Německo může vykázat růst i propad HDP o pět procent

Předpovídat vývoj německého hospodářství pro letošní rok uprostřed pandemie nemoci covid-19 je složité, možné je cokoli od pětiprocentního propadu po pětiprocentní růst. V rozhovoru se zahraničními novináři to prohlásil šéf berlínského výzkumného institutu DIW Marcel Fratzscher. Řekl také, že podoba dluhové brzdy, kterou má Německo zakotvenu v ústavě, je ekonomicky nerozumná, neboť v dobrých časech poskytuje velký manévrovací prostor, zatímco v těch špatných takřka žádný.

Koronavirus je pro německé hospodářství velkou ranou. Dopady pandemie za loňský rok srazily hrubý domácí produkt (HDP) o pět procent a poprvé od roku 2011 vedly k rozpočtovému schodku, který činil 158,2 miliardy eur (4,1 bilionu Kč). Ministr hospodářství Peter Altmaier očekává, že výkon ekonomiky se letos zvýší o tři procenta. Ještě loni na podzim byl odhad pro letošní rok 4,4 procenta. Důvodem revize je pokračující karanténa a také to, že boj s pandemií není tak úspěšný, jak se ještě loni v létě zdálo.

Na složitost vypracování ekonomické rozvahy upozorňuje i Fratzscher, který Altmaierův odhad označil za jeden ze scénářů. "Možné to je, ale může to být úplně jinak. Letos je podle mě možné cokoli od plus pěti do minus pěti procent," řekl. Jak bude vývoj vypadat, bude podle něj záležet, zda po nynější druhé vlně nepřijde ještě vlna třetí. A také to, jak rychle dokáže očkování pandemii zastavit.

Jak se očekávání mohou měnit dokládá odhad z loňského prosince, podle kterého měla karanténa do ledna přijít na 60 miliard eur (1,5 bilionu korun) a asi 1,8 procenta výkonu ekonomiky. "Od té doby se ale karanténa prodloužila a zpřísnila. Nyní máme již začátek února," uvedl Fratzscher k trvající karanténě, do které se Německo uchýlilo loni v listopadu.

Kvůli nákladům, které země v době pandemii vydává na ochranu pracovních míst a na podporu hospodářství, skončil loni německý rozpočet schodkem. Podobně tomu bude i letos. Očekává se, že zadlužení v poměru k HDP se z předpandemických méně než 60 procent dostane na 80 procent.

Šéf úřadu kancléřky Angely Merkelové Helge Braun koncem ledna varoval, že ani v nadcházejících letech nebude země schopná plnit podmínky dluhové brzdy, která brání rychlému zadlužování. Jako řešení proto místo každoročního souhlasu Spolkového sněmu se zadlužováním vidí změnu ústavy. Tento nápad řada politiků kritizovala, především vládní Křesťanskodemokratická unie (CDU), které je Braun členem.

Rovněž Fratzscher vnímá současnou podobu dluhové brzdy jako břímě a lpění na účetní nule považuje až za fascinaci rozpočtovou kázní. Každoroční souhlas parlamentu, pokud by roční zadlužení mělo přesáhnout 0,35 procenta HDP, vnímá jako překážku rozvoje. "Vyvolává to nejistotu a takřka to znemožňuje dlouhodobé plánování," řekl. Splácení dluhů Fratzscher nezpochybňuje, nabádá ale, aby rozpočtová politika byla ekonomicky smysluplná.

"Jsme ve výjimečné situaci, kdy nesmíme udělat chybu a obětovat priority na oltář dluhové brzdy," řekl. Většina odborníků podle něj považuje dluhovou brzdu za ekonomicky nesmyslnou. "Protože v dobrých časech dává příliš prostoru a ve špatných dobách naopak příliš málo," vysvětlil.

Jako příklad uvedl, že brzda v současné podobě vůbec nepočítá se změnami v nákladech na obsluhu dluhu. "Vláda v uplynulém roce za úroky zaplatila šest, sedm či osm miliard euro (až 207 miliard korun), což je 0,2 či 0,3 procenta HDP. V roce 2007, kdy bylo zadlužení pod 60 procenty, stát platil přes 40 miliard euro (jeden bilion korun)," řekl. Výhoda v podobě záporné úrokové sazby se podle něj v krátké době rozhodně nezmění.

Dluhům se Německo podle Fratzschera v nadcházejících letech jen sotva vyhne. Vedle nápravy následků pandemie totiž zemi čekají rozsáhlé výdaje na transformaci hospodářství. "Německo musí masivně investovat do budoucnosti, do ochrany klimatu, do digitální transformace, do vzdělání a do inovací," řekl. Odhaduje, že každý rok po nadcházejících deset či patnáct let mohou tyto investice nad běžný rámec činit 30 až 40 miliard eur. Německo si v této oblasti podle něj nemůže dovolit zaostat, pokud by se tak stalo, přestane být konkurenceschopné.

"Zapomínáme také na to, že procházíme výraznými demografickými změnami," uvedl Fratzscher s poukazem na stárnoucí populaci. Uvedl, že v posledních letech se zemi dařilo následky demografických změn odvracet díky zvyšování zaměstnanosti. To ale bylo jednostranné řešení, neboť to zároveň neznamenalo zvyšování efektivity práce.

Fratzscher tak nepochybuje, že Německo čeká náročná cesta, kdy musí v obnově hospodářství spojit investice s umořováním dluhů.

Související

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Německo velmi tvrdě odmítlo Trumpa

Německá vláda se v pondělí ostře ohradila proti požadavkům amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že probíhající konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně odmítl poskytnout vojenskou podporu pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu s tím, že NATO nemá v této válce své místo.
Friedrich Merz (CDU)

Proč se plán Francie a Německa na stavbu stíhačky budoucnosti rozpadá? Problém je v požadavcích i velení

Ambiciózní plán Francie a Německa na společnou stavbu stíhačky budoucnosti se ocitl na pokraji kolapsu. Projekt Future Combat Air System (FCAS), ke kterému se později přidalo i Španělsko, měl být symbolem evropské obranné jednoty. Místo toho se však v době rostoucí hrozby z Ruska stává ukázkou hlubokých neshod mezi Paříží a Berlínem, které nedokážou najít společnou řeč v otázce, kdo by měl celému podniku velet.

Více souvisejících

Německo HDP

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Péter Szijjártó navštívil Česko

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

před 55 minutami

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak

Je americký prezident Donald Trump schopen ukončit válečný konflikt s Íránem, i kdyby si to sám přál? Na rozdíl od obchodních cel nelze válečné střety jednoduše vypnout podle momentálního rozmaru nebo snahy o stabilizaci finančních trhů. Hlavním tématem po pozastavení hrozeb útoky na íránské elektrárny tedy není jen to, zda Trump opět couvl, ale zda má vůbec k dispozici únikovou cestu.

před 3 hodinami

Jarní příroda

Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet

Březnové počasí v České republice nadále potvrzuje svou pověst proměnlivého období. Podle nejnovějších dat ČHMÚ.cz nás čeká víkend ve znamení velké oblačnosti a teplot, které se budou držet v poměrně úzkém rozmezí. Jaro se sice hlásí o slovo, ale zimní doplňky ještě rozhodně neschovávejte, zejména pokud se chystáte do vyšších poloh.

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady

Tři týdny před klíčovými maďarskými volbami, které se uskuteční 12. dubna, otřásá tamní politickou scénou skandál nevídaných rozměrů. Péter Magyar, lídr opoziční strany Tisza a v současnosti favorit předvolebních průzkumů, obvinil vládu Viktora Orbána z vlastizrady. Reagoval tak na zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl pravidelně vynášet důvěrné informace z jednání Evropské unie přímo do Moskvy.

včera

Ilustrační foto

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: USA a Írán jednají o mírovém plánu, Modžtaba Chameneí je možná mrtvý

Americký prezident Donald Trump vystoupil s prohlášením, které zásadním způsobem mění pohled na aktuální blízkovýchodní krizi. Podle jeho slov Spojené státy navázaly přímý a intenzivní kontakt s vysoce postaveným představitelem íránského režimu. Hlavním motivem těchto rozhovorů je nalezení cesty k okamžitému ukončení válečného konfliktu, přičemž obě strany údajně projevují silnou vůli k dosažení shody.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Eskalace zrychluje, únikových cest ubývá. Možnosti ukončení války v Íránu se dramaticky zužují

Možnosti Spojených států a Íránu na ukončení válečného konfliktu se s jeho prodlužováním dramaticky zužují. Ačkoliv americký prezident Donald Trump a ministr obrany Pete Hegseth týdny tvrdili, že íránské vojenské kapacity i velení jsou po soustavných útocích v troskách, realita na bojišti vypadá opačně. Eskalace se zrychluje a jasných únikových cest z krize ubývá.

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Kubánská armáda je připravena na případnou americkou agresi, vzkazuje Trumpovi Havana

Náměstek kubánského ministra zahraničí Carlos Fernández de Cossío v neděli důrazně varoval Spojené státy, že armáda jeho ostrovního státu je připravena na případnou americkou agresi. K tomuto prohlášení došlo v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa nadále usiluje o změnu režimu v zemi. V napjatém rozhovoru pro stanici NBC Cossío uvedl, že sice nerozumí důvodům pro případný útok, ale armáda se na tuto možnost v těchto dnech aktivně chystá.

včera

Čerpací stanice

Ceny ropy začaly po Trumpově oznámení prudce klesat

Světové trhy s ropou zažily v pondělí dramatický zvrat. Ceny černého zlata se prudce propadly poté, co americký prezident Donald Trump na sociálních sítích oznámil, že mezi Spojenými státy a Íránem probíhají „velmi dobré a produktivní rozhovory“, které by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu. Přestože Teherán existenci jakéhokoli dialogu vzápětí popřel, trhy na naději na smír reagovaly okamžitě.

