Konec uhelné energetiky v Německu. Budou se zavírat doly a elektrárny

EuroZprávy.cz ČTK

EuroZprávy.cz , ČTK

29. ledna 2020 15:05

Ilustrační foto
Ilustrační foto Foto: Pixabay

Německá vláda dnes schválila návrh zákona, který stanoví harmonogram útlumu uhelné energetiky. S útlumem se začne letos, zcela využívat energii z uhlí spolková republika přestane nejpozději v roce 2038. Návrh zákona ještě musí projít parlamentem, což by ale neměl být problém. Stát se tak má v polovině roku.

Deník Shopaholičky

Návrh stanoví přesné termíny, kdy se odpojí bloky jednotlivých hnědouhelných elektráren a kdy se ukončí těžba ve zbývajících hnědouhelných dolech. Německo je dnes největším světovým producentem hnědého uhlí, které se na výrobě elektřiny v zemi podílí zhruba 23 procenty.

Za předčasné uzavírání hnědouhelných elektráren a dolů dostanou firmy odškodnění v celkové výši 4,35 miliardy eur (110 miliard Kč). Část z těchto prostředků obdrží i české firmy Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského a PPF Investments, které do této oblasti investovaly.

S dalšími 40 miliardami eur (přes bilion Kč) se počítá na podporu spolkových zemí Braniborska, Saska, Saska-Anhaltska a Severního Porýní-Vestfálska, na které útlum těžby nejvíce dopadne.

Úbytek energie z uhlí a jádra, s nímž Německo skončí už v roce 2022, chce v příštích letech země nahradit především zvýšením množství energie z obnovitelných zdrojů. Její podíl na energetickém mixu loni činil 42,6 procenta a do roku 2030 má stoupnout na 65 procent.

Emise skleníkových plynů mají v roce 2030 být o 55 procent nižší než v roce 1990. Do konce loňského roku klesly o 35 procent.

24. října 2025 17:24

Jak si vede Evropa? Dolů ji táhne jediný stát, překvapivě jeden z těch největších

Deník Shopaholičky

Související

Johann Wadephul

Německo varuje: Rusko by mohlo zaútočit na NATO už v roce 2029

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul v úterý upozornil, že nové zpravodajské hodnocení naznačuje, že se Moskva připravuje na možnost budoucího útoku proti některému z členů NATO. To znamená, že během tohoto měsíce jde již o třetí případ, kdy vrcholní němečtí představitelé varovali před potenciální konfrontací s Ruskem v následujících čtyřech letech. Na oficiálním účtu německého ministerstva zahraničí na síti X bylo uvedeno, že hrozba, kterou pro naši zemi představuje Rusko, již není vzdálenou obavou, ale realitou.
Luftwaffe, ilustrační fotografie Analýza

Opatrnost Německa po druhé světové válce je pryč. Rodí se nová nejsilnější armáda v Evropě

Německo opouští roli opatrného ekonomického giganta a míří k pozici hlavní vojenské síly Evropy. Politické vedení tlačí na rychlou přestavbu Bundeswehru, masivní nábory i bezprecedentní investice do zbrojního průmyslu. Tím ale nevyhnutelně mění rovnováhu na kontinentu, což zneklidňuje Francii, probouzí ostražitost Polska a posouvá těžiště evropské bezpečnosti směrem k Berlínu. Z Německa se může stát klíčová protiváha Rusku – a Evropa se tomu bude muset přizpůsobit.

Více souvisejících

Německo ,  uhlí ,  Energetika ,  Daniel Křetínský

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 1 hodinou

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 3 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy