Nová čísla z ministerstva: Co zatěžuje důchodce nejvíc?

Čeští penzisté a penzistky loni měsíčně na spotřebu utratili v průměru celkem 9889 korun. Bylo to o 35 korun víc než v roce 2011. Podle aktivistů, kteří hájí zájmy seniorů, mnozí důchodci v peněžence ale zdaleka tolik nemají a musí vystačit s mnohem menší částkou.

Za potraviny vydali senioři v minulém roce měsíčně v průměru 2357 korun, tedy zhruba o stokorunu víc než v roce předcházejícím. Představovalo to bezmála 24 procent výdajů. V roce 1999 to bylo něco přes 31 procent, v 2000 pak necelých 31 procent.

Větší díl peněz putuje naopak do bydlení. Loni dosahoval skoro 30 procent. Za byt, vodu a energie důchodci utratili měsíčně v průměru 2934 korun. V roce 1999 to byla zhruba čtvrtina výdajů. Částka byla tehdy proti loňsku poloviční.

I přes zdražování se podíl výdajů za potraviny a bydlení snižuje. V roce 1999 tvořily 57 procent útraty důchodců a důchodkyň, loni to bylo 53,5 procenta.

Postupně se zvedá díl financí za zdraví. Loni seniory a seniorky stálo měsíčně 473 korun, to odpovídalo 4,8 procenta vydaných peněz. Před deseti lety to byla ani ne tři procenta, v roce 1999 pak 2,4 procenta.

Naopak méně starší lidé utrácejí za oblečení. Loni za oděvy a boty vydali měsíčně 272 korun, což představuje necelá tři procenta výdajů. V roce 1999 to bylo skoro pět procent. V minulém roce proti roku 2011 poklesla i samotná částka, a to o 27 korun měsíčně.

Loni vydali důchodci o 70 korun méně než předloni za kulturu a rekreace.

Ve zmíněné  publikaci dále najdete, že:

 průměrná měsíční mzda zaměstnance v národním hospodářství (na přepočtené počty) se zvýšila od roku 2000 téměř dvojnásobně na 25 112 korun (v metodicky srovnatelném období index 2012/2000: nominální 190,0 %, reálný 140,6 %),

 průměrná měsíční výše starobního důchodu vzrostla z 2 734 korun v roce 1993 na 10 770 korun v roce 2012, tj. téměř čtyřikrát,

 index spotřebitelských cen 2012/1993 dosáhl 271,6 %, přičemž nejvyšší byl vzestup cen v letech 1993 - 1998; největší podíl na růstu cen pro domácnosti měly ve sledovaných letech bydlení a výživa, což zasáhlo nejvíce domácnosti důchodců,

 v roce 2012 vydal člen zaměstnanecké domácnosti za nákup zboží a služeb průměrně za měsíc 11 328 korun, což představovalo navýšení proti roku 1993 o 7 954 korun, meziročně však výdaje klesly. Celkově ale přírůstek výdajů za celé období zaostal za přírůstkem měsíčních příjmů,

 z dostupných dat ČNB vyplynulo, že vklady domácností vzrostly z 361,9 miliard korun v roce 1993 na 1 770,3 miliardy korun v roce 2012 - tedy téměř pětinásobně,

 zadluženost českých domácností u bank vzrostla z 92,8 miliard korun v roce 1993 na 1 134,5 miliardy korun v roce 2012, což znamená více než dvanáctinásobný přírůstek, přičemž zcela převažovaly korunové půjčky (od roku 2000 zejména hypoteční a jiné úvěry na bydlení).