Pokles české ekonomiky není tragický. To nejhorší má za sebou, tvrdí analytici

Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla meziročně o 10,7 procenta a mezičtvrtletně o 8,4 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj se HDP propadl nejvíce v historii samostatné České republiky. Vliv na to měla restriktivní opatření proti šíření koronaviru.

„Hrubý domácí produkt se propadl nejvíce v historii samostatné ČR. Významně negativní vliv mělo omezení nebo uzavření provozů v průmyslu, dále pak v odvětvích obchodu, dopravy, pohostinství a ubytování,“ komentuje údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.

"Sice nejhorší v historii, ale rozhodně ne tragický. Tak vyznívá předběžný výsledek HDP za druhé čtvrtletí letošního roku. Na to, jak si ve druhém čtvrtletí vedl automobilový průmysl, kde se vyrobilo meziročně o polovinu aut méně, nebo některé služby, které se na dva měsíce propadly na nulu, jde vlastně ještě o docela dobrý výsledek. A dokonce i ve srovnání s některými dalšími evropskými zeměmi," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

"Vzhledem k mimořádnosti situace vlastně nakonec toto číslo není zas až tak tragické," uvedl i analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. I podle ředitele strategického poradenství PwC Jana Hadravy vypadá aktuální číslo z pohledu celoročního vývoje méně negativně, než se očekávalo.

Česká ekonomika má podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera z pohledu vývoje HDP to nejhorší za sebou. "Řada ekonomických ukazatelů, jako je například nezaměstnanost, se však budou zhoršovat teprve se zpožděním, takže v tomto pohledu je to nejhorší teprve před námi," uvedl.

Ekonom Komerční banky Martin Gürtler upozornil, že větší nejistota než v prvním pololetí je spojena s vývojem ekonomiky ve druhé polovině roku. "V druhém pololetí se totiž ukáže, jestli ekonomika výrazně oživí, nebo zdali bude i nadále vykazovat známky slabosti. Prozatím to vypadá, že k oživení našlápnuto má," uvedl.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče by se ale počínaje třetím čtvrtletím ekonomika měla vrátit k mezičtvrtletnímu růstu a meziroční poklesy HDP by se měly v letošním druhém pololetí již zmírňovat. "Mezičtvrtletní růst HDP lze pro letošní třetí čtvrtletí čekat prakticky s jistotou," uvedl.

"Třetí čtvrtletí téměř jistě vykáže solidní růst, který ale vymaže jen zlomek předchozích ztrát v produkci. Meziročně tak zůstane česká ekonomika v hlubokém minusu," uvedl i hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. I podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila průběžná měsíční data jasně ukazují, že druhé čtvrtletí letošního roku skutečně bylo dnem, od kterého se česká ekonomika odráží. "V nejbližších měsících ji bude nadále pomáhat nízká tuzemská nezaměstnanost i masivní vládní výdaje," uvedl.

Seidler upozornil, že podobný bezprecedentní propad zaznamenaly ve druhém čtvrtletí i další země zasažené pandemií. "Německá ekonomika mezičtvrtletně propadla o deset procent, meziroční pokles tak činil téměř 12 procent, USA mezičtvrtletně o 9,5 procenta. Dnes zveřejněný vývoj HDP ve Francii pak přinesl mezičtvrtletní pokles o 14 procent a meziroční propad téměř o pětinu. Také španělský propad ekonomiky dosáhl meziročně více než 20 procent a jen nepatrně slabší propad se nyní čeká v Itálii. Celá eurozóna tak pravděpodobně poklesne mezičtvrtletně o více než 12 procent," uvedl.

Analytik společnosti Natland Petr Bartoň uvedl, že díky vládním programům vznikl rozdíl mezi reálným a naměřeným zdravím ekonomiky. "Pokud by se měřilo skutečnou poptávkou financovanou z 'odpracovaných' peněz, budeme na tom hůře než německá ekonomika," uvedl.

Jáč upozornil, že údaje za druhé čtvrtletí bude dále zpřesňován a nebude překvapení, když revidovaná čísla ohlásí o něco prudší pokles HDP. Statistický úřad uveřejní detailní údaje o HDP České republiky za letošní druhé čtvrtletí 1. září.