Britské firmy nesmí od září instalovat do 5G zařízení od Huawei

Britské telekomunikační firmy nesmějí od září příštího roku instalovat do sítí páté generace (5G) v Británii žádná nová zařízení od čínské společnosti Huawei. Oznámila to dnes britská vláda. Země se firmu snaží ze zapojení do budování mobilních sítí 5G už déle než rok vyloučit, protože ji považuje za bezpečnostní riziko.

Kabinet už v červenci nařídil, aby operátoři do konce roku 2027 ze sítí odstranili už využívané komponenty od Huawei.

Ministr Oliver Dowden, do jehož kompetence spadá také digitalizace, dnes uvedl, že usiluje o to, aby v sítích 5G vůbec nefigurovali rizikoví dodavatelé.

Nový termín je kratší, než se očekávalo, uvedla BBC. Možnost ponechat si zatím starší vybavení od Huawei ale zůstává.

Technologie Huawei podle Washingtonu představují bezpečnostní hrozbu, Peking je podle něj využívá ke špionáži. Čína toto obvinění dlouhodobě odmítá. Americký prezident Donald Trump tlačí na americké spojence, včetně Británie, aby Huawei z výstavby sítí 5G vyloučili.

Británie chystá nový zákon o telekomunikacích, který má dát vládě vůči telekomunikačním firmám větší pravomoci. V úterý jej ve druhém čtení projedná britský parlament, poznamenala BBC.

Související

Huawei, ilustrační foto

Konec Huawei a ZTE v USA: Americký úřad zakázal dovoz nových komunikačních technologií čínských firem

Americká Federální komise pro spoje (FCC) dnes vydala pravidla zakazující dovoz do USA nových modelů telekomunikačních zařízení od několika čínských firem, a to včetně společností Huawei či ZTE. Zákaz se týká i dovozu bezpečnostních kamer a souvisejícího vybavení. Podle úřadu tyto technologie představují "nepřijatelné riziko" pro americkou národní bezpečnost. Huawei odmítl rozhodnutí komentovat a další firmy se zatím nevyjádřily, uvedla agentura Reuters.
Huawei, ilustrační foto.

Čínská rozvědka se podle USA snažila ovlivnit vyšetřování firmy Huawei

Čínská rozvědka se ve třech případech snažila ovlivnit jednání americké justice či zasáhnout do práv lidí v USA. Uvedli to dnes na společné tiskové konferenci ministr spravedlnosti Merrick Garland a šéf Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Christopher Wray. Jeden případ se týká vyšetřování čínské technologické společnosti Huawei. Několik čínských občanů, a to včetně údajných členů rozvědky, už bylo obviněno, napsala agentura AP.

Více souvisejících

Huawei 5G síť Velká Británie

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 1 hodinou

Policie ČR, ilustrační foto

Ze schvalování a podpory ruské invaze česká policie obvinila 49 lidí

Ze schvalování a podpory ruské invaze na Ukrajinu česká policie obvinila zatím 49 lidí. Celkem eviduje 86 takových případů. Serveru iROZHLAS.cz to dnes sdělil mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. Z policejních statistik vyplývá, že jde o další nárůst počtu podobných případů. V říjnu policie evidovala 83 případů schvalování ruské invaze a obvinění sdělila 44 lidem.

před 1 hodinou

Letadla, ilustrační foto

Cestujících do zahraničí po dvou letech ovlivněných pandemií přibývá

Cestujících do zahraničí po dvou letech ovlivněných pandemií covid-19 přibývá. Pražské letiště v období od června do konce října odbavilo dvě třetiny počtu cestujících v porovnání se stejným obdobím roku 2019, tedy posledním předcovidovým. Letiště Leoše Janáčka v Ostravě je na 87 procentech provozu a poslednímu předcovidovému roku se přibližuje i brněnské letiště. Vyplývá to z dnešní tiskové zprávy Evropské pojišťovny, kterou má ČTK k dispozici.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

Ilustrační foto

Británie přišla kvůli brexitu o tisíce lékařů

V Británii v důsledku brexitu ubylo zhruba 4000 lékařů. V systému je nedostatek zejména anesteziologů, pediatrů, psychiatrů či kardiologů a plicních lékařů, informovala odborná společnost Nuffield Trust. Podle ní pracovalo v roce 2021 ve Spojeném království na 37.000 lékařek a lékařů z jiných evropských zemi. Odchod země z Evropské unie však vedl k pomalejšímu náboru lékařského personálu.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko na poslední chvíli odložilo jednání s USA o jaderných zbraních

Rusko odložilo jednání s USA o strategických jaderných zbraních, která měla začít v úterý v Káhiře, informoval ruský deník Kommersant s odvoláním na vyjádření americké ambasády v Rusku. Podle amerického ministerstva zahraničí šlo o jednostranné rozhodnutí. Moskva podle ambasády uvedla, že navrhne nový termín jednání.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Ruské matky sbírají podpisy pod petici za ukončení války a návrat synů z Ukrajiny

Skupina ruských matek sbírá podpisy pod petici, v níž požaduje ukončit válku proti Ukrajině a vrátit vojáky domů. Kreml se k této internetové petici dnes odmítl vyjádřit, informovala agentura Interfax. Petice je podle médií dílem skupiny matek z hnutí Feministický protiválečný odpor a skupiny matek mobilizovaných vojáků a branců povolaných k povinné vojenské službě v ruské armádě. Zveřejněna byla neděli.

před 4 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

Kyjev

Zhruba 40 procent obyvatel Kyjevské oblasti je od minulého týdne stále bez elektřiny

Zhruba 40 procent obyvatel Kyjevské oblasti je od rozsáhlých ruských útoků na energetickou infrastrukturu z minulého týdne stále bez elektrického proudu. Podle agentury Unian to dnes řekl šéf oblastní správy Oleksij Kuleba. Provozovatel ukrajinské přenosové soustavy kromě toho kvůli nedostatku elektřiny v síti přistoupil k havarijním odstávkám proudu po celé Ukrajině, což je v poslední době v napadené zemi obvyklé.