včera

Viktor Orbán

WP: Ruští agenti chtěli uskutečnit falešný pokus o atentát na Orbána, aby vyhrál volby

Podle informací, které získal deník The Washington Post, se ruské tajné služby pokoušejí drastickými metodami ovlivnit nadcházející dubnové volby v Maďarsku. Cílem operací je udržet u moci premiéra Viktora Orbána, který je pro Kreml klíčovým spojencem uvnitř NATO i Evropské unie. Ruská civilní rozvědka (SVR) totiž ve svých interních analýzách varuje, že Orbánova popularita v důsledku zhoršující se ekonomické situace prudce klesá a hrozí mu volební porážka.

včera

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura chce zrušit „podraz na občany i firmy“. Koalice předloží návrh na zrušení části poplatků za ČT a Rozhlas

Současná vládní koalice přichází s plánem na výrazné omezení koncesionářských poplatků, které platí domácnosti i firmy České televizi a Českému rozhlasu. Podle nové dohody by se povinnost platit měla zcela zrušit pro několik velkých skupin obyvatel, konkrétně pro zdravotně postižené, děti a nezaopatřené mladé lidi do 26 let. Úleva se má dotknout také firem, přičemž v současnosti jsou od plateb osvobozeny pouze malé podniky do 24 zaměstnanců.

včera

Írán, ilustrační foto

Írán má v ruce mocnou zbraň. Útokem na odsolovací stanice může rozvrátit celý Blízký východ

Hrozba Íránu, že v případě amerického útoku na svou energetickou síť přistoupí k „nevratné destrukci“ vodohospodářské infrastruktury v Perském zálivu, vyvolává v regionu zděšení. Pro pouštní státy, jako jsou Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Katar, Bahrajn, Kuvajt a Omán, představují odsolovací zařízení kritickou civilní i ekonomickou tepnu. Bez nich by život v těchto moderních metropolích postavených uprostřed vyprahlé pustiny nebyl možný.

včera

Prezident Trump

Trump nečekaně ustoupil z ultimáta Íránu. Útoky odložil

Americký prezident Donald Trump nečekaně oznámil odklad plánovaných úderů na íránskou energetickou infrastrukturu o pět dní. Ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social uvedl, že instruoval ministerstvo obrany, aby pozastavilo veškeré letecké útoky na elektrárny a energetické objekty v Íránu. Tento krok podmínil úspěchem probíhajících jednání, která označil za velmi produktivní.

včera

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Rutte věří, že se evropské státy připojí k Trumpově válce proti Íránu

Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil v neděli plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu. V rozhovoru pro pořad „Face the Nation“ na stanici CBS uvedl, že očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Rutte věří, že evropské mocnosti se nakonec ke společnému úsilí připojí, přestože dosud projevovaly značnou zdrženivost.

včera

Ilustrační foto

Takové počasí historie nepamatuje. Příští rok otřese globálními statistikami, varuje WMO

Podle nejnovější varovné zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) se klimatický systém naší planety nachází v největší nerovnováze v zaznamenané historii. Země v současnosti pohlcuje mnohem více tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru. Tento znepokojivý trend je poháněn především emisemi skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý, jehož koncentrace v atmosféře jsou nyní nejvyšší za poslední nejméně dva miliony let.

včera

Evropský parlament

Politico: Budapešť funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. EU vylučuje Maďarsko z citlivých diskusí

Vztahy mezi Maďarskem a zbytkem Evropské unie narazily na nové dno. Brusel začal výrazně omezovat tok důvěrných informací směrem k Budapešti kvůli rostoucím obavám, že vláda Viktora Orbána funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. Podle diplomatických zdrojů se citlivé záležitosti stále častěji projednávají v menších skupinách států, ze kterých je Maďarsko záměrně vynecháváno.

včera

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

IEA: Situace na světových energetických trzích překonává největší krize moderní historie

Situace na světových energetických trzích dosáhla kritického bodu a podle šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola svými dopady překonává největší krize moderní historie. Současný konflikt v Íránu, doprovázený bombardováním a uzavřením strategického Hormuzského průlivu, v sobě kombinuje ničivou sílu obou ropných šoků ze 70. let i následků ruské invaze na Ukrajinu. Birol v pondělí v Canbeře varoval, že světoví lídři zpočátku podcenili hloubku problémů, které tato destabilizace přinese.

včera

Ilustrační foto

Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv

Světová ekonomika čelí vážné hrozbě v důsledku prodlužujícího se konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle analytiků a představitelů energetických organizací se spotřebitelé po celém světě musí připravit na výrazné zdražování potravin, pohonných hmot i cestování. Tato krize zasahuje dodavatelské řetězce napříč všemi odvětvími, protože energie je základním vstupem pro veškerou produkci a dopravu.

včera

Počasí se v týdnu promění. Přes Česko přejde studená fronta

Počasí se v průběhu týdne, který právě začíná, zásadně promění. V prvních dvou dnech si ještě užijeme jaro, od středy se však má výrazně ochladit. Potvrzuje to předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy