Konec uhelné energetiky v Německu. Budou se zavírat doly a elektrárny

Návrh stanoví přesné termíny, kdy se odpojí bloky jednotlivých hnědouhelných elektráren a kdy se ukončí těžba ve zbývajících hnědouhelných dolech. Německo je dnes největším světovým producentem hnědého uhlí, které se na výrobě elektřiny v zemi podílí zhruba 23 procenty.

Za předčasné uzavírání hnědouhelných elektráren a dolů dostanou firmy odškodnění v celkové výši 4,35 miliardy eur (110 miliard Kč). Část z těchto prostředků obdrží i české firmy Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského a PPF Investments, které do této oblasti investovaly.

S dalšími 40 miliardami eur (přes bilion Kč) se počítá na podporu spolkových zemí Braniborska, Saska, Saska-Anhaltska a Severního Porýní-Vestfálska, na které útlum těžby nejvíce dopadne.

Úbytek energie z uhlí a jádra, s nímž Německo skončí už v roce 2022, chce v příštích letech země nahradit především zvýšením množství energie z obnovitelných zdrojů. Její podíl na energetickém mixu loni činil 42,6 procenta a do roku 2030 má stoupnout na 65 procent.

Emise skleníkových plynů mají v roce 2030 být o 55 procent nižší než v roce 1990. Do konce loňského roku klesly o 35 procent.