HDP

Česká ekonomika meziročně poklesla o 0,6 procenta, vyplývá z odhadu ČSÚ

Deficit veřejných financí v loňském roce klesl na 3,6 procenta HDP

Deficit veřejných financí v loňském roce klesl na 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z předloňských 5,1 procenta. Celkový vládní dluh stoupl ze 42 procent na 44,1 procenta HDP. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Jeho údaje jsou součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Eurostatu každá členská země EU.

Komentář

Kdyby ženy a muži brali stejně, pomohlo by to nejen české ekonomice

Překonání rozdílu ve mzdách mezi muži a ženami by zvýšilo globální hrubý domácí produkt (HDP) zhruba o sedm procent, konstatuje zpráva vydaná ČTK, která cituje závěry studie společnosti Moody's Analytics. Aby bylo jasno, o čem je řeč: Existoval-li by nulový rozdíl mezi příjmy žen a mužů na stejných pozicích v zaměstnání, pak by mohl být světový HDP prý až o sedm bilionů dolarů (v přepočtu na koruny zhruba 155 bilionů) vyšší. Moody's Analytics ale upozorňuje, že při aktuálním tempu vyrovnávání rozdílů mezi ženami a muži potrvá minimálně 132 let, než se čísla srovnají. A i když svět dobře ví, v čem je zakopaný pes, nedaří se tyhle příkopy stále zasypat. 

Recese české ekonomiky: Máme se bát růstu nezaměstnanosti či stále vyšších cen?

Technická recese, recese, zpomalení ekonomiky, oslabení poptávky, propouštění, nižší HDP… a tak by se dalo pokračovat. Pojmy z posledních dní konce roku 2022 naznačují, že se česká ekonomika vlivem soukolí nejen domácích, ale i globálních událostí necítí dobře. Všichni vidí, že hodnota inflace dosahuje rekordních hodnot, ceny energií, potravin, ale i všeho ostatního rostou doslova před očima a navíc, na co upozorňují někteří tuzemští ekonomové, vysoké je i tzv. inflační očekávání. To totiž může - bez ohledu na skutečnou hodnotu inflace - výrazně ovlivnit nejen spotřebitelské chování, ale i rozhodování byznysmenů a firem, které pak ekonomiku mohou ještě více oslabit. Co to ale vlastně znamená být v recesi?

Slovensko loni dalo na opatření kvůli pandemii pět procent HDP

Slovenská vláda loni vyčlenila na zmírnění dopadů a na další opatření v souvislosti s pandemií 4,6 miliardy eur (119 miliard Kč), což odpovídá 5,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V předběžném odhadu to dnes uvedl vládní institut finanční politiky (IFP). Stát loni v březnu po propuknutí koronavirové krize počítal s tím, že hodnota přímé finanční pomoci by mohla dosáhnout až jedné miliardy eur měsíčně (25,85 miliardy Kč).

HDP Slovenska ve 4. čtvrtletí zpomalil růst na 0,2 procenta

Slovenská ekonomika v posledním čtvrtletí loňského roku vzrostla proti předchozím třem měsícům o 0,2 procenta po růstu o 11,7 procenta ve třetím kvartálu. Tempo meziročního poklesu hrubého domácího produktu (HDP), který ovlivnily dopady zejména pandemie nemoci covid-19, zrychlilo na 2,7 procenta z 2,4 procenta ve třetím čtvrtletí. Ve svém odhadu, který byl proti očekávání analytiků lepší, to dnes uvedl slovenský statistický úřad.

HDP Slovenska klesl proti odhadům méně, letos poroste pomaleji

Slovenská ekonomika loni klesla o 5,8 procenta, což je méně než se čekalo. Novinářům to dnes řekl ministr financí Eduard Heger. Na letošní rok jeho úřad ale výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) snížil na 4,3 procenta z dosud předpokládaných 5,5 procenta. I letošní vývoj hospodářství ovlivní podle ministerstva financí dopady epidemie nemoci covid-19, která už loni ovlivnila provoz podniků a vyžádala si také různá karanténní omezení.

Německo může vykázat růst i propad HDP o pět procent

Předpovídat vývoj německého hospodářství pro letošní rok uprostřed pandemie nemoci covid-19 je složité, možné je cokoli od pětiprocentního propadu po pětiprocentní růst. V rozhovoru se zahraničními novináři to prohlásil šéf berlínského výzkumného institutu DIW Marcel Fratzscher. Řekl také, že podoba dluhové brzdy, kterou má Německo zakotvenu v ústavě, je ekonomicky nerozumná, neboť v dobrých časech poskytuje velký manévrovací prostor, zatímco v těch špatných takřka žádný.

Německo má poprvé od roku 2011 schodek rozpočtu, propad HDP není tak hluboký jako za finanční krize

Německo má kvůli dopadům koronavirové krize poprvé od roku 2011 schodek rozpočtu. Za loňský rok dosáhl 158,2 miliardy eur (4,1 bilionu Kč) a je druhý nejvyšší od znovusjednocení. Měřeno výkonem celé ekonomiky odpovídá schodek 4,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Oznámil to dnes německý statistický úřad. Rekordní deficit zaznamenal rozpočet německé vlády v roce 1995.

Slovenská centrální banka zlepšila ekonomický výhled, recese by měla být mírnější

Slovenská centrální banka (NBS) opět zlepšila odhad vývoje domácí ekonomiky na letošní rok. V nové prognóze počítá s tím, že hrubý domácí produkt (HDP) země se sníží o 5,7 procenta oproti dosud očekávanému propadu o 8,2 procenta. Dnes o tom novináře informovala NBS, která ještě v červnu kvůli dopadům pandemie předpokládala dvouciferný pokles HDP.

Slovenská ekonomika zpomalila tempo poklesu na 2,4 procenta

Slovenská ekonomika ve třetím čtvrtletí zpomalila tempo meziročního poklesu na 2,4 procenta z propadu o 12,1 procenta ve druhém kvartálu, kdy hospodářství citelně ovlivnily dopady pandemie nemoci covid-19. Informoval o tom dnes slovenský statistický úřad, který tak potvrdil svůj listopadový odhad. Mezičtvrtletně hrubý domácí produkt (HDP) ve třetím kvartálu vzrostl o 11,6 procenta, zatímco v předběžné zprávě v listopadu statistici odhadovali růst na 11,7 procenta.

Německá ekonomika ve 3. čtvrtletí rostla víc, než se čekalo

Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se ve třetím čtvrtletí proti předchozím třem měsícům zvýšil o 8,5 procenta. Dnes to v konečné zprávě oznámil německý statistický úřad. Růst ekonomiky tak byl výrazně silnější, než naznačovaly dosavadní poznatky. Statistický úřad na konci října v předběžné zprávě uváděl růst HDP o 8,2 procenta.

Rekordní růst ekonomiky EU mírně zaostal za odhadem, Česko je mezi nejhoršími

Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí rekordně vzrostla, její růst však zaostal za očekáváním. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle dnešní zpřesněné zprávy statistického úřadu Eurostat zvýšil proti předchozím třem měsícům o 11,6 procenta. To je o půl procentního bodu méně, než statistici odhadovali koncem října. Růst v České republice byl ještě výrazně slabší.

Ekonomika podle odhadů kvůli novým opatřením klesne více

Kvůli novým opatřením vlády proti šíření koronaviru lze letos očekávat propad ekonomiky o zhruba 8,5 procenta. Vyplývá to z odhadů ekonomů oslovených ČTK. Před druhou vlnou pandemie přitom očekávali letos propad ekonomiky kolem 6,5 až sedmi procent.

HDP může kvůli opatřením klesnout až o 12 procent, odhaduje svaz průmyslu

Kvůli dalším restriktivním opatřením proti šíření koronaviru může být celkový propad české ekonomiky letos okolo deseti až 12 procent, místo původních osmi procent, které předpovídal Svaz průmyslu a dopravy před měsícem. Svaz o tom dnes informoval ČTK v tiskové zprávě. Záleží podle něj ale na tom, jak dlouho budou opatření nakonec trvat, v jakém rozsahu a jak se celková situace podaří stabilizovat.

Británie si rekordně půjčuje, veřejný dluh dosáhl 103,5 procenta HDP

Britská vláda si v prvním fiskálním pololetí kvůli pandemii způsobené šířením nového koronaviru půjčila rekordních 208,5 miliardy liber (6,2 bilionu Kč). Veřejný dluh tak dosáhl 2,06 bilionu liber (61,3 bilionu Kč), což bylo 103,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). To představuje nejvyšší podíl dluhu na výkonu ekonomiky od roku 1960, uvedla dnes agentura Reuters.

Britská ekonomika se zotavuje z koronakrize, v červenci vzrostla o 6,6 procent

Hrubý domácí produkt (HDP) Británie se v červenci meziměsíčně zvýšil o 6,6 procenta. Oznámil to dnes britský statistický úřad (ONS). Ekonomika rostla už třetí měsíc po sobě díky uvolňování opatření proti koronaviru. Přesto zůstává hluboko pod předkrizovou úrovní a růst byl i pomalejší než v červnu, kdy hospodářství přidalo 8,7 procenta.

Horší než za krize v roce 2009. Slovenská ekonomika se propadla o 12,1 procenta

Slovenská ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla meziročně o 12,1 procenta, proti prvnímu kvartálu pak o 8,3 procenta. Informoval o tom dnes slovenský statistický úřad, který tak potvrdil svůj srpnový odhad. Výkon hospodářství, které propadlo výrazněji než v době globální finanční krize v roce 2009, ovlivnily dopady nového koronaviru.

OECD: Ekonomika členských zemí rekordně klesla, nejhůř je na tom Británie

Hrubý domácí produkt (HDP) v členských zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se v letošním druhém čtvrtletí v důsledku koronavirové krize propadl oproti předchozím třem měsícům o rekordních 9,8 procenta. Uvedla to dnes OECD na základě předběžných odhadů.

Britská ekonomika je poprvé po 11 letech v recesi, statisíce lidí přišly o práci

Britská ekonomika klesla ve druhém čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci o rekordních 20,4 procenta. V meziročním srovnání se hospodářství propadlo o 21,7 procenta. Uvedl to dnes tamní statistický úřad (ONS) na základě předběžných údajů.