Bankovní rada České národní banky dnes ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Podle ekonomů by banka mohla začít zvyšovat sazby až později ve druhém pololetí.
Na předchozím měnovém jednání 17. prosince rada jednomyslně nechala úrokové sazby beze změny. Naposledy sazby rada změnila loni 7. května, kdy snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Předtím snížila rada úrokové sazby dvakrát v březnu. Cílem bylo zmírnit dopady šíření koronaviru na ekonomiku.
"Stabilita úrokových sazeb není nijak překvapivá zpráva. V uplynulých týdnech ji naznačovali členové bankovní rady a po změně úroků na samém začátku letošního roku nevolala ani prognóza centrální banky zveřejněná v listopadu," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Bankovní rada ČNB podle něj kvůli očekávanému posilování koruny, poklesu inflace i nejistotám kolem dalšího vývoje přistoupí ke zvýšení úrokových sazeb nejdříve koncem letošního roku nebo zahájení cyklu zvyšování úroků odloží až do roku 2022.
Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera zotavování tuzemské ekonomiky zrychlí koncem druhého čtvrtletí, což dá ČNB dostatek času, aby přistoupila ke zvýšení sazeb v druhé polovině roku, patrně v listopadu nebo prosinci. "Dokážu si také představit, že pokud centrální banka dojde k přesvědčení, že je možné měnové podmínky utáhnout, může zvýšit své sazby rovnou o 0,5 procentního bodu. Uvedený výhled je však stále zatížen nejistotami spojenými s pandemií koronaviru," uvedl.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Zasedání bankovní rady se zúčastnilo všech sedm členů. Tisková konference po jednání rady začne v 15:45, guvernér ČNB Jiří Rusnok tam oznámí důvody dnešního rozhodnutí a představí novou makroekonomickou prognózu.
Související
Pozor na padělky. V Česku meziročně přibylo množství nepravých peněz
Ekonomika roste, hypotéky ale nezlevní, rozhodla ČNB. Nejistotou je válka na Ukrajině
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Spojené státy a dalších 20 zemí včetně Česka varují před útoky Íránu v Evropě
před 1 hodinou
Policie v Severním Irsku nasadila proti demonstrantům vodní děla
před 1 hodinou
Mašínová si zachovala pevný charakter, ocenil prezident Pavel
před 2 hodinami
Útoky slibované Trumpem přišly. Írán tvrdí, že opět uzavřel Hormuzský průliv
před 3 hodinami
K dešti se přidají bouřky, vyplývá z předpovědi počasí na dnešek
včera
Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS
včera
Malou propustili z nemocnice. Zítra už by měla opět šéfovat poslancům ANO
včera
Smutné pražské výročí. Jak hlavní město zničil nejničivější požár v jeho dějinách
včera
Policie objasnila vraždu novorozence na Sokolovsku. Matce hrozí až doživotí
včera
Zemřela Zdena Mašínová
včera
Útěk z vězení nevyšel. Zločinec si pobyt na Pankráci zřejmě prodlouží
včera
Deštivé počasí pokračuje. Meteorologové prozradili, kde má napršet nejvíc
včera
Napětí na Blízkém východě roste: Írán po nočních útocích zvažuje konec mírových jednání
včera
Parlamentní volby v Izraeli se blíží. Netanjahu potvrdil kandidaturu, jistotu výhry ale nemá
včera
Maďarsko už problémy nedělá. Mezi EU a Ukrajinou přesto roste napětí
včera
Ukrajinské střely Flamingo pronikly hluboko do ruského vnitrozemí, zasáhly továrnu na drony
včera
Trump: Teheránu trvalo vyjednávání o dohodě příliš dlouho, bude za to muset zaplatit
včera
Belfast v plamenech. Po brutálním útoku migranta vyšli naštvaní lidé do ulic, vypukly nepokoje
včera
USA se pomstily za sestřelený vrtulník Apache
včera
Lidé Trumpovi nevěří. USA jako spojence vnímá jen každý desátý Evropan
Důvěra Evropanů v americké bezpečnostní záruky klesla na historické minimum. Vyplývá to z nového průzkumu, který zveřejnil thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) před nadcházejícími summity zemí G7 a NATO ve Francii a Turecku. Podle získaných dat považuje Spojené státy za přímého spojence pouhý jeden z deseti obyvatel v patnácti dotázaných evropských zemích. Ve všech těchto státech navíc panuje většinová skepse ohledně toho, zda by jim USA v případě napadení přispěchaly na pomoc.
Zdroj: Libor Novák