Růst mezd? Polepšili se hlavně bohatší zaměstnanci, klesá produktivita práce

Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku letos ve 2. čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 34.105 korun. Průměrná mzda tak poprvé ve čtvrtletním sledování překonala 34 tisíc korun. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stoupla mzda o 4,3 procenta. Dvě třetiny zaměstnanců ovšem na tento průměr nedosáhnou, informoval Český statistický úřad. Medián mezd, který představuje mzdu přesně uprostřed rozdělení hodnot mezd, stoupl o 6,9 procenta na 29.127 korun.

"Nenaplnilo se tak očekávání, že by tempo růstu mezd mohlo v letošním roce zmírnit. K určité změně nicméně došlo, a sice mediánová mzda tentokrát vzrostla viditelně pomaleji než ta průměrná. To neznamená nic jiného, než že rychleji se ve druhém čtvrtletí přidávalo lidem s vyššími příjmy," uvedl ekonom ČSOB Petr Dufek. Zaostávání mediánu je podle něj změnou proti loňskému roku, kdy se přidávalo více lidem s nižšími mzdami.

Podle hlavního ekonoma UniCredit bank Pavla Sobíška některá odvětví narážejí při zvyšování mezd na hranice svých možností. "To se také projevuje větším zpomalením mediánové než průměrné mzdy. Přidávání v podnicích je patrně diferenciovanější, cení se odbornost a loajalita, přičemž nízko kvalifikované profese již nejsou automatickou vstupenkou do mzdového rychlovýtahu," uvedl.

Celkově je silný růst mezd podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila důsledkem situace na trhu práce, kde mzda zůstává nezbytným nástrojem pro udržení zaměstnanců. "A také se zde projevuje politika státu, který v letošním roce zvýšil minimální mzdu a znatelně i platy zaměstnanců veřejného sektoru," upozornil.

Samotný růst mezd ovšem podle Dufka vývoj ekonomiky neohrožuje díky výrazné konkurenční výhodě nižších mzdových nákladů. "Takže rychlejší růst mezd ohrožuje spíše firmy pracující s minimálními maržemi, respektive nízkou přidanou hodnotou. Je zároveň katalyzátorem rychlejší obměny technologií směrem k automatizaci a robotizaci, respektive k dosažení nižší pracovní náročnosti produkce," dodal.

Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák i hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornili, že mzdy přes zpomalení rostou již čtvrtým rokem rychleji než produktivita práce. "Růst mezd i nadále předbíhá produktivitu, což může mít v dlouhodobějším výhledu negativní dopad na konkurenceschopnost domácích podniků," uvedl Novák. Dodal, že pozitivní ve vztahu ke konkurenceschopnosti je, že podobně rychlý či rychlejší růst mezd mají i další země skupiny V4, tedy Maďarsko, Polsko a Slovensko.

Tempo růstu mezd by mělo podle analytiků pomalu zpomalovat již letos. Výraznější zpomalení nastane ale až příští rok v souvislosti se zpomalením celé ekonomiky. "Trh práce zůstává nadále napjatý a zpomalení mezd tak pravděpodobně nastane až v příštím roce. V tomto ohledu však bude hrát důležitou roli další plánované navýšení minimální mzdy či mezd ve veřejném sektoru, které ještě není dojednáno," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Rekordní loňský růst mezd 7,6 procenta se ovšem letos podle něj nezopakuje.