Dvě pětiny Čechů preferují přímé zdanění příjmu, ukázal průzkum

Čtvrtina Čechů (26 procent) naopak upřednostňuje nepřímé daně ze spotřeby. Aktuální výsledky se příliš neliší od výsledků stejného šetření v březnu 2006.

Nepřímé zdanění spotřeby více preferují lidé s dobrou životní úrovní, dotázaní ve věku od 30 do 44 let, provozní pracovníci ve službách a obchodě a voliči ODS. Naopak zřetelně nižší preferenci zdanění spotřeby šetření zaznamenalo mezi respondenty se základním vzděláním, lidmi ve věku nad 60 let a důchodci. Přímé zdanění příjmu má relativně vyšší podporu mezi voliči ČSSD, nižší naopak mezi mladými ve věku 15 až 19 let.

Šetření dále ukázalo, že progresivní zdanění příjmu má podporu výrazné většiny české veřejnosti. Souhlas s ním vyjadřuje sedm z deseti (70 procent) lidí, když třetina (33 procent) uvedla, že "rozhodně souhlasí", a další více než třetina (37 procent) "spíše souhlasí". Opačný postoj zaujímá asi pětina (21 procent) lidí, z nichž 17 procent "spíše nesouhlasí" a jen čtyři procenta "rozhodně nesouhlasí". Zbývající necelá desetina (devět procent) nemá na věc utvořen názor. V porovnání s březnem 2006, kdy byla respondentům položena identická otázka, se přitom postoje nijak významně neposunuly. Pouze v případě nerozhodných odpovědí byl zaznamenán mírný pokles o čtyři procentní body.

Podrobnější analýza na základě sociodemografických znaků zjistila, že míra souhlasu s progresivním zdaněním příjmu poněkud klesá s rostoucí životní úrovní a příjmem respondenta či jeho domácnosti. Progresivní zdanění příjmu má dále relativně menší podporu mezi mladšími lidmi ve věku do 30 let, studenty a příznivci ODS nebo TOP 09, i když i v těchto skupinách podíl souhlasících vždy zřetelně převažoval nad nesouhlasícími. Naopak poněkud vyšší podporu mu vyjadřují lidé preferující ČSSD nebo KSČM.

Dvě třetiny Čechů (65 procent) také nesouhlasí s plánovaným zvýšením nižší sazby daně z přidané hodnoty (DPH) z deseti procent na konečných 17,5 procenta (nyní už se objevují plány na jednotnou 19procentní DPH - pozn. red.). Z toho 33 procent s nimi nesouhlasí "spíše" a 32 procent "rozhodně". Naopak podporu jim vyslovila jen necelá pětina (19 procent), když tři procenta s nimi "rozhodně souhlasí" a 16 procent "spíše souhlasí". Zbylých 16 procent respondentů na věc nemá jednoznačný názor.

Relativně vyšší podporu změnám v sazbách DPH vyjadřují lidé ve věku 30 až 44 let, absolventi vysokých škol, respondenti, kteří životní úroveň své domácnosti označují za dobrou, podnikatelé a samostatně výdělečně činní, vysoce kvalifikovaní odborní a vedoucí pracovníci a z hlediska politické orientace voliči ODS či TOP 09. Naopak nižší podíl souhlasu nebo vyšší podíl nesouhlasu šetření zaznamenalo mezi respondenty se špatnou životní úrovní, kvalifikovanými dělníky, voliči ČSSD a těmi, kdo rozhodně nehodlají volit a nepreferují žádnou politickou stranu. Mezi studenty, mladými lidmi ve věku 15 až 19 let a mezi respondenty se základním vzděláním byl výrazně vyšší podíl nerozhodných odpovědí.

Sedm z deseti dotazovaných (70 procent) také přiznalo, že současnému českému daňovému systému nerozumí, 29 procent "rozhodně ne" a 41 procent "spíše ne". Naopak jen asi pětina (21 procent) populace daňový systém podle vlastního vyjádření chápe, z toho dvě procenta "rozhodně ano" a 19 procent "spíše ano". V porovnání s předchozím srovnatelným šetřením z března 2006 se aktuální situace příliš neliší, když tehdy podíl těch, kdo systému daní údajně rozuměli, činil 23 procenta a naopak nerozumějící tvořili 69 procent, což statisticky nepředstavuje rozdíl v porovnání s aktuálním výsledkem.

Míra deklarovaného porozumění daňové soustavě se celkem podle očekávání zvyšuje společně se vzděláním respondenta a také s rostoucí životní úrovní. Relativně vyšší podíly těch, kdo daňové soustavě podle svého mínění rozumějí, šetření ukázalo mezi dotázanými ve věku 30 až 44 let, mezi podnikateli a živnostníky, mezi vysoce kvalifikovanými odbornými nebo řídícími pracovníky, mezi nižšími odbornými pracovníky a z hlediska politické orientace mezi příznivci ODS nebo TOP 09. Naopak relativně nižší úroveň lidí rozumějících našemu systému daní, případně vyšší podíl těch, kdo mu podle vlastního vyjádření nerozumějí, šetření ukázalo mezi mladými ve věku 15 až 19 let, studenty, důchodci a z hlediska politické orientace mezi pevně rozhodnutými nevoliči bez preferované politické strany.