Stát hledá úložiště pro jaderný odpad, dotčeným obcím poskytne 53 milionů

"Je to naprosto zlomková částka toho, co dotčené obce měly získat v minulosti. Částku jsme připraveni alokovat, musí projít legislativním kolečkem. Byli bychom hrozně rádi, aby to dopadlo do 31. prosince příštího roku tak, aby k 1. lednu 2021 už byla pro ně alokována," uvedl Havlíček. Dnešní jednání označil za velmi seriózní a v nekonfrontační atmosféře. Kompenzace musí být podle ministra ale vyšší, než bylo slibováno.

V současnosti se zkoumá devět lokalit, v nichž se nachází 53 obcí. K 30. červnu 2020 se má podle MPO jejich počet snížit na čtyři a v roce 2025 zůstane jedno místo finální a jedno záložní. Úložiště by poté mělo být do provozu uvedeno nejpozději v roce 2065.

Bezpečnost, životní prostředí, ekonomická výhodnost a komunikace. Diskuze o hlubinném úložišti radioaktivního odpadu dostává jiný rozměr. Od ministr @KarelHavlicek_ otevřeně zazněly záměry, termíny, kompenzace, legislativa i odpovědnost. https://t.co/x1cY3RFnVC pic.twitter.com/7XAtkKBMjT

Havlíček také řekl, že se o problémech 15 let nesprávně hovořilo, což bylo jednou z hlavních připomínek zástupců obcí. Ti podle něj respektují fakt, že se úložiště musí v Česku vytvořit. Podle Havlíčka byl dříve postoj resortu silový. "V mnoha směrech se argumentům dotčených lokalit nedivím," konstatoval ministr, který je ve funkci více než dva měsíce.

Obce z Platformy proti hlubinnému úložišti jsou však ze schůzky na MPO rozpačité. Podle starosty obce Chanovice na Klatovsku Petra Kláska je Havlíček 14. ministrem, co úložiště řeší. "Je tady dlouhodobé zklamání z postupu státních úředníků ze správy úložišť. On (Havlíček) je i pod tlakem toho, že tato vláda říká: Ano, my chceme rozhodnout, že v Čechách se budou rozšiřovat jaderné elektrárny. A jsou zde i mezinárodní závazky, ke kterým se ČR zavázala," řekl ČTK Klásek.

Pozitivně nicméně ohodnotil to, že se Havlíček na rozdíl od svých předchůdců s obcemi rychle sešel. Pokud by to mělo být zahájení jednání, tak je to dobře, dodal. Než se ale věcný záměr zákona změní v platnou normu, bude rok 2022, poznamenal Klásek s tím, že výběr lokalit nadále pokračuje. "Je to pořád o nás bez nás," konstatoval.

Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 32 obcí a měst a 15 spolků, dnes před jednáním zveřejnila stanovisko, v němž žádala po Havlíčkovi, aby práce na výběru úložiště zastavil, než budou platit nové zákony. Ty by podle obcí měly zajistit rovnoprávnější postavení dotčených samospráv vůči státní správě a veřejnosti umožnit hájit své zájmy.

Starostové také nesouhlasili s předloženým návrhem věcného záměru zákona o zapojení dotčených obcí. Podle Havlíčka se ale budou moci poprvé zapojit nejen do přípravy příslušné legislativy, obce a občané nově také do povolovacích řízení. Havlíček k tomu dále řekl, že se výběr lokalit pro úložiště nemůže zastavit. "My nemůžeme dělat to, že se nejdříve schválí zákon, což může trvat rok, 1,5 roku, a teprve se následně zúží výběr lokalit. My musíme s tím paralelně jet, ale ten finální výběr, který bude zajímat každého ještě více, to znamená ze čtyřech na ty dvě a jednu, už pojede v režimu nového zákona," dodal.

Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové zpracovalo Česko se zmíněným právním rámcem EU také koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem. Povinně ji předkládá Evropské komisi včetně harmonogramu prací, jak s těmito odpady naloží. "Znamená to tedy, že pokud by došlo k dalším prodlevám, tak bude třeba notifikovat EK novou verzi koncepce a proces jejího projednávání není nic krátkého," dodala. Ujistila, že se záměr vybudovat hlubinné úložiště v ČR opírá o mezinárodní zkušenosti a nejlepší aktuálně známou světovou praxi.

Obce a veřejnost se podle Havlíčka mohou k záměru zákona vyjádřit v následujících 2,5 měsících. Termín k vyřízení všech jejich připomínek je do letošního 30. září. V rámci toho by také měla být určena míra kompenzací pro současný stav, pro čtyři vybrané obce a finální jednu.