Německo může vykázat růst i propad HDP o pět procent

Předpovídat vývoj německého hospodářství pro letošní rok uprostřed pandemie nemoci covid-19 je složité, možné je cokoli od pětiprocentního propadu po pětiprocentní růst. V rozhovoru se zahraničními novináři to prohlásil šéf berlínského výzkumného institutu DIW Marcel Fratzscher. Řekl také, že podoba dluhové brzdy, kterou má Německo zakotvenu v ústavě, je ekonomicky nerozumná, neboť v dobrých časech poskytuje velký manévrovací prostor, zatímco v těch špatných takřka žádný.

Koronavirus je pro německé hospodářství velkou ranou. Dopady pandemie za loňský rok srazily hrubý domácí produkt (HDP) o pět procent a poprvé od roku 2011 vedly k rozpočtovému schodku, který činil 158,2 miliardy eur (4,1 bilionu Kč). Ministr hospodářství Peter Altmaier očekává, že výkon ekonomiky se letos zvýší o tři procenta. Ještě loni na podzim byl odhad pro letošní rok 4,4 procenta. Důvodem revize je pokračující karanténa a také to, že boj s pandemií není tak úspěšný, jak se ještě loni v létě zdálo.

Na složitost vypracování ekonomické rozvahy upozorňuje i Fratzscher, který Altmaierův odhad označil za jeden ze scénářů. "Možné to je, ale může to být úplně jinak. Letos je podle mě možné cokoli od plus pěti do minus pěti procent," řekl. Jak bude vývoj vypadat, bude podle něj záležet, zda po nynější druhé vlně nepřijde ještě vlna třetí. A také to, jak rychle dokáže očkování pandemii zastavit.

Jak se očekávání mohou měnit dokládá odhad z loňského prosince, podle kterého měla karanténa do ledna přijít na 60 miliard eur (1,5 bilionu korun) a asi 1,8 procenta výkonu ekonomiky. "Od té doby se ale karanténa prodloužila a zpřísnila. Nyní máme již začátek února," uvedl Fratzscher k trvající karanténě, do které se Německo uchýlilo loni v listopadu.

Kvůli nákladům, které země v době pandemii vydává na ochranu pracovních míst a na podporu hospodářství, skončil loni německý rozpočet schodkem. Podobně tomu bude i letos. Očekává se, že zadlužení v poměru k HDP se z předpandemických méně než 60 procent dostane na 80 procent.

Šéf úřadu kancléřky Angely Merkelové Helge Braun koncem ledna varoval, že ani v nadcházejících letech nebude země schopná plnit podmínky dluhové brzdy, která brání rychlému zadlužování. Jako řešení proto místo každoročního souhlasu Spolkového sněmu se zadlužováním vidí změnu ústavy. Tento nápad řada politiků kritizovala, především vládní Křesťanskodemokratická unie (CDU), které je Braun členem.

Rovněž Fratzscher vnímá současnou podobu dluhové brzdy jako břímě a lpění na účetní nule považuje až za fascinaci rozpočtovou kázní. Každoroční souhlas parlamentu, pokud by roční zadlužení mělo přesáhnout 0,35 procenta HDP, vnímá jako překážku rozvoje. "Vyvolává to nejistotu a takřka to znemožňuje dlouhodobé plánování," řekl. Splácení dluhů Fratzscher nezpochybňuje, nabádá ale, aby rozpočtová politika byla ekonomicky smysluplná.

"Jsme ve výjimečné situaci, kdy nesmíme udělat chybu a obětovat priority na oltář dluhové brzdy," řekl. Většina odborníků podle něj považuje dluhovou brzdu za ekonomicky nesmyslnou. "Protože v dobrých časech dává příliš prostoru a ve špatných dobách naopak příliš málo," vysvětlil.

Jako příklad uvedl, že brzda v současné podobě vůbec nepočítá se změnami v nákladech na obsluhu dluhu. "Vláda v uplynulém roce za úroky zaplatila šest, sedm či osm miliard euro (až 207 miliard korun), což je 0,2 či 0,3 procenta HDP. V roce 2007, kdy bylo zadlužení pod 60 procenty, stát platil přes 40 miliard euro (jeden bilion korun)," řekl. Výhoda v podobě záporné úrokové sazby se podle něj v krátké době rozhodně nezmění.

Dluhům se Německo podle Fratzschera v nadcházejících letech jen sotva vyhne. Vedle nápravy následků pandemie totiž zemi čekají rozsáhlé výdaje na transformaci hospodářství. "Německo musí masivně investovat do budoucnosti, do ochrany klimatu, do digitální transformace, do vzdělání a do inovací," řekl. Odhaduje, že každý rok po nadcházejících deset či patnáct let mohou tyto investice nad běžný rámec činit 30 až 40 miliard eur. Německo si v této oblasti podle něj nemůže dovolit zaostat, pokud by se tak stalo, přestane být konkurenceschopné.

"Zapomínáme také na to, že procházíme výraznými demografickými změnami," uvedl Fratzscher s poukazem na stárnoucí populaci. Uvedl, že v posledních letech se zemi dařilo následky demografických změn odvracet díky zvyšování zaměstnanosti. To ale bylo jednostranné řešení, neboť to zároveň neznamenalo zvyšování efektivity práce.

Fratzscher tak nepochybuje, že Německo čeká náročná cesta, kdy musí v obnově hospodářství spojit investice s umořováním dluhů.

Související

Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?
Bundeswehr, ilustrační fotografie. Analýza

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

Více souvisejících

Německo HDP

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Donald Trump v OSN

Trump navrhuje, aby jeho Rada míru nahradila OSN. Jmenoval se neodvolatelným předsedou

Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu kontroverze návrhem, že jeho nově založená „Rada míru“ by v budoucnu mohla nahradit Organizaci spojených národů. Původně měl tento orgán sloužit pouze k dohledu nad rekonstrukcí Pásma Gazy, ale podle návrhu stanov, který získala CNN, jsou ambice rady mnohem širší. Trump kritizoval OSN s tím, že organizace nikdy nenaplnila svůj potenciál a nebyla schopna vyřešit konflikty, které on sám urovnal bez její pomoci.

před 58 minutami

Donald Trump

Válka na Ukrajině se USA netýká, dal najevo Trump. Nemáme s ní nic společného, co z ní USA získaly, zeptal se

Americký prezident Donald Trump se ve svém dnešním vystoupení na Světovém ekonomickém fóru v Davosu ostře vymezil proti americké angažovanosti v konfliktu na Ukrajině. Během svého projevu, který byl jinak protkán tématy ekonomické síly a snahy o získání Grónska, věnoval Ukrajině jen několik chladných vět. Podle jeho slov se tato válka Spojených států v zásadě netýká.

před 1 hodinou

Donald Trump

Chceme okamžité jednání o koupi „kusu ledu“. Odmítněte a budeme si to pamatovat, řekl Trump v Davosu

Americký prezident Donald Trump ve svém dnešním vystoupení v Davosu otevřeně vyzval k okamžitému zahájení jednání o koupi Grónska. Přestože dánská vláda tento záměr opakovaně odmítla, Trump v sále Světového ekonomického fóra prohlásil, že Spojené státy jsou jedinou mocností schopnou tento „obrovský kus ledu“ efektivně chránit a rozvíjet. Podle něj jde o strategickou nezbytnost pro národní i mezinárodní bezpečnost v době rostoucího napětí.

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump v Davosu: Evropa se neubírá správným směrem. Ničí ji migrace a lídři nedělají nic, aby úpadek zastavili

Americký prezident Donald Trump dnes vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Přestože jeho přílet provázely komplikace – prezidentský speciál Air Force One se musel krátce po startu vrátit kvůli „menší závadě na elektroinstalaci“ – Trump dorazil do švýcarského letoviska včas. Na pódium vstoupil za potlesku zaplněného sálu a svůj projev zahájil slovy, že přichází s „fenomenálními zprávami“ z Ameriky.

před 2 hodinami

Tomáš Řepa

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

před 2 hodinami

HT dveře

Češi více investují do bezpečnosti a estetiky bydlení. Moderní vchodové dveře do domu jsou toho důkazem

Stoupající nároky na bezpečnost, energetickou úsporu i vzhled bydlení mění způsoby, jakými Češi rekonstruují nebo staví své domovy. Výrazně se to projevuje i u tak zdánlivě samozřejmé části domu, jakou jsou vchodové dveře. Už dávno neplatí, že mají pouze chránit vstup – stále více lidí si uvědomuje, že kvalitní vchodové dveře do rodinného domu ovlivňují i komfort, spotřebu energií, a dokonce i tržní hodnotu nemovitosti.

před 3 hodinami

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Evropa by měla být Trumpovi vděčná, prohlásil v Davosu Rutte

V Davosu a Oslu dnes zazněly klíčové hlasy, které se snaží udržet jednotu Severoatlantické aliance uprostřed hluboké krize vyvolané americkými nároky na Grónsko. Zatímco diplomatické napětí mezi Washingtonem a evropskými metropolemi eskaluje, bezpečnostní představitelé varují, že vnitřní spory nesmí zastínit hrozbu, kterou pro Západ stále představuje Rusko.

před 3 hodinami

Prezident Trump

Nejprestižnější skupina v historii, říká Trump o Radě míru. Kdo do ní už vstoupil?

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu oznámil, že se Izrael oficiálně připojí k nově vznikající „Radě míru“, kterou z iniciativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ustavuje Bílý dům. Přestože Netanjahuův úřad ještě nedávno složení výkonného výboru této organizace ostře kritizoval, nakonec převážil zájem na úzké spolupráci s Washingtonem při poválečné správě Pásma Gazy.

před 4 hodinami

Evropská unie

Evropská unie pozastavila schvalování klíčové obchodní dohody s USA. Británie hrozí Trumpovi odvetnými cly

Evropská unie se v reakci na hrozby Donalda Trumpa ohledně ovládnutí Grónska rozhodla k razantnímu kroku. Evropský parlament dnes podle BBC pozastavil schvalování klíčové obchodní dohody s USA, která byla v přípravě od loňského července. Bernd Lange, předseda parlamentního výboru pro mezinárodní obchod, na tiskové konferenci prohlásil, že v situaci, kdy USA používají cla jako nástroj politického nátlaku a ohrožují suverenitu členského státu, není jiná možnost než spolupráci přerušit.

před 5 hodinami

Anders Fogh Rasmussen, dánský politik, bývalý předseda dánské vlády a generální tajemník NATO.

