Česká ekonomika se loni propadla o sedm procent, letos by měla růst

Českou ekonomiku podle analýzy i v roce 2021 výrazně ovlivní celosvětová pandemie. V letošním roce by mělo dojít i k výraznému poklesu inflace, která by se měla pohybovat v intervalu 0,5 až 2,3 procenta.

"Zásadními faktory určujícími vývoj globální ekonomiky v roce 2021 budou situace v mezinárodním obchodě, distribuce vakcín a následky zvýšeného vládního zadlužování. Česká ekonomika bude z důvodu vládních restrikcí souvisejících s třetí vlnou pandemie utlumena minimálně v prvním kvartále roku 2021," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Tempo růstu globální ekonomiky by se mohlo zvýšit na 4,2 procenta. Růst HDP v USA odhaduje Deloitte na 3,2 procenta. Čína by si měla připsat osmiprocentní růst, u eurozóny firma počítá s růstem o 3,6 procenta.

U Německa očekává analýza letos růst o 2,8 procenta a u Francie o šest procent. U českého HDP počítají ekonomové z Deloitte s růstem o 2,8 procenta a návrat na předpandemickou úroveň pak odhadují nejdříve na rok 2023. Z hlediska odvětví se v ČR předpokládá největší příspěvek k hrubé přidané hodnotě od průmyslu (1,1 procenta), obchodu a dopravy (1,0 procenta) a finančního sektoru (0,3 procenta). Stavebnictví, ICT a veřejný sektor má být pro rok 2021 v mírném záporném příspěvku.

"Situace naznačuje, že firmy nejen v průmyslu se pomalu začínají přizpůsobovat novým podmínkám. Nicméně společnosti budou v letošním roce opatrné, a to bude mít dopad i na nezaměstnanost. Ta by měla vzrůst na 3,5 procenta, a pokud by vláda zrušila podpůrné programy, mohla by být i mnohem vyšší," upozornil Marek.

U inflace, která se pohybovala po celý loňský rok nad hranicí tří procent, by mělo jít o znatelný pokles. Ke zpomalování inflace by měly přispět ceny potravin, nižší ceny energií i fakt, že se sníží spotřební daň u motorové nafty. Centrální banka zvolí vyčkávací strategii, úrokové sazby zůstanou v letošním roce stabilní.

V rozpočtové oblasti se projeví schodek státního rozpočtu za rok 2020, který je 367 miliard korun. Z pohledu celkové bilance vládního sektoru budou konsolidované příjmy za rok 2020 činit přibližně 2,297 bilionu korun, což je meziroční propad o čtyři procenta. Konsolidované výdaje dosáhnou 2,625 bilionu korun, což je meziroční nárůst o 10,6 procenta.

Při pohledu na jednotlivé subsektory je podle analýzy patrné, že za zhoršením jsou výsledky centrální vlády hospodařící s deficitem. Naopak kraje a obce dokázaly hospodařit s mírným přebytkem a zdravotní pojišťovny hospodařily s vyrovnaným rozpočtem. Letos je naplánován schodek státního rozpočtu 320 miliard korun. "Ten však počítá s poměrně pozitivním ekonomickým růstem o 3,9 procenta a není v něm započtený na konci roku schválený zákon o změně daní z příjmů fyzických osob, kvůli kterému počítáme s možným výpadkem až sto miliard korun," doplnil Marek.

Česká národní banka počítá s loňským poklesem ekonomiky o 7,2 procenta a tento rok s růstem o 1,7 procenta. Podle výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 14 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků oslovených ČTK by se ekonomika měla po loňském poklesu o 7,1 procenta vrátit letos k růstu o 3,3 procenta.