Zeman je pro atom. Expertní tým prezidenta podpořil jadernou energetiku

V energetice v Česku pokračuje diskuse o možné stavbě nového jaderného zdroje. Plány dlouhodobě brzdí nejasnosti o způsobu financování. Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO), která se jednání v Lánech účastnila, dnes pro ČTK zopakovala, že o finančním modelu stavby nového jaderného bloku by měla vláda rozhodnout do konce letošního roku. V pátek ministryně řekla agentuře Reuters, že se stát bude muset nějakou formou podílet na výstavbě nových jaderných bloků v České republice, nejlépe jako druhý poskytovatel záruk po společnosti ČEZ.

"Na státní energetické koncepci a energetickém mixu s podporou výstavby jaderného zdroje se nic nemění. A na schůzce bylo konstatováno, že to bude politické rozhodnutí a bude to na vládě. Investičně-finanční model musí nyní vyřešit vláda a předpokládám, že do konce roku toto rozhodnutí udělá," řekla dnes ČTK po jednání Nováková. O konkrétních zájemcích se podle ní na schůzce nemluvilo. Té se účastnil mimo jiné i její předchůdce ve funkci Tomáš Hüner nebo prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

O stavbu nového jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a americký Westinghouse. Týdeník Ekonom na konci letošního srpna označil za hlavního favorita Rosatom. "Prezident Miloš Zeman má spolu se svým energetickým poradcem Martinem Nejedlým na Rosatom přímé kontakty a současná vláda se geopolitických rizik nebojí," uvedl týdeník.

Záměr stavby kritizují ekologové nebo provozovatelé obnovitelných zdrojů, podle kterých není nový jaderný zdroj třeba. Předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa nedávno ČTK řekl, že z nových obnovitelných zdrojů může ČR mít během deseti až 15 let stejně elektřiny jako z nového jaderného reaktoru a zároveň šestkrát levněji. "Vítr a slunce dokážeme dobře zálohovat vodními, bioplynovými a plynovými elektrárnami a řízením spotřeby. Pořád to vychází levněji a je bezpečnější," uvedl.

Podle Novákové poradní sbor dnes také diskutoval o podpoře obnovitelných zdrojů energie. "Zásadním způsobem změnit legislativu v této oblasti nelze. Ale lze dělat některé dílčí kroky. Například jde o prověřování podpor, zda jsou v pořádku. Ale abychom zásadně legislativně do podpory obnovitelných zdrojů zasahovali, tak to nyní ne," uvedla Nováková. Zásadním změnám podle ní brání v současnosti například skutečnost, že investoři především v oblasti fotovoltaiky jsou z celého světa a ČR by mohla v případě změn čelit mezinárodním arbitrážím.

Prezident Zeman je dlouhodobým odpůrcem obnovitelných zdrojů především proto, že jsou podle něj nestabilní a vyžadují velké dotace ze státního rozpočtu. V roce 2016 například navrhl na zasedání tripartity, kterého se účastnil, zrušení podpory výrobcům energie z obnovitelných zdrojů. Výše příspěvku podporovaným zdrojům vzrostla ze zhruba miliardy korun v roce 2006 na více než 40 miliard korun v posledních čtyřech letech. Celkem bylo na podporu takzvané zelené energie od roku 2006 do konce loňského roku vyplaceno téměř 300 miliard korun.

Územní ekologické limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách stanovilo usnesení vlády premiéra Petra Pitharta v roce 1991. Limity zaručily městům a obcím, pod nimiž leží uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány, a jako těžbou nepřekročitelné linie měly chránit zbytky přírody i dopravní a technické infrastruktury severočeské hnědouhelné pánve.

Kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) v říjnu 2015 rozhodl, že se posunou limity těžby na dole Bílina, kde se tak může těžit do roku 2055. Platné zůstávají limity na Mostecku. Současná vláda Andreje Babiše ve svém programovém prohlášení uvádí, že stávající těžební limity hnědého uhlí zachová.