Doba lichocení Trumpovi definitivně skončila. Evropa musí odpovědět silou, vyzval bývalý šéf NATO

Evropská unie se ocitla na historickém rozcestí, kde stará spojenectví přestávají platit a bezpečnostní záruky se rozplývají v arktické mlze. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém úterním projevu k Evropskému parlamentu ve Štrasburku varovala, že Evropa musí urychlit svůj tlak na nezávislost. Intenzivní snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa ovládnout Grónsko totiž zpochybnila transatlantickou alianci, kterou Evropané po desetiletí považovali za samozřejmost.

před 6 hodinami

Světové ekonomické forum 2026

Do Davosu dorazil nečekaný dopis. Stovky milionářů a miliardářů požadují vyšší zdanění superbohatých

Téměř 400 milionářů a miliardářů z 24 zemí světa adresovalo světovým lídrům v Davosu otevřený dopis, v němž požadují vyšší zdanění superbohatých. Podle signatářů, mezi nimiž nechybí herec Mark Ruffalo, hudebník Brian Eno či dědička impéria Disney Abigail Disneyová, dosáhla majetková nerovnost bodu, kdy ohrožuje samotné základy demokracie. Extrémní bohatství podle nich umožňuje úzké skupině lidí kupovat si politický vliv a ovládat vládní rozhodování.

před 7 hodinami

Scott Bessent, ministr financí USA

Bessent dorazil do Davosu. Seďte a čekejte na Trumpa, vmetl evropským lídrům

Americký ministr financí Scott Bessent, který již dorazil do švýcarského Davosu, vyslal evropským lídrům jasný vzkaz: mají se „posadit a počkat“, až prezident Donald Trump dorazí a osobně předloží své argumenty. Bessent se tak pokusil uklidnit rozjitřenou atmosféru před očekávaným příletem šéfa Bílého domu, jehož cesta se kvůli technické závadě na letadle Air Force One zpozdila přibližně o tři hodiny.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Může Trump skutečně získat Grónsko? Cesta k akvizici je mnohem složitější, než se zdá, ve hře jsou i jiné možnosti

Donald Trump se netají svou ambicí „získat“ Grónsko, a to bez ohledu na to, jaké škody by tento krok mohl napáchat v rámci NATO nebo amerických spojenectví v Evropě. Zatímco Bílý dům dosud nepředstavil konkrétní právní cestu k této akvizici, prezident nevyloučil ani vojenské řešení. To by však v moderních dějinách představovalo bezprecedentní útok na suverenitu spojeneckého území, který by čelil masivnímu domácímu i mezinárodnímu odporu.

před 8 hodinami

Air Force One

Letadlo s Trumpem mířící do Davosu se kvůli poruše muselo vrátit

Donald Trump vyráží na Světové ekonomické fórum do Davosu, kde hodlá s předními světovými lídry řešit svou kontroverzní vizi ohledně Grónska. Prezident Spojených států prohlásil, že má v plánu celou řadu schůzek zaměřených právě na toto území. Jeho cesta však nezačala úplně hladce, protože start provázely nečekané technické komplikace.

před 10 hodinami

Zimní počasí v Praze

Výhled počasí na příští týden. Zima se otěží nepustí

Meteorologové už mají první představu o počasí v příštím týdnu. Výrazná změna se neočekává. Přes den bude kolem nuly, v noci má mrznout. Vyloučeno není ani sněžení. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Krasobruslení, ilustrační fotografie.

Reshtenko se postaral o první krasobruslařskou medaili pro Česko z ME po 13 letech

Pokud se o něčem dá říct, že se někde kruh uzavřel, může to být nečekaný český úspěch na krasobruslařském mistrovství Evropy v anglickém Sheffieldu. Právě odsud totiž přišla během víkendu zpráva o zisku bronzové medaile, která skončila na krku Georgiia Reshtenka. A v čem že spočívá onen příslovečný uzavřený kruh? Jedná se totiž o první krasobruslařskou medaili z evropského šampionátu pro českého reprezentanta po dlouhých 13 letech, přičemž naposledy se takovýto počin podařil Michalu Březinovi, současnému trenérovi Reshtenka.

včera

včera

včera

Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu

Syrské vládní síly aktuálně pátrají po desítkách trestanců napojených na teroristickou organizaci ISIS, kterým se podařilo uprchnout z věznice v severovýchodní části země. K hromadnému útěku došlo v pondělí v zařízení al-Shaddadi v provincii Hasaka, a to v momentě, kdy nad oblastí přebírala kontrolu armáda od kurdských jednotek SDF. Syrské ministerstvo vnitra v úterý oznámilo, že z celkového počtu 120 uprchlíků se již podařilo 81 dopadnout a bezpečnostní složky intenzivně pátrají po zbývající skupině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy