Řekové mají obavy o budoucnost, vzali banky útokem

"Uvádí se, že v Řecku je nyní zhruba 10 % nerozhodnutých voličů, mezi nimiž mohou být bývalí voliči Panhelénského socialistického hnutí (PASOK), které přišlo o hodně hlasů ve volbách roku 2012 a dnes je téměř marginální parlamentní stranou. Syriza se snaží oslovit zejména mladé voliče, nebo ty, kteří obvykle k volbám nechodí. Jejich společným jmenovatelem je zklamání z politiky. V každém případě jsou voliči Syrizy poměrně silně přesvědčeni, že budou svou stranu volit, a proto Syriza může jen získat," řekla pro EurActiv.cz analytička a odbornice na řeckou politiku Nikola Karasová.

"Krajně pravicový Zlatý úsvit, jehož lídři jsou momentálně ve vězení a připravuje se s nimi soudní proces, může mnohé voliče oslovit především v souvislosti s nedávným teroristickým útokem ve Francii. Jeho koaliční potenciál je ale nulový, protože je pro ostatní strany včetně Syrizy nepřijatelným partnerem," dodala.

Tsipras dnes prohlásil, že má na dosažení dohody s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) čas do konce července. Aténám se stále nepodařilo projít poslední revizí záchranného programu, který vyprší 28. února. Někteří představitelé eurozóny již naznačili, že řecká vláda bude pravděpodobně nucena požádat o jeho prodloužení, aby získala zbývajících 1,8 miliardy eur (50 miliard Kč).

Naděje na dohodu s věřiteli i v případě očekávaného vítězství levice dnes byly znát i na finančních trzích. Řecké akcie prudce posilovaly, i když v jejich růstu se částečně ještě odrážel optimismus díky čtvrtečnímu rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) podpořit ekonomiku eurozóny nákupem vládních dluhopisů. Řecký akciový index ATG si tak připsal více než šest procent.Tsipras také slíbil, že v případě volebního vítězství jeho politická formace nepřikročí ke zdanění bankovních vkladů. Právě obavy z takového kroku jsou podle agentury Reuters jedním z důvodů, proč Řekové před volbami vybírají peníze z bank.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat EU a MMF o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech v celkové výši 240 miliard eur (6,7 bilionu Kč). Výměnou za úvěrovou pomoc musela vláda zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatelstva.