Prostor k šetření vidí Češi hlavně u potravin, alkoholu a cigaret

Úspory v potravinách našlo 30 procent Čechů. Následují náklady na alkohol a cigarety, kde by určitou částku dokázala uspořit více než pětina lidí. "Příčinou možnosti ušetřit za potraviny může být i ten fakt, že se jim skokové zdražování zatím v Česku spíše vyhýbalo, přestože ve světě ceny potravin velmi výrazně rostou již od května. Podle ekonomů lze však předpokládat, že toto zdražení na podzim přijde i do Česka," uvedl marketingový ředitel Cofidisu Cyril Křůpala.

Zatímco mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi by u alkoholu a cigaret našlo nejvíce úspor 16 procent dotazovaných, u lidí bez maturity je to 26 procent. V jejich případě dokonce platí, že více lidí by mohlo spíš ušetřit na alkoholu či cigaretách než na potravinách.

Vedle toho Češi vnímají největší rezervy ve výdajích za volnočasové aktivity a zábavu (15 procent) a za dovolenou (11 procent). Prostor ušetřit na dovolené letos uvedlo výrazně méně lidí, než tomu bylo před dvěma lety. Je pravděpodobné, že Češi se v důsledku předchozího velkého omezení cestování odmítají zatím dovolených vzdát a šetřit na nich, podotkl Křůpala. Část lidí naopak krize postihla natolik, že už si dovolené museli odepřít a tato oblast se jich pro možnou úsporu vůbec netýká.

Mírný pokles prostoru pro potenciální úsporu zaznamenaly také výdaje za bydlení. Proti 14 procentům v roce 2019 je to nyní deset procent. O něco méně lidí pak pokládá za největší prostor k úsporám v rodinném rozpočtu splátky půjček (šest procent), ať už jde o hypotéku, leasing nebo spotřebitelský úvěr.

Zatímco u výdajů na dopravu, TV, telefon a internet neviděli Češi výraznější prostor ušetřit ani před dvěma lety, u oblečení byla situace jiná. Ještě v roce 2019 tam spatřovala prostor pro velkou úsporu téměř desetina Čechů, nyní jsou to tři procenta.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v září potřetí za sebou výrazně zrychlil. Inflace stoupla na 4,9 procenta, což je o 0,8 procentního bodu více než v srpnu. Dále se tak drží na nejvyšší úrovni od roku 2008. Na růstu se podílelo zdražování pohonných hmot a bydlení i zvýšení cen potravin.