Praha - Řada českých obcí dobrovolně platí za likvidaci elektroodpadu, která je bezplatná, na trhu se objevují firmy, které upřednostňují zpeněžení druhotných surovin získaných z elektroodpadu namísto ekologické likvidace nebezpečných látek. V úterý na to upozornil kolektivní systém Ekolamp.
"Obce a firmy nevyužívají bezplatný systém zpětného odběru elektroodpadu a platí nesmyslné částky za likvidaci firmám, které fungují mimo režim zpětného odběru, obvykle odpadovým společnostem. Přitom stejné a mnohdy kvalitnější služby mohou získávat zdarma," prohlásil Radoslav Chmela, zástupce společnosti Ekolamp, která se zaměřuje na zpětný odběr vysloužilých světelných zdrojů a průmyslových svítidel. Například u zářivek tyto platby převyšují deset korun za jeden odebraný kus.
Podle zástupců kolektivních systémů může být důvodem takového neekonomického jednání pouze neznalost anebo korupce. "Dobrovolné platby za odevzdání elektrozařízení jsou těžko pochopitelné. Lze je vysvětlit pouze naprostou neinformovaností nebo korupčním jednáním, kdy obec či firma získává za placený odběr vysloužilých elektrozařízení nějaké jiné, skryté výhody," poznamenal Chmela.
Ekologická likvidace je podle něj velmi nákladná a není ji možné hradit pouze z prodeje získaných druhotných surovin. "Přesto kolektivní systémy nabízejí své služby zdarma (na rozdíl od odpadových firem) a obvykle ještě přidávají různé výhody pro partnery, kteří se na sběru podílejí. To je však možné jen díky příspěvkům výrobců, které jsou promítnuty do prodejní ceny elektrospotřebičů. Bez nich by ekologická likvidace nebezpečných látek byla zcela nemožná," přiblížil obchodní model kolektivních systémů Alexandr Hanousek, jednatel společnosti Ekolamp.
Společnost Ekolamp varuje nejen před zbytečnými platbami za recyklaci, ale i před možným znečištěním životního prostředí. Vysloužilé zářivky nebo výbojky totiž obsahují potenciálně nebezpečnou rtuť, kterou je třeba odborně odstranit, což je velmi nákladná služba. "Například u světelných zdrojů tvoří téměř 50 procent z celkových čistých nákladů potřebných na svoz, třídění a zpracování," uvedl Chmela.
Na poli zpětného odběru však podle něj působí i firmy, jejichž strategií není ekologická likvidace co největšího množství vysloužilých elektrozařízení. "Dokládá to tvrzení jednoho z tuzemských kolektivních systémů, že je možné zajistit kompletní servis spojený se sběrem a recyklací jednoho světelného zdroje za 1,90 koruny. Jen samotné zpracování jednoho světelného zdroje se ale pohybuje okolo dvou korun. Řádný kolektivní systém však musí kromě zpracování plnit i další úkoly, které mu ukládá zákon a které na něj delegovali výrobci elektrozařízení," řekl Chmela.
Kolektivní správci musí budovat a provozovat rozsáhlou sběrnou síť v obcích a dalších stovkách sběrných míst u obchodních partnerů. Kromě toho jsou povinni zajistit osvětu o zpětném odběru. "Tyto služby včetně zpracování není možné poskytnout za necelé dvě koruny za kus. Lze pouze spekulovat, jak takový provozovatel oklešťuje ekologickou likvidací elektroodpadu, aby mohl podezřele nízkou cenu nabízet. Likvidace za tak nízkou cenu prostě není za standardních podmínek možná," tvrdí Chmela.
Kolektivní správci se domnívají, že nižších nákladů na likvidaci elektroodpadu lze dosáhnout jen na úkor kvality, což ohrožuje životního prostředí. "Mezi úsporné kroky patří snížení počtu odběrných míst či omezení rozsahu a kvality recyklace elektrozařízení: například soustředěním se na vytěžení pouze snadno zpeněžitelných druhotných surovin. Nebezpečné, či dokonce toxické materiály se ekologicky nezlikvidují a skončí na běžné skládce komunálního odpadu nebo jsou odstraněny jiným neekologickým způsobem," varuje Chmela.
V případě zářivek nesprávná manipulace či skladování může ohrozit životní prostředí: například z úsporných žárovek může při rozbití uniknout toxická rtuť. "Problematické je ukládání většího množství úsporných světelných zdrojů na skládkách komunálního odpadu, kde dochází k větším únikům rtuti do ovzduší nebo do půdy a vody," upřesnil Matěj Man z organizace Arnika.
Provozovatelé kolektivních systémů sběru vysloužilých elektrozařízení proto doporučují pouze spolupráci s prověřenými partnery, kteří umějí prokázat, jakým způsobem a s jakými náklady provádějí sběr a recyklaci použitých elektrozařízení.
Související
Může se pálit listí na zahradě? Česko sladilo zákony, ministerstvo vysvětluje novinku
Téměř tři čtvrtiny odpadu v Česku se dají dále vytřídit
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
před 1 hodinou
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
před 2 hodinami
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
před 3 hodinami
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
před 4 hodinami
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
před 4 hodinami
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
před 5 hodinami
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
před 6 hodinami
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
před 7 hodinami
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
včera
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
včera
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
včera
Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě
včera
Chaos v mírových jednáních nebere konce. Írán popřel podpis dohody, Trump označil její podmínky za hoax
včera
Facebook a Instagram po celém světě kolabují. Postihl je rozsáhlý globální výpadek
včera
Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty
včera
Islámábádská dohoda je na spadnutí? Írán popřel, že by ji měl o víkendu podepsat
včera
Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech
včera
CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv
včera
Ministryně pro místní rozvoj Mrázová byla napadena
včera
Musk se stane prvním dolarovým trilionářem na světě. SpaceX míří na burzu
Vesmírná a technologická společnost SpaceX získala od finančních institucí 75 miliard dolarů (zhruba 56 miliard liber) před svým pátečním vstupem na burzu. Očekává se, že půjde o historicky nejhodnotnější debut na akciovém trhu. V hlášení pro americkou Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) firma uvedla, že prodala akcie v celkové hodnotě 75 miliard dolarů, přičemž cena za jednu akcii byla stanovena na 135 dolarů.
Zdroj: Libor Novák