Lesy ČR vypsaly tendr za 4,5 miliardy, bere ohled na kůrovcovou kalamitu

EuroZprávy.cz ČTK

EuroZprávy.cz , ČTK

17. srpna 2020 10:21

lesy
lesy Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) dnes vyhlásil pětiletý lesnický tendr 2021+. Odhadovaná hodnota prací je 4,5 miliardy korun bez DPH, objem dřeva k těžbě je šest milionů metrů krychlových. Uzávěrka pro podání nabídek je 15. září. Lesům ČR patří téměř polovina lesů a jejich nynějším hlavním úkolem je zvládnutí kůrovcové kalamity.

Podobně jako tendr 2020+ bere i dnes vyhlášený tendr 2021+ ohled na kůrovcovou kalamitu a 29 soutěžených zakázek dělí do třech kategorií. "Podnik tak opět kombinuje vlastní i cizí zdroje, což umožňuje postupovat podle aktuální situace v daném regionu," uvedla mluvčí LČR Eva Jouklová. Firmy by pro LČR měly začít pracovat od začátku ledna.

Takzvaných kalamitních jednotek, které pokrývají území nejvíce zasažené kůrovcem, je osm. Lesnické firmy budou na těchto jednotkách těžit dřevo a dělat pěstební práce. Vytěžené dřevo si prodají samy Lesy ČR. Na dvou postkalamitních jednotkách budou firmy dělat pouze pěstební práce, těžbu i prodej dřeva si LČR zajistí například prostřednictvím aukcí nebo dynamického nákupního systému. Takzvaná klasická komplexní zakázka, kdy firmy dělají těžbu, pěstební práce i dřevo prodávají, se bude týkat 19 jednotek.

Předpokládaná těžba šesti milionů metrů krychlových dřeva by měla pocházet ze 188.012 hektarů lesa. "Ročně se počítá s těžbou 1,2 milionu metrů krychlových dřeva a zalesněním 1534 hektarů. Služby spojené s nákupem dříví představují částku 4,5 miliardy korun. Osmadvacet pětiletých a jednu roční smlouvu připravíme k podpisu do konce roku," uvedl generální ředitel LČR Josef Vojáček. LČR celkem hospodaří na 1,19 milionu hektarů lesů.

Vítězem loňského tendru 2020+ se stala těžařská skupina PETRA z Hodonína, která získala kontrakty na deseti z 54 soutěžených jednotek. Za skupinou PETRA se se ziskem pěti jednotek umístily Kloboucká lesní a firma UNILES, která patří do holdingu Agrofert. Po čtyřech jednotkách podepsaly RM FOREST lesní společnost, Stora Enso Wood Products Ždírec a firma LESCUS Cetkovice. Nabídky do tendru loni na konci října podalo 32 firem a alespoň jednu zakázku získalo 22 z nich.

Hospodaření LČR se loni kvůli kůrovcové kalamitě propadlo do ztráty 790 milionů korun ze zisku 70 milionů v roce 2018. V koncepci hospodaření Lesy ČR počítají letos se ztrátou 1,9 miliardy korun. Kůrovcová kalamita způsobuje přetlak nabídky dřeva na trhu a pád cen.

Těžbu dřeva Lesy ČR kvůli kůrovci loni zvedly o 30 procent na rekordních 13,9 milionu metrů krychlových. Těžba jen kůrovcového dřeva loni vzrostla o 62 procent na 9,7 milionu metrů krychlových.

23. srpna 2025 21:07

PPF zcela ovládne Kellnerová s dcerami. Bude je to stát desítky miliard

Související

Agrofert

Vítězem miliardového lesnického tendru je firma z koncernu Agrofert

Vítězem dvanáctimiliardového tendru státního podniku Lesy České republiky (LČR) na lesnické práce a prodej dřeva pro léta 2023 až 2027 je těžařská firma Uniles z koncernu Agrofert. Z 84 soutěžených jednotek státní podnik zatím podepsal kontrakty na 78 a Uniles jich dosud získal 16. Na druhém místě jsou zatím s šesti podepsanými smlouvami firma Stora Enso Wood Products Ždírec a skupina PETRA z Hodonína. 

Více souvisejících

lesy čr ,  tendr ,  Dřevo ,  Ekonomika ,  Josef Vojáček (Lesy ČR) ,  kůrovec ,  Uniles

Aktuálně se děje

před 53 minutami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly

Kreml se ohradil proti úpravám amerického mírového plánu, které navrhla evropská strana společně s Kyjevem. Hlavní poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v neděli prohlásil, že tyto změny rozhodně nezvyšují naději na dosažení trvalého smíru. Podle jeho slov snahy Evropanů a Ukrajinců o úpravu dokumentu spíše komplikují možnost nalezení dlouhodobého řešení téměř čtyři roky trvajícího konfliktu.

včera

Pohled z palubní kamery pozemního dronu MAUL ukazuje explozi před vozidlem během mise záchrany zraněného ukrajinského vojáka z okupovaného území

Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot

Příběh vojáka Maksyma, který strávil 33 dní v zemi nikoho se zaškrcenou nohou, ilustruje novou a děsivou realitu ukrajinského bojiště. Jeho záchrana nebyla dílem odvážné posádky vrtulníku nebo obrněného transportéru, ale malého dálkově ovládaného stroje na kolech. Tři hodiny strávené v těsné pancéřované kapsli bez řidiče pro něj znamenaly jedinou cestu k přežití v zemi, kde oblohu ovládají ruské útočné drony.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker

Americké síly pod velením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovaly tlak na režim Nicoláse Madura v Karibiku. V sobotu došlo k dalšímu zabavení plavidla převážejícího venezuelskou ropu, což je druhý podobný zásah během pouhých dvou týdnů.

včera

Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit

Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy