Recese české ekonomiky: Máme se bát růstu nezaměstnanosti či stále vyšších cen?

Ekonomická definice říká, že jakákoliv země je v recesi tehdy, když zaznamená pokles reálného hrubého domácího produktu (HDP) po dvě nebo více čtvrtletí v roce. Recese ovšem může zahrnovat nejen pokles HDP, ale i souběžný pokles dalších významných ekonomických ukazatelů, jako je zaměstnanost, nebo zisky společností. A tak zatímco podle údajů Českého statistického úřadu se tuzemské HDP za první čtvrtletí roku 2022 zvedlo oproti loňsku o 4,8 procenta, od té doby jdou hodnoty dolů. Každé čtvrtletí jsou sice výkony ekonomiky plusové, ale mezičtvrtletní srovnání vykazují sestupnou tendenci.

Co tedy může ona recese české ekonomice přivodit, máme se bát vyšší nezaměstnanosti či ještě vyšších cen? „Recese bude způsobená poklesem poptávky, tak jak lidem a společnostem dále rostou náklady na všechno, ale především na energie a na úvěry, zůstane domácnostem a firmám méně peněz na spotřebu a investice. Růst nákladů na energie se u některých subjektů ještě plně neprojevil, ale od nového roku už dopadne prakticky na všechny. S poklesem poptávky budou firmy dále šetřit a případně i propouštět,“ odpověděl na zmíněnou otázku serveru EuroZprávy.cz Lukáš Mikeska z poradenské společnosti EY Česká republika, ředitel týmu Korporátní finance a Restrukturalizace v oddělení Strategie a Transakce. 

Faktem je, že ekonomové a analytici nyní často upozorňují na to, že právě v důsledku nižšího objemu zakázek se ještě do konce letošního roku může projevit přibrzdění náboru nových zaměstnanců. Čísla nárůstu nezaměstnanosti na příští rok, ale nejsou zatím nijak dramatická. Z veřejných zdrojů vyplývá, že by se celková nezaměstnanost měla s největší pravděpodobností zvednout vinou výše popsaných procesů „jen“ v řádu několika setin, na údajně maximálně necelá čtyři procenta z dnešních 3,5 procent. O tom, že zaměstnavatele a ukazatel zaměstnanosti v Česku nemusí potkat nějaký dramatický scénář, je přesvědčen i Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy. Ten ve vysílání České televize naznačil, že pokud se naplní slibovaná pomoc státu i velkým firmám a ekonomické okolnosti konečně naberou lepší směr, nemusí v nezaměstnanosti dojít, s trochou parafráze, k žádnému výraznému „zemětřesení“.

Na podobné vlně jsou i ukazatele celé Evropské unie. Ta totiž odhaduje, že zatímco celková nezaměstnanost v sedmadvacítce by měla za rok 2022 dosáhnout hodnoty 6,2 procenta, příští rok se má mírně zvýšit na 6,5 procenta a o rok později klesnout na 6,4 %. Agentura Reuters k tomu uvedla, že uvedeným datům odpovídají i další důležité ekonomické parametry. Například ekonomika eurozóny, tedy zemí platících eurem, ke které se od ledna přidává nově i Chorvatsko, poroste v roce 2022 více, než se původně očekávalo, a naopak podle Evropské komise v roce 2023 zpomalí více, než se původně předpokládalo, ale zpomalení ovlivní pracovní místa v eurozóně nebo veřejné finance jen mírně. 

Všichni nyní dobře víme, že hlavním zlem, které nepříznivě ovlivňuje snad všechno ekonomické dění, a tedy i nezaměstnanost, o které se v posledních dnech hodně mluví, a to nejen u nás, je inflace. „Pokud inflace nezačne zásadněji klesat, nedojde v České republice k uvolnění měnové politiky a nelze vyloučit ani nutnost jejího zpřísnění (akutně vyvolanou např. propadem koruny). V takovém případě pochopitelně náklady na současné dluhy budou nadále vysoké a ochota si půjčovat na investice zůstane nízká,“ upřesnil Lukáš Mikeska. „Výrazný nárůst nezaměstnanosti a propad HDP naopak přinese případné dřívější uvolnění monetární politiky. Pokud výrazně nevzroste nezaměstnanost (např. nad úroveň kolem 9 %, jak se stalo v důsledku globální finanční krize po roce 2008), nebudou dopady recese hluboké a dlouhé,“ upozornil pro server EuroZprávy.cz Lukáš Mikeska, ředitel týmu Korporátní finance a Restrukturalizace v oddělení Strategie a Transakce poradenské společnosti EY Česká republika. 

Špatná nálada či přímo skepse kvůli možné ztrátě místa způsobeného ekonomickou recesí není ale podle všeho zcela na místě. Jak třeba uvádí agentura Reuters, má ekonomika nejsilnější části Evropské unie, tedy zemí eurozóny, letos růst o 3,2 %, což je více než 2,7 % předpokládaných ještě v červenci letošního roku. A i když prognózy počítají s tím, že v příštím roce tempo ekonomického růstu prudce zpomalí na 0,3 %, což je výrazně pod červencovou prognózou ve výši 1,4 %, o rok později to má být zase o trošku víc ‒ 1,5 %. Co by mohl tento vývoj znamenat pro domácí firmy není snad potřeba opakovat: Zakázky, práci a třeba víc lidí u strojů.