Český audiovizuální průmysl se podle producentů řítí do propasti

Obrat zahraničních projektů v roce 2021 tvořil 8,73 miliardy korun, tedy 70 procent celkového obratu audiovizuálního průmyslu. Obrat z výroby reklamy pak v roce 2021 činil 1,86 miliardy korun a z českého filmu 1,26 miliardy korun.

Loňský rekord je obratem českých společností sdružených v APA, kde je více než 100 producentských a produkčních firem. Pozastavení pobídek přinese podle asociace razantní odliv zahraničních projektů v druhé polovině letošního roku a zejména pak v letech 2023 až 2024. O získání investic globálních streamovacích platforem, které od roku 2018 investují do vlastní výroby, usiluje celá Evropa. Filmaři podle asociace své projekty přesouvají do okolních států, jako jsou Polsko, Maďarsko či pobaltské republiky, Česku začíná konkurovat už i Slovensko.

Asociace uvedla, že největší zahraniční hráči už odcházejí - mezi nimi produkce seriálu Devil in the White City producentů Martina Scorseseho a Leonarda di Capria v hlavní roli s Keanu Reavesem. Mezi dalšími ztracenými projekty jsou podle asociace Patriot 3 pro Amazon Studios, Sisterhood of Dune pro HBO Max, Hunger Games Prequel s Jennifer Lawrenceovou v hlavní roli, akční film Shadow Force s Kerry Washingtonovou nebo Londongrad s Benedictem Cumberbatchem pro HBO.

Zastavení pobídek podle APA ale neznamená jen odliv zahraničních filmařů, nově hrozí i odchod domácích projektů do sousedních zemí. ČR nabízela pobídku 20 procent, Slovensko nabízí 33 procent a Polsko 30 procent. V ČR jsou pobídky od roku 2010. Rekordnímu úspěchu v roce 2019, kdy filmaři v Česku utratili přes devět miliard korun, pomohlo navýšení rozpočtu na pobídky z 800 milionů korun na 1,3 miliardy korun, sdělila asociace.

Vedení Státního fondu kinematografie i APA připomínají, že systém pobídek byl nastaven před příchodem streamovacích společností. Jejich obrovská poptávka po natáčení přinesla do ČR značné investice, ale změnila také úplně pravidla hry. Nastal přetlak v systému pobídek. Ministerstvo kultury navrhuje situaci řešit tak, aby jeden projekt mohl čerpat maximálně 150 milionů korun za rok. Velké zahraniční projekty ale čerpaly někdy i více než půl miliardy korun, znamenalo by to tedy odliv velkých projektů, upozorňují zástupci oboru.