Aktualizováno před 4 hodinami

Miloš Zeman

Zeman podepsal daň z neočekávaných zisků a odvody z prodeje elektřiny

Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky od příštího roku dopadne daň z mimořádných zisků. Od příštího roku se také zvýší limit pro registraci plátců daně z přidané hodnoty z nynějšího jednoho milionu korun na dva a spolu s tím se zvýší i limit pro využití paušální daně. Do konce příštího roku se prodlouží možnost rychlejších odpisů firemního majetku. Takzvaný daňový balíček, který tyto a další novinky přináší, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad.

před 5 hodinami

Petr Pavel

Volby prezidenta 2023: Mezi kandidáty je sázkovým favoritem Pavel, po něm Nerudová

Petr Pavel je z prezidentských kandidátů největším sázkovým favoritem na post hlavy státu. Na druhé místo se u některých sázkových kanceláří dostala poprvé od začátku října Danuše Nerudová těsně před Andreje Babiše. Ten je ale favoritem na výhru hned v prvním kole voleb. Vyplývá to z dat sázkových kanceláří zveřejněných na webech.

před 5 hodinami

Vánoce

Češi nemají na vánoční dárky peníze. Desetina lidí žádný nekoupí

Přibližně desetina Čechů letos kvůli nedostatku peněz nebude kupovat žádné vánoční dárky. Nejčastěji jde o lidi v důchodovém věku a bez zaměstnání, kterým finance mnohdy nestačí ani na nejlevnější jídlo a oblečení. Vyplývá to z říjnového průzkumu, který si mezi tisícovkou respondentů nechala v říjnu vypracovat společnost KRUK, která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků.

před 5 hodinami

Všeobecná zdravotní pojišťovna

VZP bude letos hospodařit se schodkem 1,5 až 3,5 miliardy

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) bude letos zřejmě hospodařit se schodkem 1,5 až 3,5 miliardy korun podle vývoje nákladů na péči v posledních dvou měsících roku. Po jednání správní rady to dnes řekl její místopředseda Miroslav Kalousek (TOP 09). 

před 6 hodinami

Daně, ilustrační fotografie

Jak velké má mít Česko daně a lze z nich zalepit chyby levicových vlád?

Ta shakespearovská otázka je tu snad pořád. Má mít země vysoké anebo nízké daně? Jedni říkají, že když byl svět ještě normální, rozumějte milí čtenáři, pro lidi‒voliče, kteří se rozhodovali podle „levice“ či „pravice“, byla odpověď většinou jasná. Pro levici, která si vždy jaksi mimoděk „nárokovala“ vítězství v politické soutěži za to, že se dokáže o lidi lépe postarat, když prosadí vyšší daně, větší stát a o to míň prý starosti lidem, kdežto pravice většinou vždy zastávala pravý opak. Jenže, jak se zase s určitým zjednodušením, ukázalo, když do souboje nejen o přízeň voličů, ale hlavně o daně, přišli populisté, extrémisté či jiní byznysoví politici a místo jasné volby tu tak z nabídek nejen daní máme pěkný guláš, je všechno jinak. A nejen zdánlivě. Jenže ta původní otázka zůstává pořád stejná. A pořád na ní, aspoň v Česku, chybí jasná politická odpověď.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Česká republika navýší svůj příspěvek na investice do kosmických programů ESA na 62 milionů eur

Česká republika navýší svůj příspěvek na investice do kosmických programů evropské vesmírné agentury ESA na 62 milionů eur (asi 1,6 miliardy Kč) ročně. Příspěvek, který se oproti současnosti zvýší asi o 60 milionů Kč, by měl posílit postavení českých firem v oboru a tím i vesmírné aktivity v zemi. Na tiskové konferenci k zahájení festivalu kosmických aktivit Czech Space Week v Praze to dnes uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Pátý ročník festivalu se koná ode dneška do 2. prosince.

před 7 hodinami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

EU zařadila obcházení sankcí mezi trestné činy

 Státy Evropské unie dnes ve snaze zlepšit účinnost unijních sankcí proti ruskému režimu zařadily jejich obcházení na seznam evropských zločinů. Oznámila to Rada EU. Krok může v budoucnu otevřít cestu k zabavování majetku ruských bank či oligarchů, k němuž vyzývají některé evropské země. EU se však nejprve musí shodnout na podrobných pravidlech stanovujících konkrétní provinění a možné tresty.

před 7 hodinami

Jan Lipavský

Lipavský se zúčastní zasedání ministrů zahraničí zemí NATO a OBSE

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se tento týden zúčastní zasedání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance (NATO) v Bukurešti. Hlavním tématem dvoudenního jednání, které se uskuteční v úterý a ve středu, bude ruská agrese vůči Ukrajině. Ve čtvrtek a v pátek se pak Lipavský zúčastní zasedání ministrů zahraničí zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v polské Lodži.

před 8 hodinami

Německo chce být připraveno, chystá celostátní zkoušku varovného systému

Německo připravuje na 8. prosince celostátní zkoušku varovného systému, vůbec poprvé chce otestovat i vysílání přes základnové stanice mobilních sítí. Dnes o tom informovalo spolkové ministerstvo vnitra. Pro Německo to bude druhá celostátní zkouška za více než 30 let, tu první země uskutečnila se rozporuplným výsledkem v roce 2020.

Zdroj: ČTK

Další zprávy