S uprchlíky v Německu je zle: Nemají práci, propadají se do chudoby

Lidí přistěhovaleckého původu, tedy imigrantů a jejich dětí, žije v Německu 16,4 milionu, tedy zhruba pětina celkové populace země. Velký problém s nezaměstnaností mají především uprchlíci z Iráku a Sýrie, uvedli dnes zástupci Spolkového statistického úřadu a Berlínského centra pro výzkum společnosti (WZB).

Zatímco mezi rodilými Němci je míra nezaměstnanosti jen čtyři procenta, u lidí přistěhovaleckého původu je dvojnásobná. Na jednoho nezaměstnaného Iráčana loni připadal jeden pracující, u Syřanů to byli více než dva nezaměstnaní na jednoho pracujícího. Oproti roku 2011 se podíl nezaměstnaných Iráčanů a Syřanů výrazně zvýšil, přitom v celém Německu míra nezaměstnanosti klesla.

Lidé přistěhovaleckého původu mají také v průměru nižší platy. Průměrný čistý měsíční příjem rodilých Němců činí 2235 eur (60.400 Kč), mezi přistěhovalci je to 2000 eur (54.000 Kč). Nejnižší platy pobírají přistěhovalci ze zemí z východní části Evropské unie, kteří vydělávají průměrně 1790 eur měsíčně (48.400 Kč).

Vzhledem k nižším mzdám a častější nezaměstnanosti jsou přistěhovalci častěji ohroženi chudobou, což platí zejména ve vyšším věku. Téměř čtvrtina imigrantů ve věku mezi 50 a 64 lety žije v chudobě, u rodilých Němců to je 11 procent.

"Ukazuje se, že jak pro výši příjmu, tak pro zamezení rizika chudoby je klíčové vzdělání přistěhovalců," řekla na tiskové konferenci Jutta Allmendingerová ze statistického úřadu. Pokud stát chce zajistit soudržnost společnosti, jejíž součástí budou i imigranti, musí podle ní investovat do školního i profesního vzdělávání příchozích.

Zároveň je ale třeba, aby i sami přistěhovalci měli motivaci o zvyšování vlastní kvalifikace usilovat. "Pozorujeme to například u výuky němčiny, což je alfa a omega pro integraci. Stále vidíme, že mnoho přistěhovaleckých rodin vzdělává své děti narozené v Německu spíš ve svém rodném jazyce než v němčině," řekla.