Předpovídat vývoj německého hospodářství pro letošní rok uprostřed pandemie nemoci covid-19 je složité, možné je cokoli od pětiprocentního propadu po pětiprocentní růst. V rozhovoru se zahraničními novináři to prohlásil šéf berlínského výzkumného institutu DIW Marcel Fratzscher. Řekl také, že podoba dluhové brzdy, kterou má Německo zakotvenu v ústavě, je ekonomicky nerozumná, neboť v dobrých časech poskytuje velký manévrovací prostor, zatímco v těch špatných takřka žádný.
Koronavirus je pro německé hospodářství velkou ranou. Dopady pandemie za loňský rok srazily hrubý domácí produkt (HDP) o pět procent a poprvé od roku 2011 vedly k rozpočtovému schodku, který činil 158,2 miliardy eur (4,1 bilionu Kč). Ministr hospodářství Peter Altmaier očekává, že výkon ekonomiky se letos zvýší o tři procenta. Ještě loni na podzim byl odhad pro letošní rok 4,4 procenta. Důvodem revize je pokračující karanténa a také to, že boj s pandemií není tak úspěšný, jak se ještě loni v létě zdálo.
Na složitost vypracování ekonomické rozvahy upozorňuje i Fratzscher, který Altmaierův odhad označil za jeden ze scénářů. "Možné to je, ale může to být úplně jinak. Letos je podle mě možné cokoli od plus pěti do minus pěti procent," řekl. Jak bude vývoj vypadat, bude podle něj záležet, zda po nynější druhé vlně nepřijde ještě vlna třetí. A také to, jak rychle dokáže očkování pandemii zastavit.
Jak se očekávání mohou měnit dokládá odhad z loňského prosince, podle kterého měla karanténa do ledna přijít na 60 miliard eur (1,5 bilionu korun) a asi 1,8 procenta výkonu ekonomiky. "Od té doby se ale karanténa prodloužila a zpřísnila. Nyní máme již začátek února," uvedl Fratzscher k trvající karanténě, do které se Německo uchýlilo loni v listopadu.
Kvůli nákladům, které země v době pandemii vydává na ochranu pracovních míst a na podporu hospodářství, skončil loni německý rozpočet schodkem. Podobně tomu bude i letos. Očekává se, že zadlužení v poměru k HDP se z předpandemických méně než 60 procent dostane na 80 procent.
Šéf úřadu kancléřky Angely Merkelové Helge Braun koncem ledna varoval, že ani v nadcházejících letech nebude země schopná plnit podmínky dluhové brzdy, která brání rychlému zadlužování. Jako řešení proto místo každoročního souhlasu Spolkového sněmu se zadlužováním vidí změnu ústavy. Tento nápad řada politiků kritizovala, především vládní Křesťanskodemokratická unie (CDU), které je Braun členem.
Rovněž Fratzscher vnímá současnou podobu dluhové brzdy jako břímě a lpění na účetní nule považuje až za fascinaci rozpočtovou kázní. Každoroční souhlas parlamentu, pokud by roční zadlužení mělo přesáhnout 0,35 procenta HDP, vnímá jako překážku rozvoje. "Vyvolává to nejistotu a takřka to znemožňuje dlouhodobé plánování," řekl. Splácení dluhů Fratzscher nezpochybňuje, nabádá ale, aby rozpočtová politika byla ekonomicky smysluplná.
"Jsme ve výjimečné situaci, kdy nesmíme udělat chybu a obětovat priority na oltář dluhové brzdy," řekl. Většina odborníků podle něj považuje dluhovou brzdu za ekonomicky nesmyslnou. "Protože v dobrých časech dává příliš prostoru a ve špatných dobách naopak příliš málo," vysvětlil.
Jako příklad uvedl, že brzda v současné podobě vůbec nepočítá se změnami v nákladech na obsluhu dluhu. "Vláda v uplynulém roce za úroky zaplatila šest, sedm či osm miliard euro (až 207 miliard korun), což je 0,2 či 0,3 procenta HDP. V roce 2007, kdy bylo zadlužení pod 60 procenty, stát platil přes 40 miliard euro (jeden bilion korun)," řekl. Výhoda v podobě záporné úrokové sazby se podle něj v krátké době rozhodně nezmění.
Dluhům se Německo podle Fratzschera v nadcházejících letech jen sotva vyhne. Vedle nápravy následků pandemie totiž zemi čekají rozsáhlé výdaje na transformaci hospodářství. "Německo musí masivně investovat do budoucnosti, do ochrany klimatu, do digitální transformace, do vzdělání a do inovací," řekl. Odhaduje, že každý rok po nadcházejících deset či patnáct let mohou tyto investice nad běžný rámec činit 30 až 40 miliard eur. Německo si v této oblasti podle něj nemůže dovolit zaostat, pokud by se tak stalo, přestane být konkurenceschopné.
"Zapomínáme také na to, že procházíme výraznými demografickými změnami," uvedl Fratzscher s poukazem na stárnoucí populaci. Uvedl, že v posledních letech se zemi dařilo následky demografických změn odvracet díky zvyšování zaměstnanosti. To ale bylo jednostranné řešení, neboť to zároveň neznamenalo zvyšování efektivity práce.
Fratzscher tak nepochybuje, že Německo čeká náročná cesta, kdy musí v obnově hospodářství spojit investice s umořováním dluhů.
10. listopadu 2024 21:11
Krize evropského automobilového průmyslu. V Německu se budou zavírat továrny
Související
Americká noční můra pro Německo. Ze zvolení Trumpa nejásají ani Švédové
Podezřelý incident v Baltském moři. Podmořský kabel je mimo provoz
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Vlak vykolejil v České Třebové. Provoz je omezen, spoje nabírají zpoždění
před 17 minutami
Rusko informovalo USA o odpalu balistické rakety. Přesto svět vrhlo do nové éry
před 1 hodinou
Počasí pod vlivem Caetana. Česko čeká první výrazná sněhová situace
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
včera
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
včera
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
včera
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
včera
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
včera
Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany
včera
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
včera
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
včera
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
včera
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
včera
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
včera
Rusko je ochotné jednat o míru na Ukrajině. Když se splní jeho požadavky
včera
Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači
včera
EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané
včera
ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta
včera
Nástup Trumpa znervózňuje všechny. Kyjev i Moskva se snaží získat výhodu ve válce, než převezme úřad
Současná situace kolem války na Ukrajině je poznamenána významnými kroky jak Spojených států, tak Ruska, přičemž obě strany se snaží získat výhodu v konfliktu před možným návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, uvedl server BBC.
Zdroj: Libor Novák