Dvě pětiny Čechů nemají finanční rezervu pro nečekané situace, ukázal průzkum

Polovina Čechů uvedla, že si finanční rezervu vytváří dlouhodobě. Týká se to hlavně lidí starších 66 let, dále lidí s vyšším vzděláním a vyššími příjmy. Více než desetina Čechů (11 procent) si rezervu začala dělat kvůli obavám spojeným s koronavirem.

Ekonomických důsledků pandemie se polovina lidí obává více než zdravotních. Devět z deseti respondentů očekává zvyšování cen, 57 procent se také obává nutnosti snížit svůj životní standard. Tři pětiny lidí se shodly, že budou muset nyní více šetřit a také více přemýšlet, zda udělat nějaký větší výdaj.

Čtvrtina populace vidí významnou možnost úspor ve změně dodavatele komodit či služeb. V průzkumu to uvedli především muži a Pražané. Respondenti nejčastěji uvažují o změně telefonního operátora a poskytovatele internetu, shodně to uvedlo 17 procent dotázaných. Změnu dodavatele energie uvedlo 15 procent lidí, pojišťovny a televizního vysílání 14 procent. Koronakrize však zatím na úvahy o změně dodavatele neměla přímý vliv, dodal Ipsos.

Agentura výzkum provedla na internetu mezi 1023 respondenty staršími 18 let v termínu od 27. května do 1. června. Koronavirus se v Česku začal šířit 1. března. K 1. červnu bylo v Česku prokázáno 9302 případů nákazy, z nich 6880 lidí se vyléčilo a 320 s nemocí covid-19 zemřelo. Vláda v březnu zavedla řadu restriktivních opatření, která paralyzovala každodenní život lidí i ekonomiku. V několika vlnách je pak postupně zmírňovala či rušila, většina z nich skončila k 25. květnu.