Konec doby uhelné v Česku? Komise probrala tři scénáře, datum doporučí v listopadu

Datum útlumu využívání uhlí v Česku doporučí takzvaná uhelná komise vládě na svém příštím zasedání v polovině listopadu. Kabinet by pak měl do konce roku rozhodnout. ČTK to po dnešním jednání komise sdělil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Potvrdil tak svoje dřívější vyjádření podle kterého postup útlumu těžby uhlí v ČR bude stanoven do konce letošního roku. "Ano, platí konec roku, rozhodnutí bude v polovině listopadu, příští uhelnou komisi," napsal dnes ČTK.

Jednotlivé scénáře útlumu uhlí dnes probrala uhelná komise. Tři se upřesňují a upravují. Další jednání v listopadu, doporučení a pak rozhodnuti do konce roku. pic.twitter.com/tjG8hEFjOU

— Karel Havlíček (@KarelHavlicek_) October 20, 2020

Finální rozhodnutí o datu dnes podle předpokladů nepadlo. Havlíčkův náměstek pro oblast energetiky René Neděla uvedl, že komise diskutovala o scénářích, mezi které patří roky 2033, 2038 a 2043. Shodla se také na nutnosti doplnit další podklady pro konečné rozhodnutí. "Další jednání komise se uskuteční v listopadu, tam by mělo padnout doporučení pro vládu. Dá se předpokládat, a uhelná komise s tím v tuto chvíli nadále pracuje," řekla dnes mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová.

Podle několika zdrojů ČTK měla původně komise stanovit termín konce využívání uhlí v Česku už dnes, a to na rok 2038, jak to učinilo Německo. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ale v pondělí oznámil, že komise o datu zatím nerozhodne. Zástupci ekologů v ní dnes v potvrdili, že komise nehlasovala o termínu konce uhlí ani o žádném dalším usnesení, jednání podle nich bylo informativní a diskusní.

Uvedli, že komise mimo jiné řešila zpracování nouzového scénáře, který by řešil, jak reagovat na úplný kolaps uhelného sektoru z ekonomických důvodů před rokem 2030. Ekologické organizace vytvoření takového plánu podporují, s ohledem na aktuální vývoj na trhu i evropské legislativy je podle nich pravděpodobný. Zopakovaly, že nadále prosazují ukončení provozu uhelných elektráren do roku 2030 a vyšší využití obnovitelných zdrojů, za nejzazší kompromis považují konec uhlí v roce 2033.

"Zásadní problém předložených scénářů je v tom, že žádný z nich nepočítá s tím, že by stát aktivně zavíral uhelné elektrárny před rokem 2029. Což vede k absurdní situaci, kdy se předpokládá v roce 2025 vývoz elektřiny v objemu odpovídajícím výrobě největší uhelné elektrárny Počerady," řekl dnes člen uhelné komise za asociaci ekologických organizací Zelený kruh Jiří Koželouh (z Hnutí Duha).

Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) v dnešním komentáři uvedl, že doporučení uhelné komise pro vládu ČR musí být postaveno na kvalitním analytickém materiálu, který bude projednán a schválen v jejích pracovních skupinách. Zdůraznil, že rozhodnutí o bezuhelném roku není úkolem uhelné komise, ale politickým rozhodnutím.

"Diskuse o bezuhelném roku 2038 či jakémkoliv jiném je z pohledu SP ČR předčasná, neboť v aktuální podobě materiálu modelování scénářů chybí výpočet celkových nákladů systému, aktualizace plánu transformace teplárenství a popis podmínek, které jsou nutné pro realizaci jednotlivých scénářů včetně uvedení rizik, které by vedly k odchýlení se od trajektorie scénáře," řekla dnes mluvčí svazu Lenka Dudková.

Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Předsedají jí Brabec a Havlíček. Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský.

Související

Více souvisejících

Těžba uhlí Karel Havlíček uhelná komise Richard Brabec (ANO) Ekologie ministerstvo průmyslu svaz průmyslu a dopravy hnutí duha

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek vystoupil na tiskové konferenci, kde shrnul dosavadní úspěchy vojenského tažení proti Íránu. V úvodu svého projevu v hebrejštině prohlásil, že se Izraeli podařilo dosáhnout strategického průlomu, který zásadně mění bezpečnostní architekturu Blízkého východu. Podle jeho slov Írán již není schopen obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel

Prezident Petr Pavel zakončil svou dvoudenní návštěvu Středočeského kraje, během které se věnoval nejen regionálním tématům, ale také aktuálním sporům s vládou premiéra Andreje Babiše. Na závěrečné tiskové konferenci se prezident vyjádřil k napjaté situaci ohledně zastupování České republiky na mezinárodní scéně a ke kontroverzím provázejícím jmenování nových velvyslanců.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.

včera

Kuba

Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu

Kuba se ocitá na hraně úplného kolapsu. Poté, co Spojené státy před téměř třemi měsíci zavedly efektivní ropnou blokádu ostrova, se kubánská společnost propadla do nejhlubší krize za poslední desetiletí. V ulicích Havany se hromadí odpadky, nemocnice odkládají tisíce operací a lidé si kvůli nedostatku elektřiny a plynu musí ohřívat vodu na ohništích z dřevěného uhlí.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek potvrdilo, že vojenské operace v Íránu probíhají přesně podle stanoveného plánu. Ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu uvedl, že Spojené státy úspěšně plní své strategické cíle. Zároveň však odmítl upřesnit jakýkoli časový harmonogram pro ukončení konfliktu s tím, že o konečném výsledku a délce bojů rozhodne prezident Donald Trump.

včera

South Pars

Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN

Americký prezident Donald Trump čelí vážným rozporům ohledně informovanosti své administrativy o izraelském útoku na íránské ložisko South Pars. Zatímco šéf Bílého domu veřejně prohlásil, že Spojené státy o operaci „vůbec nic nevěděly“, zdroje z Izraele i z řad amerických úředníků jeho tvrzení přímo popírají. Podle informací CNN byl úder na největší světové zásoby zemního plynu s Washingtonem koordinován.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi

Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

Válka s Íránem stojí USA astronomické částky

Válka s Íránem, která nebyla nikdy oficiálně vyhlášena, s sebou nese astronomické finanční náklady, které podle nových analýz rostou tempem zhruba půl miliardy dolarů denně. Jen za prvních šest dní bojů utratily Spojené státy neuvěřitelných 12,7 miliardy dolarů. Aktuální odhady naznačují, že celkový účet již pravděpodobně překročil hranici 18 miliard dolarů a vteřinová ručička válečných výdajů se nezastavuje.

včera

Trump hrozí Íránu zničením největšího pole zemního plynu na světě

Během posledních hodin došlo k výraznému vyostření konfliktu na Blízkém východě, který trvá již téměř tři týdny. Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu, že Spojené státy jsou připraveny zcela zničit ložisko South Pars, což je největší pole zemního plynu na světě. Tato hrozba přišla v reakci na íránské útoky cílící na energetickou infrastrukturu v Kataru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy