Celkový dluh obyvatel ČR? Suma je závratná

Počet lidí, kteří nesplácejí své půjčky určené primárně na spotřebu, se ve větší míře snižuje v posledních třech čtvrtletích. Na konci druhého čtvrtletí 2019 bylo těchto lidí o pětinu méně než o rok dříve a téměř o třetinu méně než před třemi lety, kdy byl jejich počet 312.000 nejvyšší. Na konci června také dále klesl počet lidí, kteří nespláceli své dluhy z hypoték a stavebního spoření. Jejich počet se meziročně snížil o 18 procent a druhé čtvrtletí v řadě se držel pod 20.000.

Počet lidí, kteří nesplácejí své dluhy z hypoték a stavebního spoření, klesá na rozdíl od dluhů určených na spotřebu v posledních letech pravidelně, a to tempem 14 až 18 procent ročně. Jejich počet se během posledních tří let snížil o 42 procent. Své dluhy na bydlení nyní není schopno splácet pouze 1,7 procenta klientů, uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná. Nejrizikovějšími klienty jsou z pohledu nesplácení úvěrů na bydlení lidé do 24 let a starší 55 let.

Spolu s klesajícím počtem lidí, kteří nejsou schopni splácet své dluhy, se snižuje takzvaný ohrožený dluh, tedy dluh, u kterého nebyly zaplaceny tři po sobě jdoucí řádné splátky úvěru nebo u kterého věřitel požaduje jeho okamžité splacení. Jeho objem se na konci června snížil o 15 procent na 31,4 miliardy Kč. Současně stouplo celkové zadlužení obyvatel, a to o 6,7 procenta na 2,38 bilionu Kč.

"Jde o dlouhodobý trend, který je výsledkem dvou hlavních faktorů. Rekordně nízká nezaměstnanost a rostoucí mzdy umožňují lidem půjčovat si stále vyšší částky a ty zároveň řádně splácet. Druhým je zodpovědný přístup bank a dalších finančních institucí, které při poskytování úvěrů pečlivě zvažují možná rizika jejich budoucího nesplácení," upozornil výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.

Díky tomu je nyní podíl nespláceného dluhu na historicky nejnižších hodnotách. Zatímco u dluhů určených na spotřebu není řádně spláceno 4,6 procenta dluhu, u hypoték a úvěrů ze stavebního spoření jde o 0,5 procenta dlužné částky.

Dluh určený na bydlení se meziročně zvýšil o 122,7 miliardy na 1,9 bilionu korun. A to i přesto, že počet lidí, kteří měli sjednanou hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření, se na konci pololetí meziročně snížil o 5000 na 1,11 milionu klientů. Počet smluv k těmto úvěrům se však naopak zvýšil o 2000 a dosahoval 1,38 milionu otevřených smluv. Na jedné straně tedy mírně klesá počet lidí s úvěrem na bydlení, na druhé straně roste průměrný počet smluv na klienta. Zároveň se zvýšila průměrná částka na jednu otevřenou smlouvu, konkrétně o 87.000 na 1,37 milionu korun.

Opačný trend zaznamenávají krátkodobé úvěry, které jsou primárně určeny na spotřebu. Počet klientů s tímto typem úvěru meziročně vzrostl o 28.000 na 2,43 milionu. Celkový počet smluv se však snížil o 4000, tedy o 0,1 procenta. Podobně jako před rokem tak měli lidé celkem 4,37 milionu krátkodobých úvěrových smluv. Celková částka krátkodobého dluhu se zvýšila o 26,1 miliardy korun na 482,8 miliardy. Průměrná částka na jednu smlouvu vzrostla o 6000 na téměř 111.000 korun.