Německo může vykázat růst i propad HDP o pět procent

Předpovídat vývoj německého hospodářství pro letošní rok uprostřed pandemie nemoci covid-19 je složité, možné je cokoli od pětiprocentního propadu po pětiprocentní růst. V rozhovoru se zahraničními novináři to prohlásil šéf berlínského výzkumného institutu DIW Marcel Fratzscher. Řekl také, že podoba dluhové brzdy, kterou má Německo zakotvenu v ústavě, je ekonomicky nerozumná, neboť v dobrých časech poskytuje velký manévrovací prostor, zatímco v těch špatných takřka žádný.

Koronavirus je pro německé hospodářství velkou ranou. Dopady pandemie za loňský rok srazily hrubý domácí produkt (HDP) o pět procent a poprvé od roku 2011 vedly k rozpočtovému schodku, který činil 158,2 miliardy eur (4,1 bilionu Kč). Ministr hospodářství Peter Altmaier očekává, že výkon ekonomiky se letos zvýší o tři procenta. Ještě loni na podzim byl odhad pro letošní rok 4,4 procenta. Důvodem revize je pokračující karanténa a také to, že boj s pandemií není tak úspěšný, jak se ještě loni v létě zdálo.

Na složitost vypracování ekonomické rozvahy upozorňuje i Fratzscher, který Altmaierův odhad označil za jeden ze scénářů. "Možné to je, ale může to být úplně jinak. Letos je podle mě možné cokoli od plus pěti do minus pěti procent," řekl. Jak bude vývoj vypadat, bude podle něj záležet, zda po nynější druhé vlně nepřijde ještě vlna třetí. A také to, jak rychle dokáže očkování pandemii zastavit.

Jak se očekávání mohou měnit dokládá odhad z loňského prosince, podle kterého měla karanténa do ledna přijít na 60 miliard eur (1,5 bilionu korun) a asi 1,8 procenta výkonu ekonomiky. "Od té doby se ale karanténa prodloužila a zpřísnila. Nyní máme již začátek února," uvedl Fratzscher k trvající karanténě, do které se Německo uchýlilo loni v listopadu.

Kvůli nákladům, které země v době pandemii vydává na ochranu pracovních míst a na podporu hospodářství, skončil loni německý rozpočet schodkem. Podobně tomu bude i letos. Očekává se, že zadlužení v poměru k HDP se z předpandemických méně než 60 procent dostane na 80 procent.

Šéf úřadu kancléřky Angely Merkelové Helge Braun koncem ledna varoval, že ani v nadcházejících letech nebude země schopná plnit podmínky dluhové brzdy, která brání rychlému zadlužování. Jako řešení proto místo každoročního souhlasu Spolkového sněmu se zadlužováním vidí změnu ústavy. Tento nápad řada politiků kritizovala, především vládní Křesťanskodemokratická unie (CDU), které je Braun členem.

Rovněž Fratzscher vnímá současnou podobu dluhové brzdy jako břímě a lpění na účetní nule považuje až za fascinaci rozpočtovou kázní. Každoroční souhlas parlamentu, pokud by roční zadlužení mělo přesáhnout 0,35 procenta HDP, vnímá jako překážku rozvoje. "Vyvolává to nejistotu a takřka to znemožňuje dlouhodobé plánování," řekl. Splácení dluhů Fratzscher nezpochybňuje, nabádá ale, aby rozpočtová politika byla ekonomicky smysluplná.

"Jsme ve výjimečné situaci, kdy nesmíme udělat chybu a obětovat priority na oltář dluhové brzdy," řekl. Většina odborníků podle něj považuje dluhovou brzdu za ekonomicky nesmyslnou. "Protože v dobrých časech dává příliš prostoru a ve špatných dobách naopak příliš málo," vysvětlil.

Jako příklad uvedl, že brzda v současné podobě vůbec nepočítá se změnami v nákladech na obsluhu dluhu. "Vláda v uplynulém roce za úroky zaplatila šest, sedm či osm miliard euro (až 207 miliard korun), což je 0,2 či 0,3 procenta HDP. V roce 2007, kdy bylo zadlužení pod 60 procenty, stát platil přes 40 miliard euro (jeden bilion korun)," řekl. Výhoda v podobě záporné úrokové sazby se podle něj v krátké době rozhodně nezmění.

Dluhům se Německo podle Fratzschera v nadcházejících letech jen sotva vyhne. Vedle nápravy následků pandemie totiž zemi čekají rozsáhlé výdaje na transformaci hospodářství. "Německo musí masivně investovat do budoucnosti, do ochrany klimatu, do digitální transformace, do vzdělání a do inovací," řekl. Odhaduje, že každý rok po nadcházejících deset či patnáct let mohou tyto investice nad běžný rámec činit 30 až 40 miliard eur. Německo si v této oblasti podle něj nemůže dovolit zaostat, pokud by se tak stalo, přestane být konkurenceschopné.

"Zapomínáme také na to, že procházíme výraznými demografickými změnami," uvedl Fratzscher s poukazem na stárnoucí populaci. Uvedl, že v posledních letech se zemi dařilo následky demografických změn odvracet díky zvyšování zaměstnanosti. To ale bylo jednostranné řešení, neboť to zároveň neznamenalo zvyšování efektivity práce.

Fratzscher tak nepochybuje, že Německo čeká náročná cesta, kdy musí v obnově hospodářství spojit investice s umořováním dluhů.

Související

Více souvisejících

Německo HDP

Aktuálně se děje

před 6 minutami

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

před 2 hodinami

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 17 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Vymyslel si muže se zbraní a zaměstnal policii. Hrozí mu tři roky vězení

Policie v pátek obvinila muže, jehož oznámení vedlo ke zvýšené přítomnosti policistů v centru Prahy během čtvrtečního dne. Strážcům zákona totiž sdělil, že do města má namířeno muž se zbraní. Podezření se naštěstí nepotvrdilo. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy