Programy COVID: Podnikatelé získali od rozvojové banky již 15 miliard korun

Podnikatelé od začátku roku do 3. května od Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) získali 15 miliard korun, což je více než dvojnásobný meziroční nárůst. Jsou to dvě třetiny podpory, kterou banka firmám poskytla za celý loňský rok, který pro ni byl rekordní. Na programy COVID přitom připadá zhruba osm miliard korun.

ČMZRB podnikatelům pomohla profinancovat přes 2600 projektů převážně provozního charakteru. ČTK o tom dnes informovala mluvčí banky Marie Lafantová.

V programech COVID banka schválila úvěry pro více než 1000 živnostníků a malých a středních firem v objemu 8,2 miliardy korun. "Za běžného stavu naše banka měsíčně poskytne podnikatelům necelé dvě miliardy korun námi poskytnutých či zaručených úvěrů a umožní tak profinancovat kolem 500 projektů. Tyto dvě miliardy korun jsme poskytli podnikatelům i v měsíci dubnu, a to nad rámec programů COVID. To znamená, že jsme minulý měsíc podnikatelům celkově poskytli pětinásobek toho, co je normálně běžné," uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČMZRB Jiří Jirásek.

Podniky podle Jiráska nyní neřeší jen provozní financování, ale potřebují investovat do nových technologií a dalšího rozvoje. Banka se podle něj snaží pomoci podnikatelům i přes jiné programy než COVID. V ostatních programech firmy od ČMRZRB od počátku roku získaly sedm miliard korun.

Program COVID připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s ČMZRB. V první vlně banka přijala přes 3200 žádostí přesahujících deset miliard korun. V pokračování programu, do kterého byly zapojeny komerční banky, obdržela 5900 žádostí v objemu 19 miliard korun. Živnostníci a malí a střední podnikatelé mohli žádat o bezúročné půjčky do 15 milionů korun.

Hlavní město připravilo COVID Praha pro podnikatele z hlavního města. Program byl vyčerpán za deset minut, přihlásilo se 363 podnikatelů a předpokládaná výše zaručovaných úvěrů je 1,8 miliardy korun.

Většina žádostí v první vlně programu byla kvůli pochybením ale zamítnuta. U COVID II a COVID Praha je úspěšnost okolo 90 procent.

COVID III by měl být připraven v květnu, vyčleněno do něj je 150 miliard korun, ČMZRB tak bude moci ručit za úvěry až v objemu 500 miliard korun. Podporu by mělo získat kolem 150.000 živnostníků a podniků s až 500 zaměstnanci. Pro velké exportní firmy se chystá přes Exportní garanční a pojišťovací společnost program COVID plus.

Související

Alena Schillerová

Schillerová: COVID III je připraven na možný vyšší zájem na podzim

Záruční program COVID III pro podnikatele zasažené v souvislosti koronavirem je podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) nastavený správně. Jeho parametry nejsou příčinou současné nízké poptávky živnostníků a firem. Vyšší zájem se podle ní dá očekávat až na podzim, kdy skončí jiné formy státní podpory. Tématy k jednání může být prodloužení programu, případně rozšíření účelů jeho čerpání.

Více souvisejících

Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) podnikatelé Ekonomika

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

před 2 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

před 3 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 5 hodinami

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Česko by v NATO měl zastupovat hlavně premiér, míní Zůna

Česko by na summitech NATO měl zastupovat především premiér, domnívá se ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). V přítomnosti prezidenta Petra Pavla, kterou vláda původně nechtěla umožnit, ale nevidí zásadní problém. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy