Baťovi potomci ženou Česko do Štrasburku, požadují miliardy

Potomky k tomu povzbudilo české i slovenské uznání nezákonnosti poválečného odsouzení J. A. Bati jako kolaboranta. Jedná se přitom o rozsáhlý majetek a akcie znárodněné firmy Baťa, a. s. Zlín za minimálně desítky miliard korun, píšou Novinky.cz. „Potomci Jana Antonína Bati uvažují o tom, že se budou náhrady škody domáhat přes mezinárodní soud ve Štrasburku. Nemají jinou možnost," řekl Belza.

Jan Antonín Baťa byl nevlastním bratrem zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Když Tomáš v roce 1932 zahynul při letecké nehodě, zaujal v podniku jeho místo. Za jeho vedení továrna i město Zlín vzkvétaly. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde později také zemřel. Nyní tam žije osm desítek členů jeho rodiny. Baťova vnučka Dolores Bata Arambasic již dříve z Brazílie naznačila, že by se mělo jednat až o pět miliard dolarů.

Po druhé světové válce ale československý národní soud označil J. A. Baťu za zrádce a kolaboranta. Veškerý majetek firmy včetně rodinné vily uprostřed Zlína stát poté zkonfiskoval. V roce 2007 bylo jméno J. A. Bati znovu očištěno, když rozsudek z konce 40. let zrušil jiný soud. Z archivů mimo jiné vyplynulo, že Baťovy podniky financovaly československou vládu v Londýně a posílaly příspěvky v řádech desetitisíců liber či dolarů na protinacistické aktivity.

Také Slovensko zrušilo trest dlouholetého vězení a propadnutí majetku, který československý soud v roce 1947 uložil podnikateli Janu Antonínovi Baťovi. Baťově impériu patřila na Slovensku například továrna v Partizánském a řada nemovitostí včetně Bojnického zámku, který se řadí k nejvýznamnějším slovenským památkám.

Podle zástupce dědiců Peciny Baťova rodina nemá na Slovensku zájem o restituci a navrácení majetků. Bude žádat jen peníze. Ty prý chce investovat zpět na Slovensku. Celková částka ještě není vyčíslená, ale jde o miliardy eur. Jen v případě Bojnického zámku se mluví o 300 milionech eur.