OECD pohoršila české ekonomice, letos čeká růst o 2,5 procenta

Odstranění většiny restriktivních koronavirových opatření podle OECD podpoří oživení služeb a spotřebu domácností, zatímco export a výroba budou do poloviny příštího roku čelit problémům kvůli výpadkům v dodavatelských řetězcích.

"HDP poroste mírným tempem do poloviny roku 2022, budou ho brzdit výpadky v dodávkách," uvedla OECD. "Poté růst nabere na tempu," dodala. V roce 2023 očekává nárůst české ekonomiky o 3,9 procenta.

OECD ve své zprávě rovněž upozornila, že Česká národní banka (ČNB) v červnu zahájila zpřísňování měnové politiky. "Po období velmi uvolněné měnové politiky ČNB přiměřeně reagovala na rychlý vzestup spotřebitelských cen," uvedla.

Předpověděla, že inflace bude začátkem příštího roku pokračovat v růstu. Poté by však měla polevit a koncem roku 2023 by měla sestoupit k dvouprocentnímu cíli ČNB. "Zpřísňování měnové politiky společně s poklesem přechodných tlaků ze strany globálních cen komodit a výpadků v dodávkách pomůže nasměrovat inflaci zpátky k cíli," uvedla OECD.

OECD je ohledně vyhlídek české ekonomiky o něco pesimističtější než mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Česku. Ta minulý týden předpověděla, že česká ekonomika letos stoupne o 2,6 procenta a příští rok růst zrychlí na 3,5 procenta.

V posledních týdnech zhoršily odhad růstu české ekonomiky i další instituce. ČNB letos počítá s růstem o 1,9 procenta a příští rok o 3,5 procenta. Ministerstvo financí očekává letos 2,5procentní růst a příští rok růst o 4,1 procenta. Česká bankovní asociace letos čeká na základě odhadů ekonomů českých bank růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,6 procenta a příští rok o 3,9 procenta.