete číst s porozuměním. Ale nejen sociologové, ale i ekonomické statistiky, nejrůznější přehledy a doporučení vás z tohoto omylu rychle vyvedou. Vyplatí se proto poslouchat nejen rady o tom, že začít šetřit na letní dovolenou z vlastních zdrojů můžete ještě dávno před tím, než léto vůbec nastane. Zkrátka začněte šetřit s předstihem.

A jak ukazují zkušenosti zaměstnavatelů, začíná se v Česku projevovat i další, relativně příznivý trend. Totiž, že si lidé místo půjček berou druhé zaměstnání nebo brigádu. Snad proto trend brzy neskončí a bude platit spíše tvrzení, že Češi se kvůli dovoleným nezadlužují.