Je zle, do Česka přišla vlna zdražování. Podívejte se

Více než v říjnu v listopadu meziročně podražilo mléko nebo jogurty. Po říjnovém poklesu začaly růst ceny nealkoholických nápojů, cenový pokles se zmírnil u vajec, telefonických a telefaxových služeb a pohonných hmot. Brambory meziročně zdražily o dvě třetiny, sýry a máslo zhruba o desetinu. V bydlení se zvýšilo čisté nájemné, vodné, stočné, ceny elektřiny, tepla a teplé vody. Zdražilo i víno a tabákové výrobky. 

Pokles cen proti říjnu byl dán mírným zlevněním lihovin a piva, mimosezónně kupovaných zájezdů, kosmetického zboží a pohonných hmot. Meziměsíčně se snížily také ceny oděvů a obuvi, z potravin mouky, jedlých olejů, cukru, kakaa a čaje. Zdražila naopak zelenina, vejce, uzeniny, některé mléčné výrobky a čokoláda.

Nejvyšší ceny jídla a pití jsou dle Eurostatu tradičně v zemích Skandinávie. Nejdráž je v Dánsku, kde dosahují ceny 143 % průměru Evropské unie. Dalšími zeměmi s vysokými cenami potravin jsou Švédsko (124 %), Rakousko (120 %), Finsko (119 %), Irsko (118 %) a Lucembursko (116 %).

Nejnižší ceny jsou v Polsku (61 %), Rumunsku (67 %), Bulharsku (68 %) a Litvě (77 %). V Česku jsou potraviny šesté nejlevnější (84 %), informuje finexpert.e15.cz.

Jedním z aspektů ovlivňujících konečnou cenu potravin jsou i nepřímé daně. DPH a spotřební daň. V Česku je přitom velmi vysoká snížená sazba DPH uvalená na potraviny. Během posledních dvou let se snížená sazba DPH zvýšila z 10 % na 15 %. V žádné jiné členské zemi EU není v současné době vyšší sazba DPH na potraviny, léky či vodu. Ve většině zemí je nižší sazba DPH pod 10 % (např. v Německu 7 %, Nizozemí 6 %, Velké Británii 5 %). Veškeré zboží a služby jsou díky zvýšení DPH dražší. Každé zvýšení DPH tak pocítí všichni občané, neboť konečnými plátci DPH jsou spotřebitelé.