Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval evropské země k výraznému navýšení ročních obranných výdajů na více než 3 % HDP. Prohlásil to po účasti na mimořádném summitu o Ukrajině v Londýně.
Zatímco pobaltské státy dlouhodobě požadují zvýšení výdajů na obranu alespoň na 3 % HDP a americký prezident Donald Trump dokonce na 5 %, Macron poprvé jasně stanovil konkrétní cíl pro Evropu.
„Rusové v posledních třech letech vynakládají na obranu 10 % svého HDP. Musíme se připravit na to, co přijde, a stanovit si cíl mezi 3 až 3,5 % HDP,“ uvedl Macron v rozhovoru pro deník Le Figaro.
Francie v současnosti ročně vydává na obranu 2,1 % HDP, což je jen mírně nad aliančním cílem 2 %, kterého dosáhla teprve minulý rok.
Evropa se snaží zareagovat na novou politiku USA vůči Ukrajině, která signalizuje odklon od podpory Evropy a snahu o zmírnění napětí s Ruskem. Vzhledem k rostoucím obavám o budoucnost NATO se evropské země snaží posílit své vlastní obranné kapacity a zároveň vyhovět americkým požadavkům na spravedlivější sdílení nákladů v rámci aliance.
Ve čtvrtek se bude konat summit Evropské rady věnovaný obraně a Ukrajině, na kterém budou lídři EU jednat o možnostech financování vyšších vojenských výdajů.
Macron navrhuje, aby se k razantnímu navýšení evropských obranných rozpočtů využily prostředky z kohezních fondů EU a nevyužitých programů.
„Musíme dát Komisi mandát k inovativnímu financování. To znamená buď společné půjčky, nebo využití Evropského stabilizačního mechanismu… v první fázi potřebujeme 200 miliard eur na investice,“ uvedl Macron.
Macron také naznačil, že plánuje předložit nový francouzský obranný rozpočet, a to navzdory tomu, že v parlamentu nemá potřebnou většinu.
„Budeme muset přehodnotit a navýšit sedmiletý vojenský plán,“ řekl. „Otázkou je, zda potřebujeme více národního financování, a jak lépe využít evropské prostředky.“
Zvýšení současného aliančního cíle 2 % HDP bude pravděpodobně hlavním tématem červnového summitu NATO v Haagu. Generální tajemník NATO Mark Rutte nedávno na Mnichovské bezpečnostní konferenci uvedl, že nový závazek členských zemí bude „významně vyšší“ než 3 %.
Související
Česká ekonomika meziročně poklesla o 0,6 procenta, vyplývá z odhadu ČSÚ
Deficit veřejných financí v loňském roce klesl na 3,6 procenta HDP
HDP , Emmanuel Macron , NATO
Aktuálně se děje
před 52 minutami
Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace
před 2 hodinami
USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení
před 3 hodinami
Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský
před 4 hodinami
Netanjahuovo odmítnutí nevadí. Hamás zahájil jednání o mírovém plánu pro Pásmo Gazy
před 5 hodinami
Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu
před 7 hodinami
Ukrajina podnikla jeden z největších letošních útoků na Rusko
před 8 hodinami
Další země svádí boj s plameny. Belgii zasáhl největší požár v moderní historii země
před 9 hodinami
Rusko buduje vlastní variantu Starlinku. Rychleji, než se předpokládalo
před 10 hodinami
Flamingo v akci: Ukrajina poprvé udeřila v ruském vnitrozemí střelami vlastní výroby
před 12 hodinami
Počasí příští týden: Po krátkém ochlazení se vrátí tropy
včera
Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu
včera
Vývoj umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Lidé začínají vytvářet své digitální dvojníky
včera
Zákaz sociálních sítí pro děti ve Francii neprošel. Nejvyšší soud zákon zrušil
včera
Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste
včera
Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu
včera
Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu
včera
Španělsko a Maroko se bojí další migrační vlny. Výrazně posilují bezpečnost na hranicích
včera
Rusko vydalo zatykač na Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA
včera
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
včera
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.
Zdroj: Libor Novák