HDP

Peníze, ilustrační foto

Deficit veřejných financí v loňském roce klesl na 3,6 procenta HDP

Deficit veřejných financí v loňském roce klesl na 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z předloňských 5,1 procenta. Celkový vládní dluh stoupl ze 42 procent na 44,1 procenta HDP. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Jeho údaje jsou součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Eurostatu každá členská země EU.
Ilustrační fotografie. Komentář

Kdyby ženy a muži brali stejně, pomohlo by to nejen české ekonomice

Překonání rozdílu ve mzdách mezi muži a ženami by zvýšilo globální hrubý domácí produkt (HDP) zhruba o sedm procent, konstatuje zpráva vydaná ČTK, která cituje závěry studie společnosti Moody's Analytics. Aby bylo jasno, o čem je řeč: Existoval-li by nulový rozdíl mezi příjmy žen a mužů na stejných pozicích v zaměstnání, pak by mohl být světový HDP prý až o sedm bilionů dolarů (v přepočtu na koruny zhruba 155 bilionů) vyšší. Moody's Analytics ale upozorňuje, že při aktuálním tempu vyrovnávání rozdílů mezi ženami a muži potrvá minimálně 132 let, než se čísla srovnají. A i když svět dobře ví, v čem je zakopaný pes, nedaří se tyhle příkopy stále zasypat. 
CZK

Recese české ekonomiky: Máme se bát růstu nezaměstnanosti či stále vyšších cen?

Technická recese, recese, zpomalení ekonomiky, oslabení poptávky, propouštění, nižší HDP… a tak by se dalo pokračovat. Pojmy z posledních dní konce roku 2022 naznačují, že se česká ekonomika vlivem soukolí nejen domácích, ale i globálních událostí necítí dobře. Všichni vidí, že hodnota inflace dosahuje rekordních hodnot, ceny energií, potravin, ale i všeho ostatního rostou doslova před očima a navíc, na co upozorňují někteří tuzemští ekonomové, vysoké je i tzv. inflační očekávání. To totiž může - bez ohledu na skutečnou hodnotu inflace - výrazně ovlivnit nejen spotřebitelské chování, ale i rozhodování byznysmenů a firem, které pak ekonomiku mohou ještě více oslabit. Co to ale vlastně znamená být v recesi?
Ilustrační fotografie

Slovensko loni dalo na opatření kvůli pandemii pět procent HDP

Slovenská vláda loni vyčlenila na zmírnění dopadů a na další opatření v souvislosti s pandemií 4,6 miliardy eur (119 miliard Kč), což odpovídá 5,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V předběžném odhadu to dnes uvedl vládní institut finanční politiky (IFP). Stát loni v březnu po propuknutí koronavirové krize počítal s tím, že hodnota přímé finanční pomoci by mohla dosáhnout až jedné miliardy eur měsíčně (25,85 miliardy Kč).
Bratislava

HDP Slovenska ve 4. čtvrtletí zpomalil růst na 0,2 procenta

Slovenská ekonomika v posledním čtvrtletí loňského roku vzrostla proti předchozím třem měsícům o 0,2 procenta po růstu o 11,7 procenta ve třetím kvartálu. Tempo meziročního poklesu hrubého domácího produktu (HDP), který ovlivnily dopady zejména pandemie nemoci covid-19, zrychlilo na 2,7 procenta z 2,4 procenta ve třetím čtvrtletí. Ve svém odhadu, který byl proti očekávání analytiků lepší, to dnes uvedl slovenský statistický úřad.
Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

HDP Slovenska klesl proti odhadům méně, letos poroste pomaleji

Slovenská ekonomika loni klesla o 5,8 procenta, což je méně než se čekalo. Novinářům to dnes řekl ministr financí Eduard Heger. Na letošní rok jeho úřad ale výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) snížil na 4,3 procenta z dosud předpokládaných 5,5 procenta. I letošní vývoj hospodářství ovlivní podle ministerstva financí dopady epidemie nemoci covid-19, která už loni ovlivnila provoz podniků a vyžádala si také různá karanténní omezení.
Německo, ilustrační foto

