Konec krize se znovu odkládá. Co se v Česku zase stalo?

Naprostý konec krize proto analytici České bankovní asociace přesunuli až na příští rok, kdy by měla ekonomika růst o 1,7 procenta.

"Meziroční propad HDP za první čtvrtletí se dostal ke 2,4 procenta, což je jeden z nejhorších výsledků v EU. Ve zbytku roku však očekáváme mezičtvrtletní růst, daný snížením propadu soukromé spotřeby a oživením exportu. Nejistotu do dalšího ekonomického vývoje ovšem vnáší nestabilní politická situace," uvedl jeden z autorů prognózy a hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Navzdory dosavadnímu letošnímu propadu je stále reálné, aby se česká ekonomika přiblížila prognózované hodnotě poklesu HDP o 0,8 procenta. Hloubku propadu v prvním kvartálu totiž významně ovlivnil pokles zásob, který by měl být ale v dalším období korigován.

Některé ekonomické ukazatele se během prvního čtvrtletí chovaly pozitivně. O něco lépe, než se předpokládalo, se vyvíjela například spotřeba domácností. V následujících měsících by pozitivní roli mohl hrát i export, který se stane nejspíše hlavním motorem růstu české ekonomiky v nadcházejícím období. Přestože prognóza týkající se eurozóny jako celku byla revidována směrem dolů, vývoj v Německu, které je největším exportním partnerem, by měl být výrazně lepší.

"Kladnou roli může hrát i nižší než původně očekávaný vývoj inflace, který by mohl zlepšit reálné příjmy domácností. Na druhé straně ale nelze očekávat výraznější oživení spotřeby, a to z důvodu mírného růstu nezaměstnanosti," dodala hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, další autorka prognózy.