Odboráři se rvou za důl Paskov: Těžit se může do roku 2018

Předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík řekl, že s prezidentem mluvili o tom, že by se v Paskově mělo jednat určitě ne o zasypání, ale minimálně o konzervaci dolu. "Prvořadé je tento důl zachovat, aby se těžilo dál," řekl Pytlík.

Při konzervačním režimu se udržuje důl v takovém stavu, aby se v něm mohla obnovit těžba. Po zasypání už těžbu obnovit nelze. Mluvčí OKD Marek Síbrt ČTK řekl, že likvidace Dolu Paskov by stála více než miliardu korun, větší část by z toho připadla na sociální program pro zaměstnance.

Předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, energetiky a naftového průmyslu Jan Sábel řekl, že v Dole Paskov je minimálně 20 milionů tun černého uhlí, které se těžko dá někde v Evropě najít. "Ve spolupráci i s managementem si myslím, že pokud uděláme důkladnou analýzu finančních prostředků, tak Důl Paskov by mohl těžit déle než do roku 2018," řekl Sábel.

Pytlík řekl, že uzavření dolu není jednostranným aktem vlastníka, protože nerostné bohatství je vlastnictvím státu. "Nemůže vlastník říci, že zavře Důl Paskov, když je tam nerostné bohatství. K tomu, aby to mohl zavřít, musí ministerstvo průmyslu a obchodu dát souhlas a samozřejmě je třeba vyjádření báňského úřadu," řekl Pytlík. Předseda odborové organizace Dolu Paskov Rostislav Palička řekl, že podle prezidenta toto svolení vlastník firmy nemusí dostat.

Mluvčí OKD uvedl, že firma předloží veškerou dokumentaci potřebnou k uskutečnění útlumu dolu v souladu s veškerou českou legislativou. "Proto společnost nevidí žádný právní důvod, proč by neměly příslušné orgány státní správy její záměr akceptovat," uvedl Síbrt.

Ztrátová těžba by se podle Sábela mohla sanovat z prodeje bývalých bytů OKD. Financování těžby v Paskově z výnosu z bytového fondu navrhl minulý týden prezident Zeman. Hornické byty vlastní společnost RPG Byty. Ta je získala od své mateřské firmy spoluvlastněné Bakalou RPG Industries, která je koupila v roce 2004 od společnosti Karbon Invest spolu s OKD. V privatizační smlouvě se zavázala, že v případě převodu byty nabídne přednostně nájemníkům za netržních podmínek, což zatím neudělala.

Sábel řekl, že stát může majitele dolu k pokračování těžby donutit, pokud bude chtít. "Hovořili jsme o tom, že se provede důkladná kontrola privatizační smlouvy. A určitě už dneska je jasné, že některé body by se daly využít v určitém procesu, eventuálně i soudním," řekl Sábel.

Náklady na vytěženou tunu: 160-170 euro

„Náklady na jednu vytěženou tunu v dole Paskov jsou 160 až 170 euro. Zatímco průměrnou cenu koksovatelného uhlí na tento rok očekáváme na úrovni jen 100 eur. Z mého pohledu NWR zavřením dolu Paskov už dál nebude realizovat ztráty, které se na provozu stávaly," říká pro rozhlas.cz analytik J&T banky Bohumil Trampota.

Tomáš Sýkora z Patria finance se domnívá, že celá situace kolem NWR je zpolitizovaná: „NWR měla smůlu na načasování období, kdy oznámila záměr důl Paskov uzavřít. Toto téma se stalo mediálně i politicky daleko více sledované a propírané. Za poslední rok přišlo o práci v České republice 50 tisíc lidí. Nikdo neřešil individuální osud těch lidí. Teď tím, že se to trefilo do politicky velmi divokého období, se to stalo velkým tématem."

„Současné dění kolem NWR se spojuje výhradně s investorem Bakalou, nicméně je potřeba říct, že společnost BXR, ve které Bakala drží 50procentní podíl, ovládá společnost NWR zhruba ze 64 procent. To znamená, že efektivně pan Bakala ovládá NWR zhruba ze 30 procent," připomíná Bohumil Trampota z J&T banky.