Komora: Kvůli zvyšování marží obchodních řetězců zvážíme protestní akce

Podrobnosti ani termín protestních akcí ale neuvedl. Podle viceprezidenta komory Jiřího Milka se ale bude o akcích rozhodovat až na konci prázdnin. Vyjádření obchodních řetězců ČTK zjišťuje.

"Velmi vážně uvažujeme o nějakých akcích, jako jsou blokády, abychom upozornili na neutěšenou situaci, která tady ve výrobní vertikále je," řekl dnes Doležal.

Podle Milka, který byl ministrem zemědělství v prvním kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO), by se o protestech mohlo rozhodnout na agrosalonu Země živitelka, který se uskuteční na konci srpna v Českých Budějovicích. Zde pravidelně zasedá vedení komory.

"Jde nám o to, abychom upozornili na chování obchodních řetězců. Zemědělci se nebudou přivazovat nikam ke svodidlům nebo blokovat ve velkém dopravu, ale spíše by šlo, pokud by se o tom rozhodlo, o blokování distribučních center nebo přímo samotných obchodů," dodal prezident komory. Podle něj není možné, aby obchod v ČR dlouhodobě bohatl a zemědělci museli prodávat komodity za stejné ceny jako před desetiletím.

Komoře také vadí, že řetězce s ní nekomunikují. Zástupci komory, Zemědělského svazu ČR a Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků napsali proto v květnu dopis na centrály řetězců, které v ČR provozují obchody. Šlo o Schwarz Gruppe v Německu, Tesco ve Velké Británii, REWE Group v Německu a Ahold Delhaize v Nizozemsku. Podle komory se v dopise psalo, že zemědělci chtějí vyjednat vzájemně výhodné podmínky, které umožní udržení dlouhodobých vztahů. "Po měsíci a půl, během kterých zmíněné zahraniční společnosti na dopis nereagovaly, byl nyní odeslán druhý dopis se stejnou výzvou k jednání, s jehož obsahem bude seznámena veřejnost," dodala komora.

Na konci května zveřejnila komora průzkum na základě odpovědí svých členských podniků, přičemž její členové požadují zákaz některých nekalých obchodních praktik, jako je například odběr zboží za podnákladové ceny. Změny přitom měla přinést do české legislativy novela zákona o významné tržní síle, kterou se měla zavést do ČR evropská směrnice o nekalých obchodních praktikách. Zákonodárci měli na implementaci čas do začátku letošního května, což ale nestihli. Novelu ještě ani neprojednala vláda, podle Milka o ní budou reálně jednat až zákonodárci, kteří vzejdou z podzimních voleb.

Podle květnového průzkumu mezi 191 členy komory se setkala s nekalými praktikami většina zemědělců. Třetina členů uvedla, že jsou vůči nim uplatňované nespravedlivé postupy pravidelně. "Typickým příkladem letošního roku byly brambory, které zemědělci baličkám prodávali za výrazně podnákladové ceny. Farmářská cena činila za první čtyři měsíce letošního roku podle dat Českého statistického úřadu průměrně 3,85 Kč/kg zatímco v obchodech stály konzumní brambory ve stejném období 12,93 Kč/kg," uvedl už dříve Doležal. To podle něj znamená, že základní cena suroviny od zemědělce se na finální ceně pro zákazníka podílí necelou třetinou. "Proto se také zemědělci na jaře rozhodli alespoň částečně produkci prodat na přímo ze dvora za ceny, které jsou výrazně pod cenami běžného obchodu," dodal. Doležal také dnes argumentoval stoupajícími cenami vstupů, jako jsou obaly nebo pracovní síla.

Podle prezidenta Agrární komory ČR dochází k tomu, že se do Česka dováží potraviny za dumpingové ceny ze zahraničí, do řetězců se pak české zboží nedostane. Zemědělci proto pěstují plodiny, které budou finančně bezproblémové, jako je pšenice nebo řepka. Komora také navrhuje zvýšení stavů zásob potravin ve státních hmotných rezervách.