Záznam ČNB: Vývoj ekonomiky nyní směřuje k nutnosti zvýšit sazby

Vyplývá to ze zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady ČNB ve čtvrtek 17. prosince. Rada tehdy nechala jednomyslně úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba tak zůstala na 0,25 procenta. Ještě před květnovou prognózou zveřejní ČNB novou prognózu na počátku února.

Záznam dále uvádí, že potřeba využít v české ekonomice nekonvenční nástroje měnové politiky, jako devizové intervence nebo kvantitativní uvolňování, není aktuální. "Přesto se jejich přípravě bude bankovní rada nadále věnovat," uvádí záznam. Člen bankovní rady Vojtěch Benda k tomu uvedl, že diskuse k nekonvenčním nástrojům bude přínosná jak z pohledu měnové politiky, tak i z pohledu finanční stability.

Ohledně zvyšování nebo snižování úrokových sazeb záznam dále uvádí, že vzhledem k vysokým nejistotám bankovní rada považuje za vhodné nechat si "dveře otevřené oběma směry". Podle Bendy i dalšího člena rady Oldřicha Dědka bude ke zvýšení sazeb obtížné přistoupit dokud nebudou k dispozici signály, které naznačí, že se po odeznění dopadů pandemie ekonomika vrací k trvalejšímu růstu. Člen rady Tomáš Holub konstatoval, že o načasování případného budoucího zvyšování úrokových sazeb je předčasné hovořit v situaci, kdy následujících několik měsíců nemusí být ve znamení tak plynulého uvolňování restrikcí v sektoru služeb, s kterým počítá aktuální prognóza ČNB.

Celkově je podle ekonoma Komerční banky Františka Táborského vidět, že se myšlení bankovní rady postupně posouvá k dřívějšímu zvyšování úrokových sazeb díky lepšímu makroekonomickému vývoji a přetrvávajícím inflačním tlakům. "My stále předpokládáme, že díky silnější koruně, zpomalení inflace a nejistému výhledu si bankovní rada s takovým krokem počká až do začátku příštího roku. Je ale pravdou, že lepší data z ekonomiky by tento krok mohla urychlit a již v závěru tohoto roku bychom mohli vidět vyšší sazby," uvedl.

Rada také diskutovala o změnách daní. Podle většiny členů rady daňová opatření budou v aktuálním kontextu boje proti ekonomickým dopadům koronavirové pandemie málo efektivní a z hlediska dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí nepříznivá. Člen bankovní rady Aleš Michl podle záznamu ale vidí podporu ekonomiky přes rozpočtová opatření, zejména v podobě snížení daně ze mzdy, jako adekvátní. Současně s tím by však podle něj měla vláda přijít s plánem, jak znovu vyrovnat veřejné rozpočty.

Informaci o dostupnosti vakcíny vyhodnotila bankovní rada jako jednoznačně pozitivní zprávu, uvádí záznam. V tuto chvíli ovšem není podle rady jasné, jak rychle se podaří populaci proočkovat. "Ještě nějakou dobu tak podle bankovní rady budeme nuceni žít ve střídavě více či méně omezujícím režimu uzavírek části ekonomiky, což negativně ovlivní nemalou část firem," uvádí záznam.