Firmy budou potřebovat státní programy pomoci i na podzim, shodli se Prouza a Špicar

Na dotaz ČTK to uvedli prezident Svazu průmyslu a obchodu ČR Tomáš Prouza a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.

Nouzový stav kvůli pandemii koronaviru byl v ČR vyhlášen přesně před čtyřmi měsíci. První vlna programu úvěrů se státní zárukou COVID byla spuštěna 16. března. Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB), která za půjčky ručí, přijala přes 3200 žádostí, v programu uspělo ale jen zhruba 200 firem. Následoval COVID II, kde ČMZRB zbývá z 4900 žádostí vyhodnotit ještě zhruba 800. K 8. červenci schválila 2807 žádostí za 13,4 miliardy korun. Podnikatelé podle České národní banky k 26. červnu na účty dostali asi 8,4 miliardy korun.

Nejvíce peněz vláda vyčlenila na třetí vlnu programu COVID, a to 500 miliard korun. Program by měl fungovat do konce roku, v první výzvě mají podnikatelé k dispozici 167 miliard korun. K 7. červenci ČMZRB schválila 414 žádostí za 1,9 miliardy korun. Komerční banky přitom podle ČMZRB přijaly 2027 žádostí za 14,8 miliardy korun. "Systém pomoci výrazně komplikuje to, že vláda chce pomáhat a zároveň šetřit. Garance v rámci COVID III jsou nedostatečné, takže banky nejsou ochotny podporovat kdysi úspěšné firmy, které jsou dnes na hraně," řekl Prouza.

Funguje také program COVID plus pro velké exportně zaměřené firmy. Vláda dodatečně schválila, že o pomoc z něj mohou žádat také dopravci a společnosti z cestovního ruchu. Změnu ale ještě musí schválit Evropská komise a udělit programu notifikaci. Podle informací ČTK se tak zatím nestalo.

Zájem o programy COVID III a plus je podle Špicara nižší, než se čekalo. Některé firmy podle něj získaly podporu z předchozích vln. Jiné podniky v programech dříve neuspěly, pomoc je podle nich pomalá a složitá, nežádaly tedy znovu. "Ukazuje se také, že některé firmy využívají program Antivirus a jiné a zároveň intenzivně šetří, takže nemají zatím problémy s hotovostí tak velké, aby musely o úvěry z COVID III žádat. To se ale může během příštích měsíců změnit. Upozorňujeme, že největší nápor může přijít až na podzim, kdy skončí některé úlevy, moratoria a jiné podpůrné programy. Na firmy tak krize teprve plně dolehne, a proto je nutné tyto programy udržet a hodnotit s větším odstupem," uvedl Špicar.

V programu COVID III podle Špicara o podporu nejčastěji žádají majitelé obchodů, firmy ze zpracovatelského průmyslu, hotely a restaurace a stavební společnosti. Není mezi nimi tolik dopravců, které krize výrazně zasáhla. "To může znamenat, že dopravci stále nejsou schopni na úvěry dosáhnout. Banky je do záručních portfolií nezařazují například kvůli tomu, že nemají nehmotný majetek k ručení či kvůli dlouhodobě nižším maržím a nejasnému výhledu. Pokud se problémy potvrdí, je třeba uvažovat o specifické pomoci tomuto sektoru," řekl dále.

V programu COVID plus podle Špicara podniky žádají průměrně o 321 milionů korun. Úroky však podle něj nejsou nejmenší a společnosti bez větších problémů hledají financování jinde.

Podle Prouzy je třeba, aby vláda u programů, které fungují dlouhodobě, výrazně snížila byrokracii. U záručních programů se podle něj musí změnit nastavení, jinak je budou banky využívat jen omezeně. Kabinet by podle něj měl v červenci rozhodnout o prodloužení programu na podporu zaměstnanosti Antivirus. "Nesmí to rozhodnutí nechat až na konec srpna, je potřeba dát lidem jistotu, jestli si práci udrží i po prázdninách," řekl.