Německo může vykázat růst i propad HDP o pět procent

Předpovídat vývoj německého hospodářství pro letošní rok uprostřed pandemie nemoci covid-19 je složité, možné je cokoli od pětiprocentního propadu po pětiprocentní růst. V rozhovoru se zahraničními novináři to prohlásil šéf berlínského výzkumného institutu DIW Marcel Fratzscher. Řekl také, že podoba dluhové brzdy, kterou má Německo zakotvenu v ústavě, je ekonomicky nerozumná, neboť v dobrých časech poskytuje velký manévrovací prostor, zatímco v těch špatných takřka žádný.
Ilustrační foto

Německo má poprvé od roku 2011 schodek rozpočtu, propad HDP není tak hluboký jako za finanční krize

Německo má kvůli dopadům koronavirové krize poprvé od roku 2011 schodek rozpočtu. Za loňský rok dosáhl 158,2 miliardy eur (4,1 bilionu Kč) a je druhý nejvyšší od znovusjednocení. Měřeno výkonem celé ekonomiky odpovídá schodek 4,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Oznámil to dnes německý statistický úřad. Rekordní deficit zaznamenal rozpočet německé vlády v roce 1995.
Bratislava

Slovenská centrální banka zlepšila ekonomický výhled, recese by měla být mírnější

Slovenská centrální banka (NBS) opět zlepšila odhad vývoje domácí ekonomiky na letošní rok. V nové prognóze počítá s tím, že hrubý domácí produkt (HDP) země se sníží o 5,7 procenta oproti dosud očekávanému propadu o 8,2 procenta. Dnes o tom novináře informovala NBS, která ještě v červnu kvůli dopadům pandemie předpokládala dvouciferný pokles HDP.
Ilustrační foto

Slovenská ekonomika zpomalila tempo poklesu na 2,4 procenta

Slovenská ekonomika ve třetím čtvrtletí zpomalila tempo meziročního poklesu na 2,4 procenta z propadu o 12,1 procenta ve druhém kvartálu, kdy hospodářství citelně ovlivnily dopady pandemie nemoci covid-19. Informoval o tom dnes slovenský statistický úřad, který tak potvrdil svůj listopadový odhad. Mezičtvrtletně hrubý domácí produkt (HDP) ve třetím kvartálu vzrostl o 11,6 procenta, zatímco v předběžné zprávě v listopadu statistici odhadovali růst na 11,7 procenta.
Ilustrační foto

Německá ekonomika ve 3. čtvrtletí rostla víc, než se čekalo

Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se ve třetím čtvrtletí proti předchozím třem měsícům zvýšil o 8,5 procenta. Dnes to v konečné zprávě oznámil německý statistický úřad. Růst ekonomiky tak byl výrazně silnější, než naznačovaly dosavadní poznatky. Statistický úřad na konci října v předběžné zprávě uváděl růst HDP o 8,2 procenta.
Ilustrační foto

Rekordní růst ekonomiky EU mírně zaostal za odhadem, Česko je mezi nejhoršími

Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí rekordně vzrostla, její růst však zaostal za očekáváním. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle dnešní zpřesněné zprávy statistického úřadu Eurostat zvýšil proti předchozím třem měsícům o 11,6 procenta. To je o půl procentního bodu méně, než statistici odhadovali koncem října. Růst v České republice byl ještě výrazně slabší.
Ilustrační fotografie

Ekonomika podle odhadů kvůli novým opatřením klesne více

Kvůli novým opatřením vlády proti šíření koronaviru lze letos očekávat propad ekonomiky o zhruba 8,5 procenta. Vyplývá to z odhadů ekonomů oslovených ČTK. Před druhou vlnou pandemie přitom očekávali letos propad ekonomiky kolem 6,5 až sedmi procent.
Ilustrační fotografie

HDP může kvůli opatřením klesnout až o 12 procent, odhaduje svaz průmyslu

Kvůli dalším restriktivním opatřením proti šíření koronaviru může být celkový propad české ekonomiky letos okolo deseti až 12 procent, místo původních osmi procent, které předpovídal Svaz průmyslu a dopravy před měsícem. Svaz o tom dnes informoval ČTK v tiskové zprávě. Záleží podle něj ale na tom, jak dlouho budou opatření nakonec trvat, v jakém rozsahu a jak se celková situace podaří stabilizovat.
Britské libry

Británie si rekordně půjčuje, veřejný dluh dosáhl 103,5 procenta HDP

Britská vláda si v prvním fiskálním pololetí kvůli pandemii způsobené šířením nového koronaviru půjčila rekordních 208,5 miliardy liber (6,2 bilionu Kč). Veřejný dluh tak dosáhl 2,06 bilionu liber (61,3 bilionu Kč), což bylo 103,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). To představuje nejvyšší podíl dluhu na výkonu ekonomiky od roku 1960, uvedla dnes agentura Reuters.
Britské libry

Britská ekonomika se zotavuje z koronakrize, v červenci vzrostla o 6,6 procent

Hrubý domácí produkt (HDP) Británie se v červenci meziměsíčně zvýšil o 6,6 procenta. Oznámil to dnes britský statistický úřad (ONS). Ekonomika rostla už třetí měsíc po sobě díky uvolňování opatření proti koronaviru. Přesto zůstává hluboko pod předkrizovou úrovní a růst byl i pomalejší než v červnu, kdy hospodářství přidalo 8,7 procenta.
EUR - evropská měna

Horší než za krize v roce 2009. Slovenská ekonomika se propadla o 12,1 procenta

Slovenská ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla meziročně o 12,1 procenta, proti prvnímu kvartálu pak o 8,3 procenta. Informoval o tom dnes slovenský statistický úřad, který tak potvrdil svůj srpnový odhad. Výkon hospodářství, které propadlo výrazněji než v době globální finanční krize v roce 2009, ovlivnily dopady nového koronaviru.

Aktuálně se děje

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Návrat ztraceného syna. Českou ligu si opět zahraje bývalý reprezentant Čvančara

Do české fotbalové nejvyšší soutěže míří nečekané jméno. Ve čtvrtek se potvrdila zpráva, která překvapila tuzemskou fotbalovou veřejnost. Hradec Králové totiž posílí bývalý český reprezentant Tomáš Čvančara. To, že v dosavadním bundesligovém působišti Mönchengladbachu už nemají zájem o jeho služby, bylo známé delší dobu. Až nyní přišla televize Sky odkazující se na zdroje německých médií s tím, že v posledních dnech o českého fotbalistu projevil zájem právě východočeský klub.

včera

Rozbouřené Labe v Nymburce. (14.9.2024)

Česko se připravuje na povodňová rizika. Pracuje se na novém plánu

Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo návrhy Plánů pro zvládání povodňových rizik pro období 2028–2033. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Plány navazují na aktualizované povodňové mapy a přinášejí soubor obecných i konkrétních opatření v povodích Labe, Odry a Dunaje, která mají pomoci lépe chránit obyvatele, obce i krajinu před dopady povodní. Veřejnost a uživatelé vody k nim mohou do konce února 2027 podávat připomínky.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Statisíce Čechů si stále musí do konce roku vyměnit řidičák

Lidé, kterým ještě do konce roku skončí platnost řidičského průkazu, mohou o nový jednoduše požádat on-line na Portálu dopravy. Elektronické podání žádosti o nový doklad i jeho vyzvednutí je rychlé a bezpečné, informovalo ministerstvo dopravy. To v Česku stále eviduje přes 243 tisíc řidičských průkazů, jimž ještě do konce roku vyprší platnost. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě, aby od půlnoci ze soboty na neděli na tři dny přerušila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev. Rozkaz má souviset s probíhající diplomatickou misí amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. 

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem

Americký prezident Donald Trump se na sociální síti opřel do krajanů, kteří ho kritizují za stále probíhající válku s Íránem. Podle jeho slov existují lidé, jimž by se líbilo, kdyby Spojené státy ukončily konflikt jako poražené. Do této skupiny zařadil i politiky Demokratické strany. 

včera

včera

včera

včera

včera

Počasí

Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení

Českou republiku čeká příští týden výrazná proměna počasí, která přinese jak letní teploty, tak i přechod výrazné studené fronty. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu se obyvatelé musejí připravit na chladná rána i tropické hodnoty na teploměrech. Atmosférické proudění totiž do střední Evropy přivede teplý vzduch, který však následně vystřídá deštivé pásmo. Změna počasí zasáhne postupně celé území státu a ovlivní jak denní teploty, tak i noční minima.

4. září 2026 21:41

Ilustrační foto

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.

Aktualizováno 4. září 2026 20:35

Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy