Novopečeným otcům chce dát tripartita den volna. Krizi přehodnotí znovu v únoru

Některé z konkrétních nápadů může vláda získat i od Národní ekonomické rady vlády (NERV). Zatím je ale nechce prezentovat s tím, jednotliví ministři si sami z nápadů mají vybrat. "Náměty NERVu, jdou často proti sobě," uvedl Drábek."Nám připadá, že jde o různé nápady, které si lidé sdělují, když si někde sednou a jeden sděluje to, co ho právě napadlo," uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslav Zavadil, podle kterého jsou ty nápady občas i úsměvné. Nechce však body hodnotit, dokud se k nim nevyjádří vláda. "V některých bych se dokonce i viděl. Když je tam nápad, aby se o jeden semestr zmenšila výuka na vysokých školách, tak já bych doporučoval, aby se zkrátila o více semestrů a to na Vysoké škole ekonomické. Protože jestli plodí takovéhle experty, tak si myslím, že jim stačí kratší čas," glosoval odborář."Já si velmi vážím odborníků, kteří zasedají v ekonomické radě vlády," bránil NERV Drábek s tím, že jde o mediální zkreslení. Nejednalo se o podle něj o zkrácení doby studia, ale aby stát neplatil školám rok navíc po standardní době studia, ale pouze jeden semestr. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) se podle zaměstnavatelů zavázal k poslání materiálu sociálním partnerům.Zavadil zdůraznil, že vláda by si měla v současné době rozmyslet spouštění důchodové reformy, kvůli které chce zvýšit spodní sazbu DPH na 14 procent. "Prognózovali jsme ekonomický vývoj už někdy v září, naše prognóza se naplňuje, a jsme rádi, že ministr financí je už zhruba v těch samých číslech," uvedl předseda o zhoršujícím se výhledu ekonomiky.Na mimořádné tripartitě se projedná i situace ve zdravotnictví, odbory se obávají podfinancování nemocnic a toho, že některé se budou muset zavřít. Obavami o zdravotnictví trpí i zaměstnavatelé.Na čtvrteční schůzi se tripartita zabývala také zákonem o vysokých školách a možným školným. "Pokud se týká vysokých škol, postavení praxe a teorie by mělo být mnohem více zvýrazněné," poznamenal Jan Wiesner, předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. Podle zaměstnavatelů by měli studenti zvládnout po příchodu do zaměstnání adaptaci rychleji. "Studenti kdysi chodili na praxi do podniků a fabrik," dodal s tím, že v současnosti je doba adaptace u některých technických oborů i sedm let. Odbory jsou proti zavádění školného. "U školského zákonu je asi 90 stran připomínek," dodal Zavadil, podle kterého by měla mít školská veřejnost ještě více času na argumentaci.Rada hospodářské a sociální dohody (RHSD) projednala také novelu zákona o úrazovém pojištění. "Od roku 1993 zde máme dočasné řešení úrazového pojištění, které v roce 1993 mělo mít trvání dvou nebo tří let," upozornil ministr Drábek. Novela byla vytvořená a v roce 2005 ji schválila vláda, její účinnost se ale stále odkládá. "Je podrobená velmi silné kritice jak ze strany zaměstnavatelů, tak i odborových organizací," připustil. Podle poslední úpravy by měl zákon začít platit od roku 2013.Částečně ale změny zavádí také novela o jednotném inkasním místě, které by podle vládních plánů mělo začít fungovat od roku 2014. Novela by měla například zvýšit úrazovou rentu a příspěvek o pět procent výpočtového základu, ale také zavést jednotnou hodnotu státních příjmů z pojistného v hodnotě 0,4 procenta vyměřovacích základů. "Celá odborná veřejnost je proti tomuto návrhu," dodal zástupce odborů.Tripartita se zaměřila i na možnost zavedení zákona, který by předepsal den placené dovolené pro novopečené otce. "Děláme všechno proto, aby otcové ten den měli," tvrdí Zavadil. Zaměstnavatelé se staví proti návrhu. "Současná právní úprava, která říká na dobu nezbytně nutnou pro odvoz matky, je dostatečná," uvedl Wiesner, podle kterého si můžou firmy stanovit větší rozsah volna samy.Odbory také doporučily vládě více se zasadit o podporu tuzemské vodní dopravy.