Česká ekonomika meziročně poklesla o 0,6 procenta, vyplývá z odhadu ČSÚ

"Meziroční vývoj HDP byl negativně ovlivněn nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a nižší tvorbou hrubého kapitálu. Pozitivně opět působila zahraniční poptávka," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. 

K meziročnímu vývoji hrubé přidané hodnoty nejvíce pozitivně přispěl průmysl a informační a komunikační činnosti. Naopak negativní vliv mělo stavebnictví a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství.

V mezičtvrtletním srovnání došlo k poklesu hrubé přidané hodnoty ve většině odvětví národního hospodářství. K mezičtvrtletnímu růstu HDP přispěla domácí poptávka, přičemž výdaje na konečnou spotřebu domácností stagnovaly. Zaměstnanost mezičtvrtletně vzrostla o 0,9 % a oproti stejnému čtvrtletí loňského roku vzrostla o 0,7 %, konstatoval ČSÚ.

Ekonomika se ve druhém čtvrtletí propadla hlouběji, než se čekalo, podotkl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Počítalo se s poklesem o 0,5 procenta. "Slabší než očekávaný vývoj ekonomiky je tak dalším impulsem pro zintenzivnění debaty ohledně zahájení snižování úrokových sazeb České národní banky," poznamenal ekonom.

Podle Kovandy vykáže ekonomika za celý rok 2023 jen nepatrný růst o dvě desetiny procenta. "V příštím roce díky snížení inflace – dost možná i pod cíl ČNB ve výši dvou procent – a souvisejícímu citelnému snížení úrokových sazeb přidá zhruba dvě procenta," dodal.