ČNB podle odhadů nechá ve čtvrtek úrokové sazby beze změny

Bankovní rada České národní banky ponechá na svém čtvrtečním zasedání úrokové sazby beze změny. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Podle nich by banka mohla začít zvyšovat sazby až později v druhém pololetí. Od nové prognózy, kterou ve čtvrtek ČNB představí, ekonomové očekávají zvýšení odhadu inflace kvůli dopadům daňového balíčku a i mírné zlepšení odhadu růstu ekonomiky letos.

Na posledním měnovém jednání 17. prosince rada jednomyslně nechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 0,25 procenta. Naposledy sazby rada změnila 7. května, kdy snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Předtím snížila rada úrokové sazby dvakrát v březnu. Cílem bylo zmírnit dopady šíření koronaviru na ekonomiku. Naposledy byla základní úroková sazba na 0,25 procenta od srpna do listopadu 2017. Před pandemií v únoru byla základní sazba na 2,25 procenta.

"Česká národní banka na svém zasedání úrokové sazby nezmění, což je všeobecně očekáváno, hlavní pozornost tak bude věnována nové makroekonomické predikci a náznakům představitelů ČNB o možném zvyšování sazeb v druhé polovině letošního roku," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Minulý týden guvernér ČNB Jiří Rusnok uvedl, že ČNB v letošním roce základní úrokovou sazbu nad jedno procento zřejmě nezvýší. Nicméně ČNB bude pravděpodobně úrokové sazby zvyšovat rychleji než Evropská centrální banka a hranici jednoho procenta u základní úrokové sazby překoná také dříve. Následně pak tento týden uvedl, že by banka mohla letos sáhnout až ke dvěma zvýšením úrokových sazeb. Bude přitom ale podle guvernéra postupovat velmi opatrně, aby nenarušila křehké oživení ekonomiky.

"Vezmeme-li v úvahu optimističtější výhled růstu tuzemské ekonomiky v letošním roce, dopad nižších daní, ale také poslední vývoj kurzu koruny, základní scénář ČNB nové prognózy by tak měl podle našeho názoru stále předpokládat dvě až tři zvýšení sazeb v druhé polovině letošního roku," uvedl Seidler. Podle něj by ke zvýšení sazeb mohla rada přistoupit v listopadu a v prosinci.

"Vzhledem k tomu, že je krajně nepravděpodobné, že by bankovní rada se sazbami v únoru hýbala, tak pozornost bude upřena především na novou makroekonomickou prognózu a na možnost zvýšení sazeb ve druhé polovině letošního roku," uvedl i analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Podle něj tak lze očekávat, že výhled na růst spotřebitelské inflace upraví ČNB mírně nahoru a ČNB bude nově počítat i s rychlejším posílením kurzu koruny vůči euru a silnější potřebou začít dříve zvyšovat úrokové sazby.

"ČNB na svém únorovém zasedání nezmění úrokové sazby, ani jinak nepohne s nastavením měnové politiky. Guvernér Jiří Rusnok se již dříve vyjádřil, že rozhodující pro další vývoj měnové politiky bude až prognóza, zveřejněná začátkem května. Ani prognóza ČNB nedozná v únoru zásadních změn," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Související

Česká národní banka (ČNB)

Ekonomika roste, hypotéky ale nezlevní, rozhodla ČNB. Nejistotou je válka na Ukrajině

Bankovní rada na svém dnešním zasedání rozhodla o ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni, přičemž dvoutýdenní repo sazba zůstává ve výši 3,5 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů rady. Přestože se inflace od začátku loňského roku pohybuje v blízkosti 2% cíle, jádrová inflace zůstane v nadcházejících čtvrtletích zvýšená. Vzhledem k očekávanému vývoji je proto podle rady nezbytné udržovat měnovou politiku ve srovnání s minulostí relativně přísnou.

Více souvisejících

ČNB Ekonomika

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

před 1 hodinou

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

před 2 hodinami

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

před 4 hodinami

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

před 5 hodinami

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

před 6 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

před 7 hodinami

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

před 10 hodinami

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

před 13 hodinami

včera

včera

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hrozí největší narušení dodávek ropy v historii, varuje IEA. Je důležitější, že Írán nebude mít jaderné zbraně, míní Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na své sociální síti Truth Social prohlásil, že zabránění Íránu v získání jaderných zbraní je pro něj mnohem důležitější prioritou než stabilita cen ropy. Reagoval tak na rostoucí volatilitu na energetických trzích, kterou vyvolal prohlubující se válečný konflikt v Perském zálivu a útoky na klíčové námořní trasy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy